Rekonstrukce náměstí Arnošta z Pardubic v Úvalech byla přihlášena do soutěže „Stavba roku Středočeského kraje 2019“
Do šestého ročníku soutěžní přehlídky Stavby roku Středočeského kraje 2019 je přihlášeno 20 staveb. Soutěž vypisuje Středočeský kraj spolu s Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství.
Soutěží stavby různých velikostí a funkcí. Stavby hodnotí nezávislá sedmičlenná odborná porota.
Kritériem pro hodnocení jsou mimo jiné kvalita architektonického a stavebně-technického řešení stavby, tj. kvalita prostorového, funkčního, konstrukčně technického a estetického řešení a jeho hospodárnost.
Kromě hodnocení poroty může pro jednotlivé stavby v samostatné kategorii hlasovat i veřejnost.
Pokud si myslíte, že rekonstrukce centra Úval si zaslouží v rámci Středočeského kraje ocenění, přispějte svým hlasem do veřejné soutěže.
Stránky soutěže jsou zde, hlasovat můžete zde, Úvaly jsou pod číslem 4.
Zdroj: Město Úvaly
2 komentáře
Jura
Prave jsem omylem dal hlas tomu namesti, protoze jsem nepochopil, ze se nejedna o hlasovani typu dobre/spatne, ale o „zvednuti ruky“, jako na schuzi SSM, za coz se zde vsem soudnym lidem velmi omlouvam.
To namesti je nazornou ukazkou toho, jak se to da udelat uplne nejhur. Jedinou motivaci tohoto projektu byla lidska chamtivost a touha, aby nikdo nemel nic lepsiho. Je to takove to „socialisticke“: „Soused ma kozu. ja nechci kozu, ale chci, aby ta sousedova koza chcipla“ a silne mi to pripomina radeni primatora Kubery v Teplicich. Je totiz naprosto zrejme, ze mesto Uvaly nechce slouzit jako parkoviste pro obsluhu linek S1 a S7. Problem je ovsem v tom, ze tim zlikvidovali vsechny travnate plochy a promenili je v betonovou dzungli.
Odborne je problem v tom, ze timto pocinanim dochazi k lokalnimu prehrivani, ktere vede k termickym stoupavym proudum, ktere z dane oblasti „odhani“ mraky a proto je zde horko a malo zde prsi. Nechapu, jak tomuhle muze nekdo soudny tleskat.
Zita Kazdová
Stavby a rekonstrukce typu vydlážděné nebo jinak zpevněné plochy mě také odpuzují, ačkoli v případě náměstí část architektů na ně přísahá a jásá nad návratem veřejné pochy „rynku“. Jenže… časy se (rychle) mění a s nimi (bohužel s velkým zpožděním) i nutné nároky na kvalitu veřejného prostoru. A náměstí rekonstruované bez chytrého řešení souhrnně nazývaného „modrozelená infrastruktura“ by byla pitomost. Že ale plocha na první pohled nijak „chytře“ vypadat nemusí, i když je, to je například prostor před Národním muzeem v Praze: https://otevrenenoviny.cz/okoli-narodniho-muzea-pilotni-projekt-modrozelene-infrastruktury-v-praze-informace-a-pozvani-na-open-air-vystavu-o-promene-pro-budoucnost/
Takže kdo ví, jak je to v Úvalech? Zeptala jsem se pana starosty Boreckého, až dostanu odpověď, ráda ji zveřejním.
Zita Kazdová, ON
AKTUALIZACE – odpověď úvalského starosty P. Boreckého ze září 2019:
„Celé náměstí je řešeno skladbou dlažba – výplň z drobného štěrku – hutněné kamenné podkladové vrstvy – vše z přírodních materiálů. Dešťová voda se tak vsakuje spárami v dlažbě do země a v podstatě pouze při přívalových deštích dochází ke svodu do kanalizace. Součástí náměstí jsou rovněž zelené pásy v Husově ulici a prostory pro stromy a traviny v dolní části náměstí. Oproti přesvědčení části obyvatel je skutečností, že stromů je na náměstí a v Husově ulici srovnatelně, pouze jsou jinak prostorově rozmístěné. Po té, co stromy vzrostou, budou poskytovat tolik potřebný stín a mírnit mikroklima prostoru.“