Země by podle protiepidemického systému PES měla od středy být ve čtvrtém stupni opatření z pěti. Ve dvou krajích dokonce ukazatel překročil hranici pátého stupně. Z rozhodnutí vlády Česko přesto zatím zůstává ve třetí úrovni… HN, 11.12.2020 ZDE.
Uhelná komise minulý týden rozhodla o ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2038. Co to bude ale znamenat v praxi? A jak se výpadek elektřiny nahradí? Na tyto a mnoho dalších otázek v podcastu Studio N odpovídá Markéta Boubínová.
Ve stínu koronavirové pandemie hoří největší mokřad světa, který se rozkládá na území Brazílie, Bolívie, Paraguaye. A zasažená plocha už překonala i mnohem známější požáry v amazonských pralesech. „Nemám pochyb, že nenávratně zmizely i druhy, které dodnes nikdo ani neobjevil,“ říká Ângelo Rabelo, předseda organizace Instituto do Homem Pantaneiro, která se už osmnáct let zasazuje o ochranu pantanalské krajiny. A počínající období dešťů představuje jen krátkou úlevu.
„Už jsem se zúčastnila několika kontrolních misí různých výborů, ale nikdy nebyl premiér dané země tak agresivní, jako byl Andrej Babiš,“ říká v rozhovoru německá europoslankyně Monika Hohlmeierová, které český premiér prý stále dluží omluvu za urážky. Europoslankyně jako předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu také vedla kontrolní misi, která v Česku prověřovala Babišův možný střet zájmů. „Dotace nejsou určeny pro oligarchy či pro organizovaný zločin ani pro střet zájmů,“ říká.
Proč se skóre systému PES nevrací do stupně 4, když tomu odpovídají čísla, ptal se asi kdekdo. Ministr zdravotnictví Blatný přišel s elegantním vysvětlením, že dochází k úpravě rizikového indexu, protože Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vydalo novou metodiku. O té ale neslyšeli ani odborníci pracující na české metodice, ba neslyšelo o ní ani samotné ECDC. „Vláda plánuje předělat index rizika tak, aby ukazoval nižší číslo,“ zlobí se Jan Kulveit, jeden z vládních poradců k pandemii. Vypadá to, že se všichni vezeme ve vozu s přetočeným tachometrem. Momentálně se navíc vezeme do strmého svahu křivky úmrtí, která nás řadí mezi nejpostiženější země světa, jak píše Petr Koubský.
… Jenže všechno je zase jinak, a to ještě než – naštěstí – se stačila česká strategie boje s nemocí covid-19 změnit. Zkrátka jsme ve všem moc rychlí, snad až horeční – metodiku zavádíme dřív, než existuje, hospody otevíráme, abychom je vzápětí připozavřeli, vlekařům slibujeme kšefty…
Poslanci by se měli odvoláním dozorčí komise Rady České televize zabývat na plénu. Podle jejich právníků bylo odvolání dozorčí komise Rady ČT nezákonné. Pochybení připustila i přítomná Hana Lipovská. Prohlásila, že měli komisi odvolat již v létě a nečekat do listopadu.
Ze stávající situace (… nestačí, že systém jako takový nefunguje. Nefunguje dokonce ani řízení se podle něj..) zřejmě bolí hlava i odborníky, které jsme oslovili. Vláda má o dalším postupu rozhodovat v pondělí, uvedení opatření v praxi nejspíš zabere ještě další jeden týden. „Zuby nehty se snaží nevrátit do 4. stupně opatření, a to i pomocí nápadů, jak předělat index rizika, aby skóre vyšlo pod 60,“ říká například spoluautor systému PES Jan Kulveit, expert na modelování a globální rizika z Oxfordské univerzity… Kulveit vládě vytýká zejména krátkozrakost jednání: „Uvažují v horizontu dvou týdnů. Měli pocit, že třeba pozdním zavřením hospod v říjnu vyhráli týden provozu navíc. Ve skutečnosti možná prohráli tři týdny provozu v prosinci.“
Pravda je ale taková, že to žádná fáma nebyla a premiér opravdu odešel, což naštvalo část senátorů. Ti nakonec schválili, aby obce získaly více peněz poté, co jim kvůli schválení daňového balíčku vypadla značná část příjmů. Ministryně financí Alena Schillerová slíbila, že vláda kývne na kompenzaci ve výši 80 procent. Více v článku Hanky Mazancové.
Naopak reformu penzí vláda odpískala…
Zdroj: Notesy Deníku N
Maďarská tisková agentura MTI cenzuruje zprávy, které poškozují režim Viktora Orbána. Od bývalých i současných zaměstnanců a z e-mailů, které jim poslalo vedení, to zjistilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). To, o čem se v případě maďarských veřejnoprávních (de facto však státních) médií ovládaných vládní stranou Fidesz dlouho mluví, teď dokazují konkrétní příklady:… najdete je v článku Vojtěcha Bergera Co si Maďaři v novinách nepřečtou na HládacíPes.org
Poslední kapka do už tak vrchovatého poháru pražského podnikatele Milana Žeromského dopadla v pondělí večer. To když vláda rozhodla, že v rámci opatření proti šíření koronaviru znovu povinně zkrátí otvírací dobu hospod a k tomu zakáže i prodej alkoholu z restaurací s sebou. Některé restaurace se bouří a odmítají nařízení respektovat, Žeromski volí jinou formu odporu: protestní hladovku.
„Slibovaná pomoc státu je pouze žvanění a píár estébáka!“
Robert Břešťan
Stát mne dostal na hranu bankrotu, říká podnikatel. Před Úřadem vlády zahájí hladovku
9. 12. 2020 na HldacíPes.org ZDE.
Rok 2020 byl pro podnikatele jedním z nejhorších v historii. I přesto se v soutěži Hospodářských novin sešlo pět tisíc příběhů podnikatelských úspěchů. Sklárna Lasvit pojala tradiční české řemeslo – sklářství – novou a moderní formou. Její lustry jsou tak nápadité, že připomínají spíše světelná umělecká díla, a jsou nezaměnitelné. I proto novoborský Lasvit zvítězil v celorepublikovém kole soutěže Vodafone Firma roku 2020… Jako nejlepšího podnikatele v soutěži Moneta Živnostník roku 2020 odborná porota vybrala Kamila Kubláka z Fryčovic na Ostravsku… Dobrou zprávu Zuzany Keményové Firmou roku se stala sklárna Lasvit se svými nápaditými lustry. Nejlepším živnostníkem je originální farmář najdete v HN, 10.12.2020 ZDE.
Zmatky kolem usnesení vlády, ve kterém došlo ve čtvrtek (10.12.2020) k ‚tiskové chybě‘, nejsou pravděpodobně u konce. Z aktuálního nařízení lze vyčíst, že vláda v Česku zakázala i výdej nealkoholických nápojů s sebou. Káva nebo čaj v kelímku tak spadají mezi nápoje, které se nově nesmí prodávat například přes výdejové okénko. Server iROZHLAS se zeptal mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové, zda zákaz skutečně platí. Ta informaci potvrdila… iRozhlas, 11.12.2020 ZDE.
Už poněkolikáté od chvíle, kdy si Britové v roce 2016 odhlasovali vystoupení z Evropské unie, zástupci obou stran upozorňují, že jen dny zbývají na vyjednání naprosto klíčové dohody. Představy o podobě budoucích vztahů se přitom stále liší. Proč věci zašly tak daleko? A co všechno je v sázce při snaze udělat za brexitem konečně tečku?
Poslechněte si Podcast Vinohradská 12
Analytik o brexitovém patu: Tentokrát se láme chleba. Pokud nebude dohoda, dopady pocítíme všichni
z 11.12.2020 ZDE.
Předchozí v ON:
