Ministerstvo zdravotnictví požaduje větší pravomoci, některé z nich kontroverzní. Chystaná novela zákona o veřejném zdraví chce mj. zavést Státní hygienickou službu, která by nahradila současný systém krajských hygienických stanic a disponovala právem omezit provoz obchodů, služeb a škol. Mohla by si také vyžádat od operátora lokalizační údaje mobilního telefonu „v případě, že jeho uživatel je osobou, která prokazatelně onemocněla infekčním onemocněním“. Novela má výjimku, která jí umožňuje obejít standardní připomínkové řízení, podle ministra Blatného se však některé připomínky resortů přece jen posbírají. Zaskočeni jsou mobilní operátoři, se kterými jejich novou navrhovanou povinnost nikdo nekonzultoval. Obsáhlou informaci o této horké novince připravily Hana Mazancová, Iva Bezděková a Eva Romancovová.
Prezidentův poradce Martin Nejedlý se vrátil z Moskvy. Jednal tam s poradci Vladimira Putina. Ministerstvo zahraničních věcí (míním tím: české) dostalo z jednání zápis. Podle našich redaktorů Lukáše Prchala a Petry Procházkové však nelze mít jistotu, zda je v takovém zápisu všechno. Ve vztahu k Rusku tak jede česká diplomacie nadále po dvou kolejích, z nichž jedna je širokorozchodná. Ostatně soudím, že pro pochvalu si pan Nejedlý do Moskvy tentokrát nejel. (Proč?)
Obtěžuje mě zabývat se špatnou architekturou. Prvorepublikový pražský Spořilov byl navržen tak, aby zeleň tvořila třetinu celkové plochy, to by dnes investor smetl ze stolu, říká architekt a filmař David Vávra v rozhovoru s Eliškou Černou.
Odborník, který měl od jara na starosti koordinaci testování na koronavirus, to zabalil. Má banální výmluvu (zřejmě opět nějaká kampaň): „Nechci krýt politická rozhodnutí, s nimiž nesouhlasím.“ Toto a další zajímavé informace, jak to v rámci naší výkonné moci chodí, řekl v rozhovoru naší reportérce Elišce Hradilkové Bártové.
Zlobí i Evropská unie. Trvá na tom, aby Česko do Evropského hospodářského a sociálního výboru vyslalo stejně jako ostatní státy zástupce občanské společnosti. Jak zjistil Jan Moláček, zdráhá se pochopit, že bude pro všechny lepší, když toto místo obsadí poradce premiéra Babiše Jaroslav Ungerman. To už v tom Bruselu ale fakt přehánějí.
Ke kolektivnímu sebevědomí nebo opětovné důvěře lidí v ekonomiku má pomoci kampaň ministerstva průmyslu a obchodu. Těšit se můžeme na televizní rozhlasové spoty nebo billboardy. Kampaň má stát až 60 milionů korun… Draze nabyté sebevědomí.
Maskovaní policisté, samopaly a zásah v bratislavském sídle Penty. Po devíti letech od vypuknutí kauzy Gorila policie zaúřadovala u šéfa finanční skupiny Haščáka. Obviněn byl z korupce a praní špinavých peněz. Podle premiéra Matoviče je mafie „len tak silná, ako slabý je štát“. Situaci na „divokém východě“ popisuje naše slovenská kolegyně Monika Tódová.
„Zbrklý a pokoutný.“ Tak odborníci hodnotí návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který představilo ministerstvo zdravotnictví. Pokud by návrh prošel, například mobilní operátoři by měli povinnost předávat státu lokalizační údaje občanů. A podle expertů by také nově nebylo možné žádat po státu náhradu škody způsobenou krizovým opatřením podle krizového zákona. Více o zákoně, který je nejen „pokoutný“, ale mohl by být i protiústavní, píše Hanka Mazancová.
Ministr zdravotnictví dnes (3.12.2020) oznámil, že je u konce vývoj české vakcíny proti koronaviru. Což je pravda, nicméně vývoj skončil první etapou a dál se na léku pokračovat nebude. I tak to ale ministr pokládá za úspěch. A vynaložených 4,3 milionu korun za dobře utracené. Vakcínu tedy budeme muset dovézt z ciziny. Jak se k takovému kroku případně postaví hrdý patriot Václav Klaus mladší, nevíme.
Datum, kdy se Česko „osvobodí“ od uhlí, dnes ohlásila uhelná komise. Klíčový je rok 2038, což je kompromisní volba, protože komise pracovala i s daty 2033 a 2043. Ekologové přitom říkají, že uhlí bychom mohli opustit už v roce 2030. Na to, jak je to s jednotlivými roky, i na podklady, ze kterých komise vycházela, se podíval Michal Tomeš.
Zdroj: Notesy Deníku N
Respekt a Aktuálně.cz mají k dispozici zápis z jednání, které vedl v Moskvě poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý. Vyplývá z něj, že se sešel se zahraničně politickým poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. K setkání došlo právě v době, když se v Česku řeší budoucnost jaderného tendru na dostavbu Dukovan, o nějž mají zájem i Rusové. A také v době, kdy Radiožurnál informoval, že si prezident Zeman od kontrarozvědky BIS vyžádal jména ruských špionů operujících v Česku včetně detailů jejich činnosti, což dle expertů může ohrozit živé operace české tajné služby… Zápis z Nejedlého schůzky v Moskvě: Zeman a Putin jsou klíčoví pro prohloubení vztahů od Ondřeje Kundry a Lukáše Valáška v RESPEKTu, 30.11.2020 ZDE.
KOMENTÁŘ. Vláda, stejně jako všechny parlamentní politické strany, zastoupené ve sněmovním výboru pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, mají už několik týdnů v rukou důkaz o tom, že se prezident Miloš Zeman rozhodl ještě jednou rozvrátit bezpečnostní struktury státu a ovládnout jejich trosky. Naprosto stejným způsobem Miloš Zeman coby premiér už koncem devadesátých let zničil na doporučení svého kriminálním podsvětím a ruskou vlivovou agenturou motivovaného šéfporadce Miroslava Šloufa vedení všech protikorupčních útvarů policie i zpravodajských služeb. Policie se z této destrukce nevzpamatovala dodnes… DOPORUČUJEME Jan Urban: Prezident za hranou. Seznamy agentů může chtít jen blázen nebo zrádce vlasti na HlídacíPes.org, 2.12.2020 ZDE.
Dva měsíce od ekologické katastrofy na Bečvě stále trvá vyšetřování, kdo jedy do vody vypustil a zahubil desítky tun ryb. Viník poškodil život na celé řece, kde žijí také volavky, ledňáčci či raci. Vydali jsme se do místa katastrofy zmapovat, jak se u otrávené řeky žije.
Z televize hrají vánoční koledy, kolem stolu radostně pobíhá fenka kokršpaněla a cvaká přitom drápky o podlahu. Našemu hostiteli, rybáři Josefovi Janošcovi, ale veselo není. „Dělám tady v Choryni třicet let rybářského hospodáře. Co se za tu dobu na řece spravilo, letos dvacátého září prakticky vše padlo.“…Nervozita kolem otrávené Bečvy. Vydali jsme se do míst největší ekologické katastrofy posledních let od Adély Skoupé a Karolíny Poláčkové v Deníku N ZDE.
Předchozí v ON:
