Tváří v tvář reálné hrozbě klimatického rozvratu nastal nejvyšší čas opustit dogma ekonomického růstu a systematicky rozvíjet scénáře, které se zaměřují na kvalitu života všech lidí na Zemi a zároveň životní prostředí co nejméně zatěžují.
Scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) kombinují přírodovědnou a socioekonomickou složku. Modelují totiž jednak dopady rostoucích emisí na změnu teploty a klimatu, jednak se snaží najít co nejvýhodnější kombinaci opatření pro udržení globálního oteplení pod stanovenou hranicí. Za relativně bezpečnou zónu přitom bývá považováno oteplení o 1,5 až 2 °C.
Zatímco předpoklady přírodovědné části vyplývají z dosavadních empirických poznatků biofyzikálních a ekologických souvislostí, předpoklady v socioekonomické části výrazněji odrážejí hodnotová a politická přesvědčení svých tvůrců…
I přes vážnost situace a snahu hledat i mimo „běžná“ řešení zůstávají scénáře IPCC omezené mainstreamovými modely a předpoklady, které zdaleka nepokrývají všechny možnosti budoucího vývoje.
Jedním z klíčových znaků, který všechny scénáře IPCC spojuje, je předpoklad většího či menšího, avšak setrvalého ekonomického růstu. Jejich tvůrci totiž předpokládají, že záporné tempo růstu by nevyhnutelně mělo silné negativní sociální dopady. Tento předpoklad do značné míry platí v současných růstově závislých ekonomikách, nicméně nejde o přírodní zákon. Jde o neschopnost představit si hlubší socio-ekologickou transformaci a přetavit její parametry do příslušných modelů.
….
DOPORUČUJEME celou analýzu Evy Fraňkové v Deníku referendum:
Cestu k uhlíkové neutralitě blokuje ideologie ekonomického růstu
… související články najdete v pravé liště u článku Evy Fraňkové v DR.
Související k tématu najdete v Otevřených novinách pod štítkem Nerůst!