„… Covid je tady s námi právě rok, pro některé osobnosti naše veřejného a politického života doba tak akorát dlouhá, aby se stihly pomalu rozkoukat…
Pro většinu z nás to není první víkend, kdy si nemůžeme skočit, kam nám srdce poroučí, ať už je to Špilberk, Dubaj, Chorvatsko nebo obyčejný holič.
Těch víkendů i pracovních dnů ve znamení uzávěry už tady za rok byla spousta a ještě bude, české děti nechodí do školy nejdéle ze všech v Evropě a tak bychom mohli pokračovat.
Nejde o to, že jsou taková opatření právě teď potřeba, ale o to, že jsme je tu nemuseli dávno mít, nebýt marketingově-napitomělých rozvolnění, kterými si vláda, jíž je paní ministryně (Schillerová – pozn. ON) členkou, nakupovala voličskou přízeň.
Jo – a ti lidé na JIPce nebo na hřbitově, ti si asi taky jen tak někam nevyrazí…
… detaily doporučujeme v celém oblíbeném textu PSÍ UŠI Roberta Maleckého
Sedm zenových příběhů mistra Blatného, na všechno ostatní je tu Savo
na HlídacíPes.org, 7. 3. 2021 ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
Související:
Doba je divoká, matoucí a je pochopitelné pokládat si spousty otázek. Máte štěstí, na řadu z nich máme v našich článcích odpovědi. Pojďme tedy po pořádku dle toho, co by vás mohlo v těchto dnech trápit:
Začalo povinné testování zaměstnanců firem. Kde se vlastně mají testovat?
Odpověď na tuhle otázku nemusela být pro mnoho lidí v posledních dnech jasná. Ministr průmyslu Karel Havlíček totiž opakoval, že se zaměstnanci mohou testovat na veřejných testovacích místech, ministr Blatný zase říkal, že testovat se má ve firmách. Na tento rozpor se podívala Markéta Boubínová a finální se zdají být slova ministra Blatného.
Co když moje firma opatření nedodržuje?
Bohužel ani v tomto stavu pandemie nejste jediný a situace v takových firmách nevypadá hezky, ani když se někdo pokusí mluvit. Michal Tomeš pokračuje ve zkoumání případu Zásilkovny, kde se na pracovišti tajili nakažení a nenosily se ochranné prostředky. Výsledek? Vedoucí, která o lidech, kteří promluvili veřejně, mluví jako o „škodných“.
Proč skončila dosavadní hlavní hygienička Jarmila Rážová?
To v tuto chvíli nejlíp ví pouze ministr Blatný, který se o své důvody, jak píše Bára Janáková a Adéla Skoupá, dělit nechce. „Já si taky nemyslím, že bych všechna svá rozhodnutí musel komentovat, takže je to něco, co se děje, a víc k tomu nemám potřebu říkat,“ odpověděl na dotaz Deníku N na tiskové konferenci.
Moment, není to právě ministr Blatný, kdo sliboval zlepšit komunikaci v těchto dnech klíčového resortu, a neměl by být veřejnosti schopný důležité kroky jasně vysvětlit?
Ano. Na tohle bohužel text nemáme. Pokud by ale vznikl komentář, zněla by jeho základní premisa nejspíš právě takhle.
Kdo je nová hlavní hygienička a co to všichni mají s OKD a rasismem?
Seznamte se s Pavlou Svrčinovou, novou hlavní hygieničkou, kterou vám v profilu představí Adéla Skoupá. Svrčinová je zkušená lékařka a premiér doufá, že se stane „tváří, která půjde do televize a které lidi uvěří“. To nebude úplně snadná úloha, jelikož hygieničku trápí pověst nezvládnuté komunikace kolem protiepidemických opatření na Ostravsku a aktuálně i rasistický vtip, který sdílela na Facebooku.
Zajímá mě vakcína Sputnik a Sinopharm, co se to kolem nich děje?
Otázek kolem ruské a čínské vakcíny, o které se v našich končinách zajímá čím dál víc politiků, není málo. Přehledně je do článku shrnuli Markéta Boubínová a Honza Wirnitzer. Dozvíte se v něm třeba, zda tyto vakcíny opravdu potřebujeme, co znamená to, že se Sputnikem začala zabývat agentura EMA, a jak Česko (ne)stíhá očkovat i tím, co má.
Když už jsme u očkování, daří se to vůbec někde?
Je snadné podlehnout dojmu, že se nedaří nic a všechno jde tak nějak do kopru. Pak jsou tu ale drobné pozitivní příběhy, jako ten z Dubče na okraji Prahy, kde se starosta chopil očkování a obyvatelé nad osmdesát let svou dávku už dostali. „Nás učili na vojně: voják se stará, voják má. Péče řádného hospodáře, to není klišé, ale dobrá myšlenka, jen se musí dobře používat. Když budu sedět s rukama v kapsách, nic samo nepřijde,“ popsal svůj přístup Adéle Skoupé.
Nevíte, kde si mohu přečíst něco jiného než zprávy o pandemii?
U nás! A není toho málo. Petra Procházková píše o nejbohatším Rusovi, jehož majetek pokořil 30 miliard dolarů. Už jen začátek textu zní lákavě: Vladimir Potanin vstoupil do historie hned několikrát. Zaplatil největší pokutu v ruské historii, je největším znečišťovatelem Sibiře a teď i nejbohatším Rusem, který kdy chodil po planetě.
A pokud se vám nechce číst, Filip Titlbach v podcastu mluvil s mladým českým vědcem Janem Lukačevičem, ze kterého se stal poradce šéfa NATO.
Zdroj: Notes Deníku N
Předchozí v ON: