Kvantita vítězící nad kvalitou.
To je prý jeden z hlavních důvodů, kvůli němuž se masově vyráběná a snadno dostupná „rychlá móda“ stává stále výraznějším břemenem pro životní prostředí.
Již nyní je odpovědná za 10 % emisí lidmi produkovaných skleníkových plynů na planetě Zemi. Už dávno překonala emise ze stavebnictví, a nyní dotahuje na emise produkované transportem, tedy přepravou osob a materiálu. Rychlá móda vede i v dalších negativech.
Na jednu tunu vyrobených oděvů připadá okolo 200 tun procesní vody, takže 7 % globální spotřeby vody je třeba hledat právě zde. Voda z rychlé módy by sice neuhasila žízeň v Africe, ale poptávku evropského průmyslu by už pokryla zcela.
Současně je rychlá móda odpovědná za masivní produkci obtížně recyklovatelných (a v praxi zhusta nerecyklovaných) odpadů. Jen v EU zamíří na skládky okolo 5,8 milionů tun vyřazených oděvů, textilií. Tedy 11 kilogramů na osobu ročně…
Módní značky, které dnes čelí kritice za produkci rychlé módy, si podle Coopera výtky jistě zaslouží. Určitě lze oděvy vyrábět tak, aby jejich nedostatky nevedly spotřebitele k předčasnému vyřazování oděvů z šatníků.
Svůj díl odpovědnosti ale musí nutně přijmout i spotřebitelé, kteří místo toho, aby oděvy náležitě udržovali, pečovali o ně, spravovali je a správně s nimi nakládali, je raději vyhodí a koupí si místo nich jiné.
Rychlá móda je globálním problémem, který ale neroste z nějaké vrozené zlotřilosti velkých výrobců oděvů. Je to problém, jehož řešení kontrolují sami spotřebitelé.
Celou analýzu Radomíra Dohnala z 12. 12. 2022 najdetev Ekolistu:
Neekologičnost rychlé módy: Podle nové studie mají velký kus másla na hlavě i spotřebitelé
Náhledový obrázek: ilustrační
