„Přes patnáct tisíc badatelů ze 184 zemí ve varování navazuje na dopis 1700 znepokojených vědců zveřejněný před 25 lety. Nové varování je ale podle deníku The Independent ještě temnější než to předchozí. Nyní vědci totiž upozorňují, že co bylo špatně v roce 1992, posunulo se nyní ještě daleko víc k horšímu.
Co se od roku 1992 zhoršilo:
- Počet obyvatel planety vzrostl o dalších 35 procent
- Savců, plazů, obojživelníků, ptáků a ryb ubylo o 29 procent
- Množství čisté vody na hlavu ubylo o 26 procent
- Emise uhlíku i růst teplot jsou na postupu
- „Mrtvých zón“ v oceánech přibylo o 75 procent
- Vykáceno bylo asi 120 miliónů hektarů lesů
„Tím, že se nepodařilo dostatečně omezit populační růst, přehodnotit roli ekonomiky založené na neustálém růstu, že se nepodařilo omezit skleníkové plyny, stimulovat získávání obnovitelné energie, chránit životní prostředí, obnovit ekosystémy, omezit znečištění, zastavit nepokoje a omezit invazivní cizí druhy, neudělalo lidstvo nezbytné kroky k ochraně naší ohrožené biosféry,“ pranýřují signatáři chování světové civilizace.
Profesor William Ripple z Oregon State University, který akci vedl, zdůraznil: „Ti, kdo podepsali toto varování, nevyvolávají falešný poplach. Uvědomují si známky toho, že kráčíme po neudržitelné cestě.“
Celý článek Civilizace musí zásadně změnit své chování. Ničení planety zesiluje, burcují vědci z 15.11.2017 na Novinky.cz ZDE.
Varování světových vědců
Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva publikoval ekolog William J. Ripple v polovině listopadu v časopise BioScience. Formou odborné petice článek podpořilo 15 400 vědců ze 184 zemí světa. Spolu s Tomášem Václavíkem výzvu podepsaly desítky dalších českých vědců.
Článek upozornil na řadu zhoršujících se trendů, které svědčí o špatném stavu planety. Snižují se sladkovodní zdroje, plochy lesů a hojnost druhů obratlovců. Rostou emise oxidu uhličitého, globální teplota a lidská populace. Celý souhrn uvádí výzva na webu BioScience.
„Žijeme v době, kdy probíhají změny klimatu zapříčiněné člověkem. Extrémy v počasí se prohlubují – suchá místa se stávají suššími a častěji se objevují povodně. Na středoevropské úrovni to zatím není tolik vidět, ale jinde ve světě to bude daleko markantnější.
Nevíme, kde jsou limity biosféry. U některých to dokážeme vidět lépe, u některých hůře. Přesto umíme relativně dobře spočítat, jaké množství potravin jsme schopní při současných výměrech zemědělské půdy a při současných technologiích vyprodukovat. Je jasné, že to není udržitelné.
Nemyslím si, že by najednou systém zkolaboval a druhy vymřely. Je to pomalý a plíživý proces způsobený například úbytkem stanovišť – lesů nebo přirozených travních porostů. Přetváříme je na něco jiného v rámci urbanizace nebo rozšiřování zemědělských ploch. Populace živočichů je ohrožena tlaky na lov nebo znečišťováním prostředí…
Řešení výzva předkládá alespoň v obecné rovině. Jsou to záležitosti ochrany přírody, zlepšování sítě chráněných území. Zaměřit se na ekosystémové služby a snížit ničení přírodních stanovišť a mizení lesů. Krajina si musí udržet funkce, ze kterých potom máme jako lidé benefity. Musíme snížit plýtvání potravinami. Můžeme také počítat s rozvojem zelených technologií.
Přírodu ovlivňují i naše individuální rozhodnutí, když chodíme do obchodů nakupovat. Pokud jdeme pro levné vepřové maso, které vzniklo industriálním způsobem, musíme si uvědomit, že taková prasata jsou krmena granulátem ze sóji vypěstované na místech bývalých deštných pralesů. Dalším příkladem efektu na velké vzdálenosti je industriální rybolov. Rybářské flotily z Evropské unie, Číny nebo Ruska mohou kvůli poptávce zcela vylovit populaci ryb u pobřeží Afriky. Kvůli tomu pak zkolabuje lokální rybolov a ekonomika. Následně se celá rybářská vesnice zvedne a jde hledat lepší podmínky do Evropy. Žijeme v globalizovaném světě a žehráme nad migrační krizí. Přitom náš výběr potravin přímo ovlivňuje migraci z afrického kontinentu.
…většina politických elit a lídrů reaguje až pod tlakem médií a veřejnosti, které se o téma zajímají. Běžní občané budou trvat na tom, aby jejich političtí reprezentanti jednali nejenom ve prospěch současných, ale i budoucích generací. Teprve potom začne snaha o konsenzus a snaha něco změnit…
Celý rozhovor s prof. Tomášem Václavíkem z 26.11.2017 na iDnes.cz ZDE.
náhledový obrázek: ilustrační
