Eurostat zveřejnil statistiku pohybu loňských cen elektřiny a plynu v EU a v Česku byl rázem oheň na střeše.
Nelichotivá čísla o rekordním českém zdražování plynu a masivním růstu cen elektřiny převzala některá média.
Premiér Petr Fiala se spolu s dodavateli pustili do jejich zpochybňování.
Ukázalo se, že se statistici zmýlili, a šéfovi ODS mluvícím o matení veřejnosti je tak třeba dát za pravdu.
„Statistika nuda je, má však cenné údaje. Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí,“ víme ze známé písničky.
Jenže co když nám to statistici vyčíslí špatně?
Právě rezonuje téma čerstvé statistiky Eurostatu porovnávající loňské ceny energií pro domácnosti v zemích sedmadvacítky. V loňském druhém pololetí měla elektřina nejvíc zdražovat v Rumunsku – meziročně o 112 procent. Hned za ním skončilo Česko s růstem cen o 97 procent.
U plynu to dopadlo ještě hůř. Podle Eurostatu byla naše země od července do prosince dokonce lídrem ve zdražování, když tu ceny oproti stejnému předloňskému období vzrostly o závratných 231 procent.
Zní to hrozivě – jenomže to není tak úplně pravda.
Unijní statistici totiž v případě Česka použili ceny pro nové zákazníky. Ty ale reálně platily jen pro zlomek domácností, které zrovna přecházely k novému dodavateli. Citovaná pasáž statistiky se navíc týkala doby, kdy byla energetická krize na vrcholu a ceny nových závazků na elektřinu či plyn trhaly rekordy.
Obdobné je tu u elektřiny. Konkurenční dodavatel E.ON říká, že jeho klienti v druhé půlce roku 2022 platili o 43 procent méně, než co za Česko uvádí Eurostat. K energetickým firmám se přitom přiklánějí také experti, podle nichž loňské ceny v Česku nijak nevybočovaly z evropského průměru.
Kde chyba vznikla? Eurostat se zpravidla spoléhá na čísla lokálních statistických úřadů. V tuzemském případě je to Český statistický úřad (ČSÚ). Ten se ale odvolává na Energetický regulační úřad (ERÚ), který mu zaslal podkladová data.
Úřad strážící energetický trh by měl mít přehled o tom, jaké informace jsou relevantní za celý trh. Přesto do Bruselu přes ČSÚ poslal jen dílčí data. Je to stejné, jako byste se snažili odhadnout podobu obrovského puzzle podle jediného dílku, který vám zrovna někdo podá do ruky.
Z těchto dat vyplývá, že plyn loni od července do prosince meziročně zdražil v průměru „jen“ o 95 procent – nikoliv o 231 procent zmiňovaných Eurostatem.
U elektřiny je zdražení dokonce jen čtyřprocentní, což je dané státním úsporným tarifem, který cenu proudu v posledních třech měsících roku snížil.
Proč se čeští statistici nechytili za nos a neposlali do Bruselu raději tyto údaje?
„Index spotřebitelských cen je krátkodobá statistika akcentující včasnost. Na rozdíl od toho průměrné ceny energií posílané do Eurostatu jsou sestavovány podle příslušné evropské metodiky určené pouze pro mezinárodní srovnání cenových hladin,“ argumentuje Cieslar.
Zdroj: Pointa N dne 27. 4. 2023
připravil Jan Úšela, Deník N
Náhledový obrázek: ilustrační
