Označovat oslavu Dne Země jen za pokryteckou je vlastně eufemismus. Je to, jako když otrávíte strýčka (ano, původně asi ne záměrně, později už vědomě a opakovaně) strychninem a pak mu přijdete popřát všechno nejlepší k narozeninám.
Green deal, který nás má zachránit, je pro velkou část z nás sprosté slovo, větrné elektrárny nechceme, prý nám ničí krajinu, solární panely se prý nedají recyklovat, elektromobily jsou slepá větev. Strašně tomu všichni rozumí, cpou se u toho hovězím a nadávají na Grétu.
Potom si s rodinkou zajdou zasadit strom, odnesou PETky do žluté popelnice a nabudou pocitu, že právě zachránili minimálně jednoho orangutana v pralese (co teprve, když se dneska vyhnou palmovému oleji).
Slavíme svátek planety Země, která se svíjí v křečích, za které neseme vinu…
Celý komentář z 25. 4. 2023 najdete v Ekolistu:
Martin Kříž: Den Země – pokrytecký svátek naší planety
Náhledový obrázek: ilustrační
Související:
…Uvědomuju si, že moje generace a ta následující byly a jsou motogeneracemi, auta pro nás představovala volnost, suplovala svobodu.
Aby se v Praze, stejně jako v Paříži, Bruselu, Helsinkách a jinde zavedla plošná třicítka s málo výjimkami, muselo by se změnit vnímání, pohled obyvatelé na prostor okolo sebe… Myšlení se ale pomaličku mění, nastupují mladší generace s jinými prioritami a hlavně s jinými možnostmi…
Celý komentář Martina Fendrycha z 18. 4. 2023 na Aktuálně.cz:
Plošná 30 v Praze? V Helsinkách to jde a Finové nejsou neomarxisté
Související – pohledem víry:
Zdroj: Život Úval 4/2023