Slovinská metropole Lublaň připomíná svým půdorysem rozpláclé písmeno H. Zato tam z kohoutků a fontánek teče nechlorovaná voda a zeleně je ve městě tolik, že od ní nikdy nebudete dál než 300 metrů.
Na nábřeží dřív bývala velká parkoviště, před pár lety ale radnice rozhodla, že tu udělá pěší zónu. A tak stovky zaparkovaných aut vystřídaly desítky kaváren, kde se lidé dnes lidé rádi schází. Když se město uzavřeli pro dopravu, lidé byli nadšení. Je pravda, že ti starší si začali stěžovat, protože najednou museli mnohem víc chodit. A kvůli tomu zavedla radnice malá elektrická auta. Jeden z elektrovozů připomíná minibus, další dva zas větší golfové vozíky. „Říkáme jim kavalíři,“ vysvětluje průvodce Miro. Kromě kol jsou jediným dopravním prostředkem, který smí do pěší zóny. Zastavit a zavolat si je může kdokoliv, přednost mají senioři a invalidé.
„Naším cílem je zero waste, tedy nulový odpad. Postupně se nám daří množství odpadu snižovat. Pokud jde o třídění a recyklaci, Lublaň je mezi evropskými hlavními městy nejlepší,“ připomíná Miro.
Podle něj je Lublaň unikátní také množstvím zeleně a počtem míst k odpočinku a relaxaci. „75 % povrchu města tvoří zeleň. V centru máme obrovský park a kousek od centra je dokonce i les,“ popisuje.
Lublaň za posledních devět let realizovala na 1700 projektů zaměřených na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Jejich úspěch prý dokazuje, že se nemění jen město samotné, ale také vztah obyvatel k prostředí, ve kterém žijí a které čím dál aktivněji proměňují k lepšímu.
Článek ČRo Radiožurnál a NSZM je zkrácený,
tříapůlminutovou audioreportáž DOPORUČUJEME ZDE.
