Dobrodružná hřiště jdou proti mainstreamu posedlosti bezpečím

Zvýšená kontrola rodičů, stavba unifikovaných hřišť a všudypřítomná snaha o odstranění jakýchkoliv rizik v životě dětí je vidět všude kolem nás.

Čím dál více odborníků však varuje, že tento přístup může dětem spíše uškodit, a snaha o zajištění absolutní bezpečnosti dětí se stát paradoxně tím, čemu chtějí rodiče i úředníci nejvíce předejít: rizikem…

Riziková hra je pro děti zcela přirozená. Proč je pro ně ale i nezbytná, vysvětluje Ellen Beate Hansen Sandseter, norská vědkyně zabývající se výzkumem rozvoje dětí, pro článek v New York Times. „Šplhání do výšek, skákání, rychlé točení nebo houpání a jiná riziková hra jsou činnosti, které jsou pro děti způsobem, jak poznávat rizika a zvládat strach.”

… Pokud mají děti možnost si hrát jen na „bezpečných hřištích” nebo je rodiče v riskantní hře příliš omezují a usměrňují, může to paradoxně vést k mnohem nebezpečnějšímu chování. „Děti se pak nudí a jsou v pokušení provádět zbrklé a hazardní kousky, jako jsou kotrmelce na vrcholu prolézaček a stoupání na ramena ostatních na houpačkách,” dodává Ellen Sandseter…

Na opačné škále tlaku na bezpečí se nacházejí takzvaná „Dobrodružná hřiště”..

… Dobrodružná hřiště nabízejí velký prostor pro vyžití, ale mají i nevýhody. Zabírají dost prostoru, jsou na pohled nevábná, potřebují prostředky na údržbu a personál a jejich zřízení s sebou nese intenzivní komunikaci s rodiči a místní komunitou. Tyto faktory však mohou být vyváženy přínosy, které dobrodružná hřiště dětem různého věku nabízí…

… Často se mluví o tom, že dnešní děti jsou příliš zatížené studijními povinnostmi a kroužky a že na pobyt venku jen tak „na lítačku” nezbývá čas. Jako příčina nižšího pobytu dětí venku se zmiňuje i rostoucí užívání technologií, dále pak strach rodičů ze zvýšené dopravy a z dalších rizik, které žití v dnešní době obnáší.

Mnohem méně se ale mluví o tom, že se ve veřejném prostoru na starší děti tak trochu zapomnělo. V momentě, kdy odrostou pískovišti, nemají moc kam jít.

Trefně to komentuje Susan Solomon, historička architektury a autorka knihy Americká hřiště: „Nevěřím argumentu, že obrazovky brání dětem v přístupu na hřiště. Kdyby byla hřiště lepší, děti by tam chodily.“

Jsou to ale právě děti vyššího věku, kteří na dobrodružných hřištích nachází největší vyžití.

Doporučujeme celý článek na EDUzínu z 12. 7. 2023
Nejlepší hřiště pro děti: připomíná skládku a rodičům tam je vstup zakázán
Náhledový obrázek: viz výše

 

Související:

dobrodružné hřiště, svoboda a zodpovědnost v rukou dětí

Dobrodružné hřiště v Londýně podle dětí

Související příspěvky