Voda, půda, krajina – adaptační opatření jsou zřejmá
Adaptační opatření v Česku reagují na nejzávažnější dopady klimatické změny. „Je to zejména problematika vody, buďto bude vody nedostatek, to jsou sucha, nebo bude vody nadbytek, to jsou přívalové deště a povodně. Dále se to týká extrémních projevů, jako je vítr, jako je námraza. A rovněž se to týká požárů,“ shrnuje Josef Novák z neziskové organizace CI2.
„Musíme učinit mnoho opatření, abychom zpomalili odtok z naší republiky, která se nachází uprostřed Evropy a jediným zdrojem vody jsou srážky. Ať už sněhové, nebo dešťové. Žádná voda od sousedů k nám nepřitéká. A ta opatření se musí navzájem doplňovat,“ zdůrazňuje hydrolog Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Obrovský potenciál z hlediska zadržování dešťové vody vidí zejména v zemědělské půdě. „Podle celé řady projektů se ukazuje, že se do ní vejde mnohem více vody než do všech českých přehradních nádrží. Třeba v českém povodí Labe to vypadá na minimálně trojnásobný objem vody, které by mohla zemědělská půda zadržet, bude-li dobře obhospodařována,“ dodává Jánský.
Zdroj: NSZM, DOPORUČUJEME videa a Celý článek na serveru ČT24
Pražský trolejbus bez trolejí
Po 46 letech zřídila v roce 2018 Praha trolejbusovou linku s číslem 58, která propojuje Palmovku s Letňany. Díky trakčním bateriím může tento vůz jezdit o bez trolejového vedení. Pražský Dopravní podnik v r. 2018 též začal připravovat další trolejbusovou linku s číslem 140, která bude pravidelně jezdit na trase Palmovka – Čakovice – Miškovice.
Jízní řád trolejbusu 58 od 1.1.2019 ZDE.
Trolejbusy v Praze vyjely poprvé v roce 1936 a byly první v tehdejším Československu. Po 36 letech byl však jejich provoz ukončen. Vzhledem k tomu, že se v minulosti preferovala výstavba metra, jejich obnova se neustále odkládala.
Zdroj: NSZM, ROPID
Náhledový obrázek: ilustrační_Škoda 9Tr Trolejbus nr 41, Linka 2 to Katerinka, with Jidelna shop, Opava, March 1992 by SludgeG
Kreativní „bordelář“ a přísný systematik: spolupráce možná a záhodná
Síla tkví ve spolupráci. Abychom mohli dobře spolupracovat, musíme druhým přiznat to, co je jim vlastní. Nechávat věci otevřené bychom měli vnímat jako legitimní potřebu určitých lidí, nikoliv neschopnost věci plánovat a včas dotahovat. A potřebu jít jedním směrem a dokončit brzy to, co jsem začal, nehodnotit jako omezenost a vyvíjení tlaku.
Celý článek na Svět neziskovek ZDE.
