Samovolná obnova bezzásahových zón v NP Šumava
„Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku, který začal před 10 lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených 6352 mladých stromků. Jde o místa, kde člověk obnovu lesa nijak neovlivňuje. Pracovníci šumavského národního parku sledují 1111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních. Novinářům to v pátek řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
„Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu 30 centimetrů,“ uvedl Hubený.
Pozorovací lokality ponechané samovolné obnově jsou na různých místech Šumavy. Rozléhají se od okolí Prášil na Klatovsku po Stožec na Prachaticku. Hubený uvedl, že projekt po 10 letech nekončí, ale bude pokračovat. Dodal, že výsledky ukazují další pozitivní věc. Popadané stromy v těchto místech plní i jinou roli. „Fungují do určité míry jako retenční prvek, protože zadržují srážkovou vodu, mění mikroklima a například se tak v těchto místech objevují rašeliníky, které tam předtím nebyly,“ uvedl.“
Zdroj: Ekolist září 2018, celý článek ZDE
Modřín by mohl nahradit nevhodné a chřadnoucí smrky
„Modřín je vhodnou dřevinou pro obnovu kalamitních ploch po chřadnoucích a kůrovcových porostech smrku. Uvedli to včera odborníci z think tanku Czech forest. Zastoupení modřínu v českých lesích je ale podle nich jenom 3,2 procenta a při umělé obnově lesa se sází v jednom procentu. S využitím modřínu v kombinaci s bukem jsou dobré zkušenosti i podle ministerstva životního prostředí (MŽP).
„Velkou výhodou modřínu je každoroční opad jehlic, díky kterému modřín lépe snáší i znečištěný vzduch a při vhodném způsobu pěstování se doposud jeví jako odolný vůči chorobám a škůdcům,“ uvedl Jiří Novák z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Navíc je modřínové dřevo kvalitní a trvanlivé, dodal…
V tomto týdnu ochranářská společnost Česká krajina uvedla, že větší hrozbou pro české lesy než kůrovec nebo sucho je rozšiřování nepůvodních invazních druhů jako je americký dub červený, akát nebo jedle douglaska.
Podle MŽP je nutné vrátit se k přirozené druhové skladbě lesů. „Nepůvodní druhy dřevin, zejména pokud pocházejí z výrazně odlišných prostředí, například z jiného kontinentu, se jen obtížně zapojují do složitých vazeb v lese. Dokonce mohou přejímat dominantní roli a přetvářet okolí, v němž žijí, jako je tomu například u dubu červeného. Houby a další organismy, které se podílejí na rozkladu biomasy, pak nejsou schopné účinně odstraňovat rostlinný opad a vytvářet z něj kvalitní humus. Dochází tak postupně k nepříznivým změnám půdy a ovlivnění podoby celé lokality,“ uvedlo ministerstvo.“
Zdroj: ČTK 2.9.2018, celý článek ZDE.
Náhledový obrázek: modřín opadavý
Železnice na pražské letiště je blíž realizaci
„Město dne 3.9.2018 připravilo a projednalo aktualizaci Zásad územního rozvoje (ZÚR) související s modernizací železniční trasy Praha – Kladno s připojením na letiště. Aktualizace umožňuje v úseku mezi stanicemi Dejvice – Veleslavín tunelovou variantu. Rada hl. m. Prahy aktualizaci schválila na návrh radní pro územní rozvoj Petry Kolínské minulý týden. Pražské Zastupitelstvo se jí bude zabývat na svém čtvrtečním (6.9.2018) zasedání.
„Je skvělé, že se aktualizace Zásad územního rozvoje stihla připravit a projednat za pouhý jeden rok. Železniční trasa na letiště a modernizace kolejového spojení s Kladnem je nepochybně klíčová investice příštího desetiletí,“ říká Petra Kolínská (Trojkoalice – Strana Zelených), radní hl. m. Prahy pro územní rozvoj. Praha tak podle ní umazává dluh, který má – tedy nedůstojné napojení letiště s centrem – a svůj procesní závazek vůči státu plní s velkým předstihem...“
Zdroj: Tisková zpráva MHMP, 3. 9. 2018 ZDE
