V prosinci bylo publikováno několik zajímavých textů, které stojí za přečtení i v roce, který právě začíná.
Vybíráme tři materiály, které z různých úhlů pohledu hledají odpověď na otázku, co je třeba k tomu, aby české děti dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků.
Školní inspekce mapovala, čím se úspěšné školy liší od neúspěšných
To, že jsou v kvalitě vzdělávání mezi českými školami obrovské rozdíly, nejspíš nikoho nepřekvapí. V nejrůznějších studiích se toto konstatování objevuje opakovaně. Česká školní inspekce se rozhodla, že se podívá na to, co mají společného školy, které z těchto srovnání vycházejí jako vítězové. Výsledky šetření, pro které začala sbírat data již v roce 2019, vydala v prosinci v tematické zprávě Společné znaky vzdělávání v úspěšných základních školách. Ta staví na případových studiích třinácti úspěšných základních škol (při výběru přitom byl zohledněn také vliv socioekonomických podmínek), závěry a doporučení vycházejí mimo jiné z cílené hospitační činnosti nebo z hloubkových rozhovorů s řediteli škol.
|
|
|
|
|
Co školní inspekce doporučuje školám, které se chtějí vydat po stejné cestě?
– Vnímat vzdělávací výsledky a úspěch žáků jako hlavní hodnotu vize školy, vůči které jsou posuzovány její další aktivity ve všech souvisejících oblastech.
– Podporovat utváření kolektivního charakteru vedení školy a široké spolupráce aktérů.
– Neustále usilovat o budování důvěry mezi školou, učiteli, žáky a jejich zákonnými zástupci.
– Věnovat vysokou pozornost růstovému myšlení žáků. Posilovat sebedůvěru žáků v tom, že mohou dosáhnout stanovených výzev a vyřešit i obtížnější úlohy při vynaložení odpovídajícího úsilí a práce.
|
|
|
|
|
Vyšel český překlad publikace, která hledá cestu k úspěšné reformě vzdělávacích systémů
Světově uznávaný expert na vzdělávací reformy Michael Fullan v publikaci Správné hybné síly pro úspěch systému jako celku pojmenovává, proč považuje současné vzdělávací systémy za zastaralé a proč pokusy o jejich změnu v posledních desetiletích nebyly příliš úspěšné. Především ale navrhuje, jak změnit paradigma a dosáhnout díky tomu změny, kterou považuje za nezbytnou podmínku budoucí prosperity této společnosti. Autor se v publikaci vyjadřuje k řadě dilemat, která jsou aktuálně diskutována i v českém prostředí, jako je rostoucí nerovnost v přístupu ke vzdělání, problematika hodnocení a klasifikace nebo důsledky „rozřazování” žáků na základě testů zaměřených na nacvičené akademické znalosti.
Studie o ředitelích škol v Česku: Mají více odpovědnosti než jinde v Evropě, systém jim přitom nenabízí podporu ani dostatečné vzdělání
Stav ředitelské profese v Česku mapovala analýza Karla Garguláka, Štěpána Kmenta a Václava Korbela Český ředitel: Kompetence, výsledky a dobrá praxe, která vyšla na začátku prosince v rámci publikace k výroční konferenci Aspen Institutu Kam kráčíš, Česko 2021. Autoři mapují „sebehodnocení a profesní sebepojetí ředitelů základních škol v rámci vybraných kompetencí“. Nabízí dvě případové studie úspěšných škol a dokládají na nich, jaké konkrétní činnosti vedou ke kultuře školy „postavené na vzájemné spolupráci a porozumění cílům vzdělávání všemi aktéry“ a jak se to odráží v lepších výsledcích žáků.
|
|
|
|
Zdroj:
Náhledový obrázek: ilustrační
Zita Kazdová
MUDr. Zita Kazdová
dobrovolnice v neziskovém sektoru, původní povolání stomatolog
Přemýšlejme globálně, čiňme se lokálně – naše okolí i svět zázračně prokouknou!