Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
letní číslo vychází v době, kdy úmorná vedra sužují většinu Evropy, řada států čelí dlouhodobému suchu či rozsáhlým požárům. Vědci vývoj komentují slovy, že vlny veder a sucha čekali, avšak ne s takovou razancí. Politici však mlčí. I přes negativní důsledky změny klimatu, které dodneška už pocítil snad každý, se nám dostatečné odezvy ze strany politiků nedostává. Čeští političtí představitelé nenašli kuráž k otevřené debatě o odstavování nejšpinavějších uhelných elektráren, zásadní podpoře rozvoje obnovitelných zdrojů či výrazné regulaci emisí z dopravy. Přitom dopady vln veder a sucha jsou velmi drahé a budou čím dál tím dražší. Jen za kropící vozy zaplatí Praha téměř 900 tisíc korun denně. Klimatizace jedou na plné obrátky. V důsledku nižší úrody stoupá cena pšenice. Některé elektrárny musejí snižovat svůj výkon kvůli nedostatečnému chlazení. Shořely stovky domů a aut. Nemluvě o obětech na životech v Řecku. „Je to tedy něco, na co by se společnost měla připravovat. Ale současně není pochyb, že bychom se měli snažit těmto zdrojům meteorologických extrémů předcházet omezováním emisí, jak nejlépe to jde,“ nabádá Friederike Ottová z Oxfordské univerzity. A její kolega Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum klimatické změny ji doplňuje: „Tento trend nárůstu extrémních klimatických jevů může být zastaven pouze tehdy, bude-li co nejdříve a v plné míře uvedena do praxe Pařížská klimatická dohoda a její závěry.“ Věříme, že i přes náročné počasí si najdete volnou chvilku pro přečtení „horkých novinek“ ze světa klimaticko-energetické politiky. Příjemné čtení a hezké léto přeje, Barbora Urbanová, Centrum pro dopravu a energetiku |
![]() |
Nové impulsy pro čistou energetikuKdyž Evropská komise koncem roku 2016 zveřejnila balíček návrhů pro oblast energetiky a ochrany klimatu v příští dekádě, na těchto stránkách jsme poukazovali na jednu vážnou slabinu: chybějící podíly čisté energie a energetických úspor na úrovni jednotlivých členských států, což je praxe ze současné právní úpravy. Namítali jsme, že pokud nebude předem stanoveno, jak velkým dílem má každá země přispět k celounijním cílům, o to silnější kontrola ze strany Bruselu bude potřeba. A také přesná pravidla, co se bude dít, pokud součet jednotlivých příspěvků nedá dohromady celkové odsouhlasené číslo. |
![]() |
Dánský plán – do roku 2030 všechna elektřina a 55 % veškeré energie z obnovitelných zdrojůNa přelomu června a července dohodla dánská vláda základní shodu s představiteli všech parlamentních stran o dalších krocích energetické transformace. Základním cílem je dosažení podílu obnovitelných zdrojů na zásobování energií na úrovni 55 % do roku 2030. V případě elektřiny hodlá Dánsko na konci příští dekády zvýšit roční obnovitelnou výrobu nad úroveň dánské spotřeby (jde o celkovou roční bilanci – vzhledem k propojenému energetickému trhu v severských zemích bude Dánsko v některých časových úsecích elektřinu dovážet, vývozy obnovitelné elektřiny však mají být vyšší). |
![]() |
Francouzská parlamentní komise vydala kritickou zprávu o jaderné energeticeFrancouzská parlamentní komise, ustavená v lednu 2018 k přezkoumání bezpečnosti a zajištění jaderných zařízení, ve své zprávě vydané 5. července shrnuje, že jaderné elektrárny jsou i nadále zranitelné vůči haváriím a útokům [1]. „Francouzská jaderná zařízení zřejmě trpí zásadním nedostatkem, který půjde jen obtížně vyřešit: nebyly navrženy tak, aby odolaly teroristickému útoku,“ tvrdí komise. Zpráva označuje několik rizik, mimo jiné zřícení letadla, vniknutí dronu, sabotáž zevnitř, proniknutí zvenčí a kybernetické útoky. |
![]() |
Evropská uhelná platforma musí dodržovat zásady participace, jinak napáchá více škody než užitkuPo celé Evropě aktuálně probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti využívání uhlí pro energetické potřeby. V porovnání s dalšími zdroji energie produkuje těžba a spalování uhlí zdaleka nejvíce emisí CO2 a má tak nejhorší dopad na naše klima. Mimo to se uhlí stává ekonomicky nevýhodné. Je proto již dnes jasné, že uhlí jakožto energetická surovina nemá v Evropě, ale ani jinde po světě, příliš dlouhou budoucnost. Vyvstává však otázka, co se stane s regiony, které doposud byly na těžbě uhlí závislé. Newsletter Chytrá energie srpen 2018
Náhledový obrázek: ilustrační |