„…Existenci nouzového stavu zřejmě v této republice nepřehlédl nikdo. Podobně asi málokomu ušlo i jeho vyhlášení dne 12. 3. 2020. Ale podstatně méně bude již těch, kteří si přečetli právní předpis, kterým Vláda ČR nouzový stav vyhlásila. Tedy ve Sbírce zákonů, částka 30, s datem rozeslání 12. 3. 2020, je usnesení Vlády ČR, o vyhlášení nouzového stavu pro území ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Usnesení je publikováno pod číslem 69. V titulku není nic jiného, v samotném textu je pak ještě uvedeno číslo usnesení 194. Což je drobný, nikoliv zcela nepodstatný detail…
Podle čl. 6 odst. 1 zák. o bez. může vláda vyhlásit nouzový stav jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.
Jak patrno, usnesení č. 69/2020 Sb. žádné takové „vymezení“ ani cokoliv tomu i jen podobného neobsahuje. Což se zdá být problém, protože například Komentář k tomuto ustanovení publikovaný v ASPI, je v tomto směru dosti striktní a uvádí: „Čl. 6 stanovuje rigidní pravidla pro vyhlášení nouzového stavu. Bez splnění náležitostí, které jsou v odst. 1 a 2 uvedeny, by vyhlášení nouzového stavu mělo být zrušeno Poslaneckou sněmovnou. Pokud se tak nestane, je možné chápat, podle autorů tohoto komentáře, od doby skončení jednání Poslanecké sněmovny o problému (co může být i nereagování na oznámení o vyhlášení stavu) vyhlášení nouzového stavu jako nulitní.“…
Vláda Andreje Babiše vyhlásila nouzový stav, kterým omezila hned několik práv občanů.
Potíž je, že v samotném vyhlášení tato omezení nijak nevyjmenovala.
Udělala to až dodatečně.Respektovaný právník Tomáš Sokol je přesvědčen, že takový postup není možný a nesplňuje ty náležitosti, které podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR splňovat má. A do budoucna to otevírá dveře třeba pro odškodnění těch, kterým vládní rozhodnutí třeba zničilo podnikání.
Analýza Tomáše Sokola vyšla původně v Advokátním deníku, DOPORUČUJEME „Sokol: Vyhlášení nouzového stavu bez konkrétních omezení práv? Není možné“ na Neovlivní.cz 24.3.2020 ZDE.
POKRAČOVÁNÍ č. 1
Od úterý (24.3.2020) platí nová mimořádná opatření, jimiž kabinet Andreje Babiše (ANO) de facto prodloužil stávající zákazy týkající se volného pohybu osob či zavřených obchodů. Tentokrát je vláda nevyhlásila podle krizové legislativy, ale opřela se o zákon o ochraně veřejného zdraví.
„Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle zákona o ochraně veřejného zdraví nařizuje k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření,“ píše se hned v úvodu dokumentu resortu z 23. března.
S výjimkou potravin, lékáren či galanterií tak mají obchody zůstat zavřené až do 1. dubna, stejně tak restaurace či sportoviště.
Nařízení, která začala platit v úterý a o nichž jako první informoval web Česká justice, v podstatě kopírují původní vládní opatření z poloviny března, jimiž kabinet Andreje Babiše (ANO) reagoval na množící se případy nákazy koronavirem.
Jenže tentokrát se šlo jinou legislativní cestou: místo krizového zákona s odkazem na nouzový stav se ministerstvo zdravotnictví opřelo o zákon o ochraně veřejného zdraví. Co to znamená v praxi? Obchodníci či podnikatelé od úterý přišli podle platné legislativy o možnost žádat ze zákona kvůli uzavřeným provozovnám o odškodnění…
Pozice možných poškozených tak je podle (advokáta Tomáše Sokola) Sokola teď mnohem slabší. „Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví není krizové opatření. Lidé tak nebudou mít jednoznačný instrument, jak o škodu žádat.“ …Pokud úřady nárok na odškodné po 24. březnu skutečně neuznají, zbývá jediná možnost: obrátit se na soud...
Jinak platí, že pro období od 12. do 23. března mohou lidé i firmy kvůli škodám vzniklým v důsledku krizových opatření žádat o finanční kompenzaci. Pozor si však podle Sokola musí dát na promlčecí lhůtu. Čas na uplatnění svých nároků mají totiž jen šest měsíců, termín by tak mohl u mnohých vypršet už v září…
DOPORUČUJEME „Dopad nových opatření kvůli koronaviru: lidé i firmy přišli podle právníků o nárok na odškodnění“ od Kristýny Guryčové na iRozhlas 25.3.2020 ZDE.
Nová opatření pohledem právníka:
Od okamžiku vyhlášení nouzového stavu rozhodovala vláda o konkrétních opatřeních postupem podle krizového zákona. Po uplynutí doby, na kterou byla vyhlášena první opatření, však přišla změna. O prodloužení některých omezení rozhodlo „jen“ Ministerstvo zdravotnictví postupem podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Co vedlo vládu k této změně? A jaký bude mít změna dopad na práva občanů a firem? ..
Situace vzniklá v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 sebou přináší celou řadu otázek, jejichž jasné zodpovězení si vyžádá ještě čas. Tím spíše je třeba si položit otázku, proč došlo ke změně postupu vlády a zda jejím jediným důvodem nebylo omezit možnost občanů a právnických osob uplatňovat právo na náhradu škody podle krizového zákona.
Právní analýzu od JUDr. Jitky Hořinové „Snaží se vláda vyhnout odpovědnosti za škodu způsobenou nouzovým stavem?“ najdete v Advokátním deníku 25.3.2020 ZDE.
POKRAČOVÁNÍ č. 2
„Ústavní soud (ÚS) se bude zabývat ústavní stížností na rozhodnutí vlády z 12. března o vyhlášení nouzového stavu. Stížnost podal 26. března v zastoupení klientky Petry Štěrbové advokát David Zahumenský. Další chystaná ústavní stížnost má napadat rozhodnutí vlády, kterým zakázala občanům vycestovat do zahraničí.
Aktuální ústavní stížnost napadá samotné vyhlášení nouzového stavu, opatření vlády o omezení pohybu z 15. března a navazující, věcně shodné mimořádné opatření ministra zdravotnictví z 23. března.
- Ústavní deficit je v případě vyhlášení nouzového stavu spatřován především v tom, že vláda údajně nesplnila zákonný předpoklad, kdy měla podle zákona o bezpečnosti České republiky definovat, které základní svobody omezuje…
- Dalším důvodem, k němuž by měl ÚS přihlédnout při svém rozhodování, jsou také nejasnosti okolo svolání a rozhodování Ústředního krizového štábu (ÚKŠ)…
- Jako zásadní spatřuje stížnost také absenci řádného zdůvodnění opatření vlády a ministra zdravotnictví, přičemž se odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS) a ÚS…
- Napadán je i „svévolný postup exekutivy“, který je spatřován v tom, že vláda v záměru zamezit soudnímu přezkumu a možným sporům o odškodnění v souvislosti s vyhlášeným stavem nouze, opustila formu vládních nařízení, která nahradila opatření ministra zdravotnictví…
- Stížnost napadá i přiměřenost zvolených opatření…
Žalobu na nouzový stav vyhlášený vládou již řeší Městský soud v Praze, konkrétně senát v čele s Vierou Horčicovou… Jednání, které bylo naplánováno na pátek 27. března však muselo být v úterý zrušeno, neboť mezitím vláda původní, žalobou napadená nařízení nahradila mimořádnými opatřeními ministra zdravotnictví…“
Celý článek Petra Dimuna „O vyhlášení nouzového stavu vládou bude rozhodovat Ústavní soud“ najdete na České justici 29.3.2020 ZDE.
Další pokračování budeme sledovat…
Náhledový brázek: ilustrační
AKTUALIZACE:
POKRAČOVÁNÍ č. 3
Proti postupu vlády při přijímání opatření kvůli šíření koronaviru padla další správní žaloba.
Právník Ondřej Dostál, který se specializuje na zdravotní právo, ji podal k Městskému soudu v Praze.
„Ten spouštěcí moment byl, když si ministři začali hrát na lišáčky a otočili původní opatření vlády podle krizového zákona jen na opatření ministerstva zdravotnictví. Podle mého názoru to nemá jiný důvod než připravit lidi o peníze, tedy aby náklady vyvolané kroky státu některým lidem prostě zůstaly na krku. To je prvoplánová špína,“ vysvětlil HN Dostál…
Celý článek Jany Klímové v HN 30.3.2020 ZDE.
