Konečně se pohnuly ledy, aneb Senátní novinky Davida Smoljaka – díl třetí: Budou moci politici vlastnit média? AKTUALIZACE

Máloco zní tak nudně jako novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích.
Jenže zákon, který na konci července dorazil do Senátu, obsahoval důležitý paragraf.

Konkrétně ustanovení, které brání poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Až vstoupí v platnost, politici už nebudou moci média převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zákaz se bude vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu.

Milion chvilek v téhle souvislosti vyzvalo předsedu Senátu Vystrčila, aby Senát doplnil do novely kromě periodického tisku i internetová média. A podobnou výzvu jsem obdržel i já a další senátoři. Doplnit „online“ do výčtu médií, jejichž provozování a vlastnictví představuje u politika konflikt zájmů, zní naprosto logicky. Dnes už většina lidí přistupuje k veškerým zprávám o světě kolem nás přes internetové agregátory a sociální sítě. Celá věc má ale nečekaný háček.

Zatímco rozhlasové a televizní vysílání i periodický tisk jsou v našem právním řádu jasně definovány, internetová média pořád ještě plavou v právním vzduchoprázdnu.

Postupně vstupují v platnost různé evropské regulace, ty však především definují různou míru zodpovědnost a okruh povinností platforem podle počtu uživatelů a určují kompetence regulátorů. Na národní úrovni ale definice on-line médií chybí. To je jasný úkol pro Ministerstvo kultury, které má mediální legislativu v kompetenci. Ale pro jistotu si to zapisuju do seznamu úkolů, kterým se budu v dalších měsících věnovat. Snad to nebude trvat šestnáct let jako v případě zapojení Senátu do volby mediálních rad.

 

Zdroj: Senátní novinky Davida Smoljaka, červenec 2023
www.davidsmoljak.cz/novinky

 

Související ze 16. 6. 2023:
Stopka na zneužívání médií vrcholnými politiky i přihrávání dotací členům vlády. Sněmovna schválila zpřísnění zákona proti střetu zájmů

 

Devastační vliv Andreje Babiše na Českou republiku
mapujeme v ON od roku 2015.
Najdete pod štítkem hnutí ANO.

 

 

Související ze 4. 8. 2023 v Deníku Referendum:

Senát schválil novelizaci zpřísňující zákon o střetu zájmů, jež politikům omezí možnost vlastnit média. Veřejnému prostoru ale dominují online média, kterých se úprava nedotkla. Senát apeluje na vládu, ať ošetří i jejich regulaci.

Zpřísnění zákona o střetu zájmů politiků: online média jsou dál bez regulace

 

Související z Milionu chvilek, 3. 8. 2023:

AKTUALIZACE:

Související z Transparency International, 17. 8. 2023:

Podle nové úpravy se zákaz vlastnit média nebo získávat dotace rozšiřuje i na veřejné funkcionáře v roli skutečného majitele. Kdo je skutečný majitel určité firmy nebo média lze snadno zjistit z veřejně přístupné evidence skutečných majitelů. Prověřování možného porušení střetu zájmů tak bude mnohem jednoduší a jeho obcházení naopak složitější. Pokud by chtěl politik střet zájmů nově obejít, musel by se snažit zakrýt, že je vlastníkem dané společnosti, což je nepoměrně náročnější a znamená pro něj i větší reputační riziko.

Úkol splněn napůl

Existují především dvě oblasti střetu zájmů, kterým je třeba se nadále věnovat.

První z nich je zákaz získávat veřejné zakázky pro společnosti členů vládního kabinetu. Této části se současné úpravy netýkají. I v budoucnu se proto může stát, že firmy členů vlády získají miliardy korun z veřejných rozpočtů. Vládní politici před časem propásli možnost zacelit tuto mezeru v novele zákona o veřejných zakázkách.

 Proti účinnému návrhu z pera Pirátské strany se postavilo hnutí ANO a poněkud překvapivě i poslanci vládních stran, konkrétně ODS, KDU-ČSL a STAN. Zákon byl nakonec schválen bez pirátského návrhu a zabránit, aby firmy členů vlády získávaly veřejné zakázky, může až další novela.

Druhou oblastí, která si žádá pozornost veřejnosti i politiků, je skutečnost, že nová úprava střetu zájmů nezakazuje politikům vlastnit internetová média. Cesta k nápravě tohoto nedostatku vede přes novelu tiskového zákona. Současná legislativa totiž neobsahuje definici online medií. Bez vyřešení tohoto problému se nelze účinně vypořádat ani s otázkou vlivu veřejných funkcionářů na tento druh mediálních společností.

Vlastnictví médií ze strany politiků výrazně pokřivuje rovnost férové politické soutěže. Pro fungování demokracie v naší zemi je velice důležité, aby byl tento aspekt kvalitně a efektivně ošetřen — nejde totiž jen o osobu expremiéra Babiše. V České republice jsou další vlivní podnikatelé, kteří již v současnosti vlastní nebo plánují koupit média — například akvizicí od Andreje Babiše —, a nelze vyloučit jejich vstup do politiky.

Novelu týkající se problematiky střetu zájmů, kterou podepsal prezident, lze považovat za krok správným směrem. Neřeší však všechny mezery a problémy zákona o střetu zájmů.

Česká právní úprava předcházení střetu zájmů ve srovnání s jinými státy v mnoha ohledech pokulhává a zasloužila by si komplexnější pojetí s důrazem na vymahatelnost stanovených pravidel.

 

Související příspěvky