Máloco zní tak nudně jako novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích.
Jenže zákon, který na konci července dorazil do Senátu, obsahoval důležitý paragraf.
|
Zdroj: Senátní novinky Davida Smoljaka, červenec 2023
www.davidsmoljak.cz/novinky
Související ze 16. 6. 2023:
Stopka na zneužívání médií vrcholnými politiky i přihrávání dotací členům vlády. Sněmovna schválila zpřísnění zákona proti střetu zájmů
Devastační vliv Andreje Babiše na Českou republiku
mapujeme v ON od roku 2015.
Najdete pod štítkem hnutí ANO.
Související ze 4. 8. 2023 v Deníku Referendum:
Senát schválil novelizaci zpřísňující zákon o střetu zájmů, jež politikům omezí možnost vlastnit média. Veřejnému prostoru ale dominují online média, kterých se úprava nedotkla. Senát apeluje na vládu, ať ošetří i jejich regulaci.
Zpřísnění zákona o střetu zájmů politiků: online média jsou dál bez regulace
Související z Milionu chvilek, 3. 8. 2023:
AKTUALIZACE:
Související z Transparency International, 17. 8. 2023:
Podle nové úpravy se zákaz vlastnit média nebo získávat dotace rozšiřuje i na veřejné funkcionáře v roli skutečného majitele. Kdo je skutečný majitel určité firmy nebo média lze snadno zjistit z veřejně přístupné evidence skutečných majitelů. Prověřování možného porušení střetu zájmů tak bude mnohem jednoduší a jeho obcházení naopak složitější. Pokud by chtěl politik střet zájmů nově obejít, musel by se snažit zakrýt, že je vlastníkem dané společnosti, což je nepoměrně náročnější a znamená pro něj i větší reputační riziko.
Úkol splněn napůl
Existují především dvě oblasti střetu zájmů, kterým je třeba se nadále věnovat.
První z nich je zákaz získávat veřejné zakázky pro společnosti členů vládního kabinetu. Této části se současné úpravy netýkají. I v budoucnu se proto může stát, že firmy členů vlády získají miliardy korun z veřejných rozpočtů. Vládní politici před časem propásli možnost zacelit tuto mezeru v novele zákona o veřejných zakázkách.
Proti účinnému návrhu z pera Pirátské strany se postavilo hnutí ANO a poněkud překvapivě i poslanci vládních stran, konkrétně ODS, KDU-ČSL a STAN. Zákon byl nakonec schválen bez pirátského návrhu a zabránit, aby firmy členů vlády získávaly veřejné zakázky, může až další novela.
Druhou oblastí, která si žádá pozornost veřejnosti i politiků, je skutečnost, že nová úprava střetu zájmů nezakazuje politikům vlastnit internetová média. Cesta k nápravě tohoto nedostatku vede přes novelu tiskového zákona. Současná legislativa totiž neobsahuje definici online medií. Bez vyřešení tohoto problému se nelze účinně vypořádat ani s otázkou vlivu veřejných funkcionářů na tento druh mediálních společností.
Vlastnictví médií ze strany politiků výrazně pokřivuje rovnost férové politické soutěže. Pro fungování demokracie v naší zemi je velice důležité, aby byl tento aspekt kvalitně a efektivně ošetřen — nejde totiž jen o osobu expremiéra Babiše. V České republice jsou další vlivní podnikatelé, kteří již v současnosti vlastní nebo plánují koupit média — například akvizicí od Andreje Babiše —, a nelze vyloučit jejich vstup do politiky.
Novelu týkající se problematiky střetu zájmů, kterou podepsal prezident, lze považovat za krok správným směrem. Neřeší však všechny mezery a problémy zákona o střetu zájmů.
Česká právní úprava předcházení střetu zájmů ve srovnání s jinými státy v mnoha ohledech pokulhává a zasloužila by si komplexnější pojetí s důrazem na vymahatelnost stanovených pravidel.