Správce mlýna může rozhodnout, zda bude mlýt zrno, anebo koukol, píše papež František v úvodu letošního Poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků (28.5.2017), které bylo tradičně zveřejněno dne 24.1. na svátek sv. Františka Saleského, patrona novinářů a spisovatelů.
Podle papeže Františka nastal čas prolomit začarovaný kruh úzkosti a strachu, který vznikl upínáním pozornosti na špatné zprávy – od válek a terorismu přes skandály až po lidské krachy všeho druhu.
Nelze podporovat dezinformaci, která by opomíjela utrpení, ani upadnou do naivního optimismu, kterého se nedotýká zlo, nicméně je nutné překonat rozladěnost, rezignaci, apatii a strach z pocitu neporazitelného zla.
Komunikační systém, kde dobré zprávy nemají žádnou váhu a kde bolest a mystérium zla jsou snadnou senzací, nás může vystavit pokušení umrtvovat svědomí a sklouzávat do zoufalství.
… skutečnost sama o sobě nemá jednoznačný význam, a proto vždy záleží na úhlu pohledu, na brýlích, skrze které na ni pohlížíme. Křesťan by si měl nasadit brýle evangelia, tedy „dobré zprávy“ v pravém slova smyslu…
Papež zdůrazňuje, že dobrá zvěst není dobrá kvůli absenci utrpení, nýbrž vzhledem k tomu, že utrpení včleňuje do širšího rámce. .. V tomto světle se každé nové drama lidských dějin stává možným scénářem dobré zprávy, protože láska si vždy razí cestu blízkosti, vzbuzuje v lidských srdcích pohnutí a v rukou odhodlání budovat.
zdroj: Radio Vaticna, celý článek ZDE
…Stejnou odpovědnost má každý člověk při šíření zpráv o sobě i svém okolí. Naše maily, dopisy, esemesky, příspěvky do diskusí nebo články jsou výpovědí o nás samotných a o tom, čím jsme naplněni – nadějí nebo strachem? Šíření naděje nebo strachu je pak naší osobní odpovědností. Není radno na to zapomínat.
