Ne všechno funguje ... Víme o tom a pracujeme na nápravě. Děkujeme za pochopení.

58 opatření, která mají dát Česko do formy po babišovi, kovidu, energetické krizi a válce na Ukrajině. A překvápko se Stanjurovými časopisy

Ve čtvrtek 11. května 2023, za pět minut dvanáct, představila vláda Petra Fialy „Ozdravný balíček“ s 58 opatřeními, která mají mít souhrnný pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024–2025 ve výši 147,5 miliardy korun. Termín pro veřejné vystoupení vlády byl navržen původně jako „dvanáct a pět minut“, ale zvítězila optimističtější varianta 11:55 :-)

Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku.
První čtení ve Sněmovně by mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94,1 miliardy platila již od 1. ledna 2024.

Podrobně, včetně kompletního znění dokumentu Vlády ČR, najdete na iRozhlas dne 11. 5. 2023:
ÚSPORNÝ BALÍČEK: Vláda představila soubor 58 opatření za téměř 150 miliard
Náhledový obrázek: ilustrační

Související:

Za pět minut dvanáct. Mimořádný čas, mimořádné změny. Vláda představila ekonomické zemětřesení.
Co chystá? Co přesně jsme se dozvěděli? A co za informace nám naopak chybí?
Velká analýza s ekonomickým a politickým analytikem Davidem Klimešem, redaktor Matěj Skalický.
V premiéře 12. 5. 2023 na ČRo Plus, k poslechu též na MujRozhlas:

https://www.mujrozhlas.cz/vinohradska-12/velka-analyza-zmen-ze-nezvednou-dane-lez-jako-vez

 

 

Doporučujeme:

TMBK: Stanjura zachraňuje vědecké časopisy

 

Související:

Show za pět minut dvanáct

Na tiskové konferenci, která začínala symbolicky za pět minut dvanáct, připravilo vládní PR oddělení velkolepou show. U stolů čelem k novinářům seděli předsedové všech pěti stran, ministr financí a několik expertů, v první řadě diváků přitakávali ostatní ministři.

Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) si nejprve svorně blahopřáli k politické odvaze a záchraně českého rozpočtu i důchodového systému na poslední chvíli, tedy za oněch pět minut dvanáct. Experti vysvětlovali, jak je situace zlá a jak drží vládě palce. A novináři čekali, kdy se dozví něco nového.

Toho se dočkali až čtyřicet minut po dvanácté, kdy začal mluvit ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Už podruhé, protože jako předseda lidovců musel dostat prostor i v prvním bloku obecných frází.

Důchodovou reformou nikoho moc nepřekvapil. Na některých detailech se ještě pracuje, do důchodu se v budoucnu bude odcházet podle průměrného věku dožití, cílem je udržet průměrnou dobu pobírání důchodu 21,5 roku. Současné penze by se měnit neměly, podle nového valorizačního rámce mají růst o inflaci a také třetinu růstu reálných mezd.

Mnohem víc otazníků přináší úsporný balíček, jehož hlavním architektem je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Balíček detailně popisujeme zde, panu ministrovi ale propříště radíme vylepšit komunikaci. Teprve zhruba po dvou hodinách od začátku tiskové konference jsme se například dozvěděli – a to ještě v odpovědi na novinářský dotaz –, že první místopředseda ODS navrhuje sáhnout i na „fetiš“ své strany, tedy daň z příjmu fyzických osob. Chtěl by totiž snížit hranici pro vyšší sazbu daně, kterou byl dosud čtyřnásobek průměrné mzdy.

Nyní by se vyšší sazbou měly danit už příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba nad sto dvacet tisíc korun. To se ovšem bude týkat tak malého počtu lidí, že je to opravdu jen symbolické. STAN a lidovci ale volali po větším progresivním zdanění, nakonec se tedy dočkali. Vlk se nažral a koza zůstala skoro celá.

Zásadních změn se ale dočkáme v dani z přidané hodnoty, kde budou nyní už jen dvě sazby. Odvaha zařadit například pivo do té vyšší se rozhodně cení. A vládu musíme ocenit i za to, že výjimku, tedy nulovou sazbu DPH, chce aplikovat na knihy.

Premiér se pokusil pochválit i za to, že kvůli zařazení do snížené sazby zlevní také léky, v tom se ale trochu přepočítal. Léky totiž už nyní v nejnižší desetiprocentní sazbě jsou, ta ale bude zrušená, a léky tak reálně zdraží.

Na druhou stranu je skutečně nutné, aby stát nejenom ušetřil na svých výdajích, ale získal další prostředky na příjmové straně, tedy i z DPH. Možná by ale bylo jednodušší přenastavit daň z příjmu tak, aby se progresivní zdanění týkalo nikoliv trojnásobku průměrné mzdy, ale třeba už dvojnásobku. To by totiž státu přineslo víc.

Stanjura čte jen vědecké časopisy?

Jednou z položek, které se nově ocitnou v základní, tedy vyšší sazbě DPH, jsou noviny. To sice v ostatních zemích EU není zrovna standardní přístup, nicméně by se to dalo pochopit jako opravdu nutné utahování opasků. Je tu ale jeden malý háček.

Časopisy totiž zůstávají ve snížené sazbě. Ministr financí přitom tvrdil, že vláda chtěla do snížené sazby zařadit to, „co je nějak zdravotně, sociálně, společensky prospěšné“. Časopisy tedy zřejmě jsou, noviny nikoliv. To se mimochodem týká i internetových médií. Asi stačí vydávat zprávy jednou týdně, pak to totiž může spadat do kategorie časopis.

Stanjura šel ale ve svém vysvětlení ještě dál. Časopisy jsou podle něj vědecké, noviny nikoliv. Přiznal sice, že jsou tedy i jiné časopisy než vědecké, to už ale podle něj rozlišit nejde.

„Jsme si vědomi, že se s tím svezou i ti ostatní. Ale kdo by posuzoval, jestli je to ještě odborný časopis, beletrie, nebo zábavný časopis?“ dodal. V materiálu ministerstva financí, který vypisuje seznam položek nově přesunutých do základní sazby DPH, jsou noviny zařazeny vedle úklidových prací a palivového dřeva.

Premiér přitom ještě v únoru sliboval, že novin se zvýšení sazby DPH týkat nebude. „Bohužel nešlo vyhovět všem,“ napsal dnes redakci.

Je nám v redakci Deníku N trochu líto, že nejsme položkou společensky prospěšnou, jako jsou třeba erotické časopisy.

PointaN z 11. 5. 2023

Související příspěvky