„Není to megalomanský projekt a má smysl se o něm bavit dál – takový je podle ministra dopravy Dana Ťoka (9.11.2018) hlavní závěr studie, za níž jeho rezort utratil přes 22 milionů (bez DPH).“ Podle studie by projekt za více než 600 miliard v r. 2079 odlehčil silniční dopravě o 1,8 procenta…
„Koridor s náklady až 610 miliard korun se dostane na jednání vlády. Ministři jsou vůči megaprojektu vlažní…Celá studie za 22 milionů korun vznikla mimo jiné proto, aby politici uchlácholili prezidenta Zemana. Neboli, aby prezident viděl, že se kolem – podle něho zásadního – dopravního a hospodářského projektu něco děje.
Zakázku na vyhotovení studie vypsal ministr dopravy Zdeněk Žák, který byl v roce 2013 členem přechodné vlády složené hlavně z prezidentových příznivců a oblíbenců… Ministr zemědělství Miroslav Toman, další z prezidentových oblíbených politiků, si myslí, že reálně má šanci hlavně padesátikilometrový úsek na severu Moravy – oderské propojení Ostravy s Polskem. „Ze strany Polska je vstřícný postup, dokonce navrhli zařadit výstavbu do takzvaného seznamu velkých investic v rámci EU,“ řekl ministrův mluvčí Vojtěch Bílý.
Když se před lety seznam těchto investic financovaných z evropských dotací sestavoval, Česko souhlasilo s tím, že kanál mezi nimi nebude.“
Podrobný článek Vojtěcha Blažka z 12.11.2018, včetně videa, mapy a názorového duelu na Seznam.cz doporučujeme ZDE.
„Projekt D-O-L podporuje Agrární komora ČR, Hospodářská komora ČR i Svaz dopravy. ČR podepsala v roce 2017 s Polskem a Slovenskem memorandum o přípravě D-O-L. Polská vláda k vodní dopravě přistupuje jako k prioritě, investuje do modernizace Oderské vodní cesty a hodlá ji zařadit do transevropské sítě TEN-T. Pro zastánce projektu je vzorem německý průplav Rýn-Mohan-Dunaj dokončený v roce 1992 a právě budovaný francouzský průplav Seina-sever, o kterém prezident Miloš Zeman nedávno jednal s francouzským prezidentem Emannuelem Macronem…
Celý článek „Tomáš Kolařík: Kdo je všechno pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe?“ v Ekolistu17.11.2018 ZDE.
„Naše vláda chce vybudovat na Labi, Vltavě a Berounce velké stavby, aby zajistila trvalou splavnost těchto řek a podpořila tím rozvoj říční dopravy v ČR. Představa je taková, že tu poplují velké nákladní lodě, výletní parníky, motorové čluny i jachty v hustém provozu sem a tam z Hamburku až do Černošic, Pardubic a Týna nad Vltavou. V době dlouhodobého sucha a chronicky nízkých stavů vody mají na Labi zajistit splavnost především velké jezy a kanály, které prý na potřebných úsecích (u Děčína a u Přelouče) trvale zvednou vodní hladinu, takže velké lodě s hlubokým ponorem v pohodě projedou a nebudou drhnout svým dnem o dno řeky. Naše stále ještě tekoucí Labe se tak stane kaskádou malých přehrad s jedním jezem za druhým a líně tekoucí vodou.
Budovatelská vodní vize vlády je natolik silná, že dne 17.1.2018 schválila usnesení č. 46 s tímto názvem: „o posouzení převahy veřejných zájmů na Koncepci vodní dopravy pro období 1016 – 2023 vč. opatření „Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz“ zahrnující návrh záměru „Plavební stupeň Děčín““. Co se pod tímto šroubovaným slovním řetězcem skrývá? Je to tak složité, že se v tom skoro nikdo nevyzná…“ DOPORUČUJEME „Petr Svoboda: Vládní trik s Koncepcí vodní dopravy“
DOPORUČUJEME související:
Letošní rok ukázal, že přehrady a rybníky jako ochrana před suchem nefungují (Ekolist 7.11.2018)
David Pithart: Prohlášení konference Říční krajina 2018 (Ekolist 8.11.2018)
Náhledový obrázek: ilustrační
