Vážení přátelé, nabízíme ohlédnutí Zeleného kruhu za rokem 2023 i čerstvé novinky ze světa stavebního práva, kterému se věnujeme v rámci projektu Měníme klima v legislativě pro naše obce a města.
Bude zemědělská půda lépe chráněna?
Ambiciozní vládní novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu má za sebou první čtení v Poslanecké sněmovně. Projednávání ve sněmovních výborech, která budou pokračovat v lednu 2024, již naznačují, že to novela nebude mít jednoduché.
Zemědělská půda, zejména z důvodu výstavby, rychle ubývá. Za posledních 50 let ubylo okolo 400 000 ha, což zhruba odpovídá průměrnému úbytku o velikosti Prahy každých 8 let. Na tomto neobnovitelném přírodním zdroji přitom závisí produkce potravin i další ekosystémové služby. Vítáme proto návrh, podle kterého nebude možné půdy nejvyšší kvality zastavět obchody, sklady nebo solárními elektrárnami, pokud budou mít velikost nad 1 ha. Ekologické organizace sice navrhují ještě přísnější režim, ale pokud poslanci vládní návrh v tomto bodě podrží, bude to nepochybně krok správným směrem.
Nová stavební vyhláška modrozelenou infrastrukturu nepodpoří
Do finále míří návrh vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj o požadavcích na výstavbu. Zelený kruh, a další ekologické organizace podaly k návrhu vyhlášky řadu připomínek. Týkaly se především redukce počtu povinných stání pro auta, zlepšení podmínek pro parkování jízdních kol a systémové podpory zelené infrastruktury na veřejných prostranstvích. Do finální verze vyhlášky ale většina návrhů Zeleného kruhu a jeho členských organizací nebyla zapracována. Nová vyhláška mohla a měla reagovat na nové poznatky ohledně přehřívání měst, sucha a dalších negativních dopadů změny klimatu a stanovit pravidla pro výstavbu v souladu s doporučeními adaptačních strategií. Tvůrci vyhlášky se ale k tématu postavili zády. Nevyužili existující dobrou praxi a ponechali většinu rozhodnutí na vůli jednotlivých investorů. Jde jednoznačně o ztracenou příležitost.
Zákon o podpoře strategických investic byl přijat v rozporu s pravidly
Zelený kruh považuje schválení novely liniového zákona, resp. zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury za chybný krok. Zákon byl připraven netransparentním způsobem, v rozporu s programovým prohlášením vlády i jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Jak upozornili experti Sítě k ochraně demokracie, zvolený postup přináší zásadní rizika. Některé z přijatých změn přitom podstatným způsobem mění práva občanů i samospráv a zužují rozsah ochrany životního prostředí.
Konkrétně jde o změny v zákonné úpravě těžby, jež přináší možnost zrychleného vyvlastňování, omezení práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Rozsáhlá novela zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové ekonomice podstatně mění pravidla přímé podpory nových jaderných zdrojů. Opatření se velmi výrazně promítne do ceny elektřiny pro domácnosti i firmy a přinese závazky pro státní pokladnu. Při projednávání však nebyla předložena žádná ekonomická analýza. Česká pravidla navíc předbíhají projednávanou legislativu EU, a mohou se s ní dostat do kolize. Novela zavádí nový nástroj územního plánování, tzv. dílčí územní rozvojový plán pro celostátně významné dopravní stavby. Toto opatření je však v rozporu s obecnými cíli a úkoly územního plánování. Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro dané území vyvážené řešení. Zcela nesouvisející s původním návrhem jsou přílepky týkající se České inspekce životního prostředí. ČIŽP byla odebrána kompetence řešit přestupky v oblasti ochrany přírody a krajiny s fyzickými osobami nepodnikajícími a vyjadřovat se v rámci procesu EIA. Výhrady Zeleného kruhu zazněly v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti, kde o návrhu diskutovali předseda Hospodářského výboru PSP Ivan Adamec (ODS) a ředitelka ZK Petra Kolínská.
Stromy v obcích mají naději na lepší zacházení
Zelený kruh vítá záměr Ministerstva životního prostředí upravit zákon o ochraně přírody a krajiny tak, aby vzrostlé stromy v sídlech měly lepší podmínky. Policy paper k nedostatkům současného stavu jsme zveřejnili zde. Pracovní skupina zřízená MŽP, jíž je Zelený kruh členem, se zaměřila na lepší ochranu stromů při instalaci nebo rekonstrukci inženýrských sítí a zavedení pravidla, že případné kácení kvůli výstavbě bude vždy kompenzováno náhradní výsadbou či finančním odvodem. Podle legislativního plánu vlády se novela dostane do Parlamentu již v příštím roce. Detaily k připravované novele představil Martin Ander z Nadace Partnerství v rámci konference Posílení ochrany stromů ve městě.
Česká republika potřebuje reformu územního plánování
Nový stavební zákon přináší v oblasti územního plánování jen minimum změn, ačkoli právě lépe nastavené procesy územního plánování jsou nezbytnou podmínkou pro rychlejší a současně udržitelnou výstavbu. Zástupci obcí, architektů, investorů i ochránců životního prostředí se proto scházejí v rámci pracovní skupiny zřízené MMR a diskutují o tezích zásadnější reformy územního plánování. Zelený kruh ve skupině reprezentuje Anna Vinklárková ze sdružení Arnika.
Debaty jsou v pracovní skupině rozděleny do čtyř oblast:
(1) Proces a aktéři procesu pořizování nástrojů územního plánování – cílem je najít slabá místa současného procesu ve vazbě na úkony činěné aktéry procesu a navrhnout vhodné úpravy.
(2) Závaznost ÚPD a výrazné posílení role regulačních plánů – cílem je určit regulační plán jako základní nástroj pro povolování záměrů v území a zavést s tím spojené úpravy u ostatních nástrojů územního plánování, ale také v povolovacích procesech.
(3) Provázání strategického a územního plánování – cílem je identifikovat, zda lze a má smysl propojit územní a strategické plánování; prověřit a případně zavést dokument „nadobecní“ povahy mezi územním plánem a zásadami územního rozvoje. (4) Ekonomické nástroje v územním plánování – cílem je směřovat k posílení ekonomického rozměru územního plánování.
Zda se do konce volebního období podaří připravit a projednat alespoň věcný záměr, není jisté.
Nový zákon o jednotném environmentálním povolení pomůže k posouzení souvislostí
Zelený kruh vítá přijetí zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Nový zákon by měl významně napomoci posuzovat dopady stavebních záměrů na životní prostředí v potřebných souvislostech a předcházet protichůdným požadavkům jednotlivých dotčených orgánů. Za slabinu právní úpravy považujeme fikci souhlasu, neboť vykládat mlčení úřadu jako jeho bezpodmínečný souhlas je v rozporu s ochranou veřejných zájmů a stavebníka staví do velmi problematické situace – povolení sice získá rychleji, ale bez jistoty, jak správně postupovat a s vysokým rizikem zrušení povolení u soudu.
Veřejnost se bude moci vyjádřit při povolování staveb, které nepotřebují EIA – ale jen někdy
Organizace Zelený kruh a Arnika vyzvaly poslance k obnově práva veřejnosti chránit životní prostředí při povolování staveb již v polovině prosince 2022. K výzvě, kterou poslanci obdrželi, se během tří měsíců připojilo 150 spolků a tisíce jednotlivců. Výzva mj. upozornila na to, že vyloučení spolků z procesu povolování staveb nezrychlilo, což byl hlavní argument pro jejich vyloučení na přelomu let 2017/18.
„Veřejnost má mít právo vyjádřit se k záměrům, které ovlivňují životní prostředí zejména proto, že podle Listiny základních práv má každý z nás právo na příznivé životní prostředí. Ale důvodů pro zapojení veřejnosti je více. Patří sem detailní místní znalost, kterou často stavebník ani úřad nemohou mít, větší transparentnost rozhodování úřadu a s tím spojená prevence korupce,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
Poslanecká sněmovna nakonec v rámci schvalování nového stavebního zákona podpořila návrh připravený skupinou poslanců ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, který umožní veřejnosti vyjádřit se v případě kácení stromů či výjimek z chráněných druhů. Jde sice o zlepšení oproti současnému režimu, přesto považujeme úpravu za nedostatečnou, a to zejména proto, že veřejnost nadále nebude mít hlas v případech, kdy dochází k zástavbě louky, ničení potoka, rybníka či mokřadu či jinému zásahu do krajiny.
Zdroj: newsletter 12/2023
