Nebylo možné ji přehlédnout. Štíhlá, křehká postava půvabné staré dámy neodmyslitelně patřila ke spolkovému, společenskému a občanskému životu v Újezdě nad Lesy. Byla aktivní a zapálenou členkou Muzejní rady, Komise volnočasových aktivit, Svazu postižených civilizačními chorobami, jehož byla i dlouholetou předsedkyní. V r. 2012 společně s Petrem Machem stála u zrodu nejúspěšnějšího újezdského kulturně vzdělávacího „podniku“ – Akademie volného času. Všechny tyto spolky a organizace, stejně jako přátelé a známí jistě s lítostí i vděčností vzpomenou. Dr. Zdeňka Ladová, paní Zdena, zemřela v neděli 27.12.2015. Podle vlastního přání proběhne rozloučení pouze v rodinném kruhu.
Na vzácnou přítelkyni vzpomínáme v básni Františka Novotného, kterou zhudebnil a zpívá Hradišťan:
Až bude moje duše bez tělatak bych měl Pane prosbu malinkoujá netoužím mít křídla andělachtěl bych být hezkou vzpomínkouChtěl bych být písničkou kterou si dítě zpíváchtěl bych být studánkou v níž vody neubýváchtěl bych být modrým nebem co padá do jabloníchtěl bych být lesním stínem co smolnou dlaní voníOno však postačí když občas někde v srdciněkomu zvonek tiše zacinkánáhoda prostře stůl a dveře krásné chvíledocela nečekaně otevře vzpomínkaChtěl bych být chvilkou něžnou se kterou děti stárnouříct jim že jsem žil rád a nešel cestou marnoutou cestou prosím pane tou cestou dál mne veďa řekni kdy mám začít – teď člověče můj teďChtěl bych být letní loukou kamínkem z mořských plážíchtěl bych být moudrým slovem objetím vlídných pažíchtěl bych být dobrým vínem a sklenkou na rtech věkůchtěl bych být nadějí a láskou místo lékůAž bude moje duše bez tělatak bych měl Pane prosbu malinkoujá netoužím mít křídla andělachtěl bych být hezkou vzpomínkou
náhledový obrázek: paní Zdena na vernisáži „Mapy“ v Újezdském muzeu, v září 2015, autor Pavel Roušar
Děkujeme za spoustu krásných chvilek, povzbuzení a pochval. Zůstanou tady s námi.
Za celý kolektiv Rezidence a Wellness
Irena Košutová