Ohňostroje stresují obecně všechna zvířata, nejkritičtější jsou v tomto ohledu ptáci. Ti se kvůli světelným a zvukovým efektům hromadně plaší a kvůli zhoršené schopnosti vidět narážejí při letu do budov, lamp či tramvajového vedení.
„Hlasité rány mnohdy doprovázené i světelnými efekty zvířata děsí, a ta se pak v útěkové panice zraňují o překážky v okolí, které jsou pro ně navíc ve tmě méně zřetelné. Nejčastěji naráží do vedení elektrického proudu a prosklených ploch. Mohou se ale zranit také o větve stromů, savci mohou uváznout v oplocení a podobně,“ uvedl pro ČTK Stanislav Němec z vlašimské záchranné stanice pro živočichy.
U našich slovenských sousedů nebude odpalovat ohňostroje hned několik měst. Peníze, které by na ně jinak připadly, pošlou rodinám, jež přišly o domov kvůli výbuchu prešovského paneláku. Do iniciativy se přihlásila například Banská Bystrica, Svidník nebo Liptovský Mikuláš.
Omezení chystá i Německo.Velká města, jako například Berlín nebo Mnichov, ve svých centrech vytvořila „bezohňostrojové zóny”. V Düsseldorfu platí celoplošný zákaz používání zábavní pyrotechniky a v některých částech města se pyrotechnika nesmí ani přenášet. Pro Frankfurt a zbytek německých měst platí, že se ohňostroje mohou odpalovat pouze mezi 31. prosincem a 1. lednem s tím, že se nesmí vypouštět v blízkosti kostelů, pečovatelských domů nebo nemocnic.
Zóny bez ohňostrojů rozšiřuje i Nizozemsko. Tyto oblasti byly vytvořeny celkem ve 113 obcích, což je o 22 více než minulý rok. Zóny byly umístěny především do lokalit v blízkosti pečovatelských domů a tam, kde žije větší procento starších lidí.
Jedny z nejpřísnějších regulací má v tomto ohledu Lucembursko. Většina obcí zde během roku nepovoluje vůbec žádné ohňostroje. Pro střílení pyrotechniky bývají udělována zvláštní povolení, ani Nový rok není výjimkou a povolenku udělují jen některá města.
Zdroj: Seznam Zprávy 31.12.2019
Magistrát hlavního města Prahy pořádá letos místo ohňostroje světelnou show, takzvaný videomapping na budově Národního muzea. Pražané ale uvidí i tradiční novoroční ohňostroj, který pořádá spolek Ohňostroj pro Prahu. Jsou ohňostroje přežitou a bezohlednou zábavou, nebo jde o tradiční součástí naší kultury, jak tvrdí jejich obhájci?
Ohňostroje porušují zákon o týrání zvířat i o ochraně ovzduší, tvrdí ředitel táborské zoo Korec
PRO a PROTI na ČRo Plus a na iRozhlas 31.12.2019 ZDE.
„..Je jasné, že divoké a nekoordinované ohňostroje budou mít hodně zastánců. Nejvíc těch, kteří je vidí někde daleko na obzoru. Jenže, světe, div se, Praha není jen Václavák, v Praze normálně žijí lidé, děti, dokonce batolata, staří lidé, nemocní lidé, normální lidé, kteří mají nárok na soukromí, žijí tu zvířata, a to nejen ta domácí… Většina Prahy není místem, které jsme vyklidili, aby se tu mohli turisté pořádně vyřádit.
Často se v debatách o ohňostrojích uprostřed měst objevuje názor, že jde přece jen o pár hodin jednou za rok. Jenže to není pravda. Speciálně v Praze, kam přijíždějí oslavovat konec roku tisíce turistů. Mnohdy z destinací, které by pro naši společnost nemusely být zrovna vzorem.
Ale není třeba to házet na turisty, střílí tu prostě kdekdo, a to kdekoliv a kdykoliv. Už od Vánoc. Z jediného důvodu. Nikdo jim v tom nebrání...“
Nevyřešilo se vůbec nic, Praha dál zůstává v této věci mentálně hluboko v nerozvinutém světě.
Celá názor Jana Kubity „Bitva o ohňostroj v Praze: Primátor Hřib měl slibný začátek, ale pak v souboji s civilizací prohrál“ doporučujeme v HN 2.1.2019 ZDE.
Náhledový obrázek a obrázky v textu: ilustrační
Předchozí v ON:
Pozvání na přivítání nového roku v Praze ve středu 1. ledna 2020 od 18:15: videomapping „My, Praha“
