Proč potom neudělat malý průzkummezi lidmi, kteří v těchto epidemiologických modelech umí dobře číst?
Z oslovených dotazník vyplnili epidemiolog a nyní i ministr zdravotnictví Roman Prymula, epidemiolog a donedávna člen epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar, epidemiolog IKEM Petr Smejkal, infektolog Ústřední vojenské nemocnice Praha David Řezáč a ekonom Jakub Steiner, jenž se věnuje modelování vývoje pandemie…
Často se nejen na sociálních sítích objevují tvrzení, že virus je slabší než na jaře…Ve skutečnosti k tomu ale není žádný důkaz. Toto zdánlivé oslabení lze vysvětlit řadou faktorů, z nichž se nejvýznamnějšími jeví tři. Prvním je zpoždění počtu hospitalizovaných a zemřelých za počtem nově nakažených. ..Druhým důvodem je odlišná demografická struktura nakažených na jaře a nyní…A třetím důvodem, který je ale zároveň dobrou zprávou, je lepší připravenost lékařů…
Několikrát se v médiích objevilo, a to bohužel i z úst nejvyšších představitelů státu, že se virus šíří lineárně. To by znamenalo následující šíření: když se v jeden den nakazí 50 lidí, tak za týden to bude třeba 100 lidí denně, za další týden 150, pak 200 a tak dále. Bohužel to tak není, virus se v Česku v současnosti šíří mnohem rychleji, exponenciálně. Co to znamená?… vysvětlení v celém článku
Koronavirus je z lékařského hlediska v mnohém podobný chřipce a chřipka může být u některých skupin dokonce těžší nemocí, epidemiologicky je ale koronavirus nebezpečnější, právě pro svou schopnost nebývale rychle se šířit, k čemuž patří například i zvýšený pozorovaný výskyt superpřenašečů, což jsou lidé schopní nakazit velké množství jiných.
Často se v médiích poukazuje na příklad Švédska jako země, která zvolila nejvhodnější strategii pro boj s koronavirem. Nechala prý populací koronavirus řízeně projít a tím nezpůsobila své ekonomice tak velké škody jako ostatní země úplným uzavřením. Bohužel není pravda ani jedno… Celé porovnání se Švédskem má hlavně ukázat, že je zcela špatný předpoklad, že pokud nebudou zavedena opatření proti šíření nákazy, pak to ekonomika příliš nepocítí. Taková logika zcela ignoruje reakce lidí. Ve chvíli, kdy se nákaza začne nekontrolovatelně šířit, lidé se sami od sebe bez nařízení vlády začnou chovat jinak. Začnou mít strach z nákazy buď sami, nebo aby nenakazili své nejbližší, kteří mohou patřit do ohrožené skupiny…
Nošení roušek je při potírání epidemie podle epidemiologů nutnost, už jen proto, že jde o relativně levné a jednoduché opatření. Dokonce už i vládní činitelé přiznávají, že sundání roušek po první vlně byla chyba. Podle experimentů dokáže rouška snížit šíření kapének s virem mezi lidmi. Účinné jsou i doma vyrobené látkové ústenky z bavlny, přes které proniknou kapénky jen 6 – 7 centimetrů před roušku. Bez zakrytí naopak mohou kapénky s virem při kýchnutí cestovat do vzdálenosti až 4 metrů. Důležité je roušky nosit správně, nedotýkat se jich a dezinfikovat je.
Roušky ale nejsou všespásné…
… přečtěte si celou informaci v článku Davida Busty
Zmatek nad zmatek. Jak má laik podle Prymuly nebo Maďara rozumět změti zpráv o druhé vlně epidemie
v HN, 22.9.2020 ZDE.
Odkaz pro sdílení:
https://nazory.ihned.cz/c7-66818630-mcrn6-12a4ebd25654285
Náhledový obrázek: ilustrační
