O peníze jde až v první řadě… tato okřídlená, poněkud cynická věta se vznáší nad každodenním zpravodajstvím natolik, že to už nejde ani číst, ani poslouchat.
Peníze, chudoba, krize … Člověk, který normálně žije a potřebuje si koupit máslo, tak se v obchodě podiví, jak je drahé, ale – koupí si ho a pravděpodobně ho i celé spotřebuje a vychutná, nevyhodí ani kousek. A také si rozmyslí, kam pojede autem za drahý benzín a kam může dojet MHD, nebo – považte! – kam dojde pěšky. A to je přeci normální. Normální uvažování, normální chování. Proč se tedy z nás, myslících bytostí, snaží všudypřítomná média a politici dělat chudáky, hlupáky a oběti?
Blahobyt na úkor budoucnosti a rozežranost (snad) konečně končí. Není to spíš důvod k úlevě? Nejsme ani oběti, ani nemyslící třtiny, které se klátí ve větru. Každý z nás se naučil ve škole počítat a mnozí z nás i myslet. Každopádně si umíme poradit, uskrovnit se a pomoci těm, kteří to skutečně potřebují. Opět – je to normální.
Neustálé fňukání a skuhrání naopak normální není. Vrchní fňukna multimilionář a bývalý estébák babiš se nám sice na zbytečných bilbordech (za miliony) snaží vecpat do hlavy, jak špatně se máme, ale – kdo by ho poslouchal.
Pokud stále nemáte dost ekonomických úvah nebo i rad, je lepší se soustředit na ty smysluplné, v seriosních médiích:
Například Hospodářské noviny:
Myslíte si, že inflace je moc vysoká? Tak to netušíte, co ještě přijde, píšou ekonomové
nebo iRozhlas: série Život k nezaplacení.
A o penězích dotřetice a trochu jinak, s ekonomem Tomášem Sedláčkem:
… duše společnosti je takový její software. Co je software vašemu počítači, co je jízdní řád autobusům, to je duše vůči hmotné části společnosti. Tak třeba peníze nás organizují. Říkají nám, kde, kdo, za kolik, skrze cenový mechanismus alokují vzácné statky… Ale samy o sobě hmotné nejsou. Mají sice své občasné „vtělení“ do bankovek či mincí, ale drtivou většinu času tráví peníze mimo své fyzické „tělo“. Bydlí třeba „v kreditce“ (říkáme často, že na té kartě je plno peněz nebo že v ní naopak třeba došly). Drtivá většina peněz dnes „je“ v digitálním zápisu někde na nějakých serverech, bůhví kde…
Pro osvěžení:
Peníze jako duše společnosti aneb O inflaci jako chaosu v chaosu
Tak si namažme chleba máslem, je to „obyčejná“ dobrota a konečně si jí budeme vážit.
Zdroj: Otevřené noviny
Náhledový obrázek: ilustrační – Butterbrot, commons.wikimedia.org, autor Xocolatl
Související v ON:
