Po pražských stepích se pohybují od konce dubna tři stáda ovcí a koz, která budou vypásat předem vybrané lokality až do října. Každé stádo má kolem 70 zvířat, přičemž převažují ovce, které spásají především travní porosty. Zbytek tvoří kozy, které okusují především listy dřevin.
Množství zvířat a délka pasení se přizpůsobuje aktuálně spásané lokalitě i aktuálnímu vývoji počasí. Stáda se každoročně pohybují na desítkách lokalit, především v Prokopském a Šáreckém údolí a v Trojské kotlině. Umístěna jsou ale i na několika místech v jiných částech Prahy, jako například v oblasti Radotínského údolí, na Třešňovce v Hrdlořezech nebo na Vidouli.
Kromě ovcí a koz zajišťuje hlavní město na vybraných lokalitách i pastvu skotu. Dvě stáda jalovic spásají zejména podmáčené a vlhké louky. Jedno stádo o 13 kusech spásá v době od května až do října suchý poldr Čihadla a druhé stádo o 10 kusech putuje přes louky v oblastech Milíčova, Šeberova, Lipenců a Obory Hvězda. V letošním roce toto stádo začalo pražskou pastvu v Čimickém údolí.
[box type=“shadow“ ]
Pastva na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti. Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek vypasených či vydupaných až na holou půdu.
[/box]
Přístupnost některých míst sice může být pastvou dočasně omezena, prostupnost po stávajících chodnících a pěšinách je však zachována. Určité omezení tak představuje pouze pro majitele psů, kteří by měli mít své psy v okolí pastvin na vodítku.
Celá TZ náměstka pražského primátora Ing. Hlubučka z 19. 7. 2021 na praha.eu ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
