Čím to je, že „hájení vlastního zájmu“, nekorektně řečeno sobectví, je v české politice tak dominantní? Americký politolog Andrew Roberts jasnou odpověď nenabízí, ale naznačuje, že leccos lze vyčíst z lidového pojetí české povahy − z rozšířené závistivosti či z nadstandardního zájmu o vlastní klid a pohodu navzdory všemu, co se děje kolem. „Klasickým literárním zpodobněním je pan Brouček Svatopluka Čecha, který cestuje v čase, avšak zjevně zůstává v hranicích svého omezeného já,“ píše Roberts.
Nynější převažující akcent české politiky na úzké sobecké zájmy ale může mít podle Robertse i další důvod − dobu, kterou Češi strávili v socialismu. Ten byl sice naoko kolektivistický, ale „zprzněnou formu“ hájení vlastních zájmů de facto podporoval. „Jedinec se mohl prosadit odříkáváním komunistických sloganů, donášením na kolegy a pomáhat si přikrádáním ze státního majetku,“ píše Roberts a možná nevědomky se dotýká podstaty pojmu „prospěchářství“, ke kterému se ve vší obecnosti přiznává i současný český premiér Andrej Babiš. Právě jeho setrvalý úspěch přecházející kontinuálně z režimu do režimu vypovídá o charakteru dnešní české politiky asi nejvíce…
Historických dokladů pro své tvrzení má Roberts na nejrůznějších úrovních celou řadu. Od rozšířené politické korupce přes opoziční smlouvu Zeman−Klaus, která neměla nic společného s programem a byla jen cynickým paktem zaměřeným na likvidaci politických protivníků, po současnou ochotu mnoha politiků slíbit cokoli ve vlastním sobeckém zájmu udržet se u moci…
…V každém případě ale platí, že sobectví propojené s neschopností odhlédnout od úzkých zájmů je destruktivní. Poškozuje náš stát navenek − což je případ nepřijímání uprchlíků. Znemožňuje shodu na tom, kam vlastně patříme − což ukazuje Zemanova favorizace Kremlu. A brání na nejrůznějších úrovních možnosti dohody na dlouhodobých koncepcích. Akcent na omezené zájmy je hlavním důvodem, proč se česká politika není schopna shodnout na řešení základních výzev budoucnosti, ať už je to důchodová reforma, zdravotnictví, školství či klimatická změna…
Celý článek Petra Honzejka „Dětské uprchlíky nebereme, Zeman jede sólo na balalajku. Sobectví je definiční znak české politiky“ v HN, 29.11.2019, ZDE.
Odkaz pro sdílení:
https://archiv.ihned.cz/c7-66686140-mcrn6-e843b78f03a3e88
V české státní správě vládne digitální středověk. Pro žádnou dosavadní vládu to nebylo dostatečně nosné téma. Přitom je logické a správné využívat při správě země internet a všechny možné digitální technologie. Dělá ji to čitelnější, usnadňuje to všem život a zlevňuje to provoz státu.
… Zeptejme se tedy digitálního zmocněnce vlády Vladimíra Dzurilly. Stačí mu napsat nebo zavolat.
Jenže to je problém. Na hlavního člověka státní správy přes digitalizaci není nikde uveden ani e-mail. Není na stránkách Úřadu vlády, kde lze najít pouze nepříliš užitečnou informaci, že jeho činnost zabezpečuje ministerstvo vnitra. Na vnitru na něj také kontakt nemají. Prý je třeba se obrátit na Úřad vlády, vzkazuje tiskové oddělení. Na Úřadu vlády tedy zkoušejí hledat nějaký kontakt, ale po pěti dnech marné snahy se jako snazší jeví prosté googlování a spoleh na to, že soukromý e-mail, který jste našli, skutečně patří tomu správnému Vladimíru Dzurillovi. Nevypovídá už tohle samotné celkem dost o digitální úrovni Česka?
..Modernizace státní správy a konkrétně její digitalizace je stále tématem jen pro jednotlivce mezi zákonodárci. Prosazení onoho základního dokumentu, digitální ústavy, je výsledkem i jejich snažení, ale je to slabé.
Důvody najdeme dva. Tím prvním může být latentní nechuť politiků nechávat do státní správy občany příliš nakukovat…
Druhým důvodem je fakt, že tomu mezi politiky vlastně jen málokdo rozumí…
A na vině jsou i uživatelé státní správy, občané. Málo tlačí na své politiky…Když nevíme, co bychom mohli žádat, tak to nežádáme.
Ale buďme pozitivní (jak si přeje vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla). Zatímco třeba v Estonsku lze prostřednictvím internetu podat daňové přiznání za tři minuty a založit firmu za 20 minut, v Česku to budou sice pořád ještě týdny nebo měsíce, ale zase tu budeme moci zažádat o výměnu řidičáku elektronicky. Už za rok. Možná. Buďme prostě pozitivní.
Celý článek Jana Kubity „Sláva! Už to bude možná trvat jen rok, pak se Česko posune z pravěku do středověku“ v HN, 28.11.2019, ZDE.
Odkaz pro sdílení:
https://archiv.ihned.cz/c7-66685240-mcrn6-32e60e0cdb81a80
Zde najdete celý výběr z Názorů HN z týdne od soboty 23. do pátku 29.11.2019.
Náhledový obrázek: ilustrační
Doporučujeme související:
Kauza Čapí hnízdo spěje k dalšímu zásadnímu milníku. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman finišuje s reakcí na zastavení trestního stíhání premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Zveřejnit ji má do Vánoc. Klíčové důkazy a svědectví obsažená ve zdůvodnění jeho podřízených z Městského státního zastupitelství v Praze mapujeme s reportérkou serveru iROZHLAS.cz Kristýnou Guryčovou.
Zdroj: iRozhlas, 25.11.2019, ZDE.
Evropská komise předala českým diplomatům v Bruselu finální verzi auditní zprávy k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Jde o výsledek prvního šetření, které se týká takzvaných kohezních fondů. Předání zprávy Radiožurnálu v pátek večer potvrdila mluvčí Evropské komise. Podle Petra Janouška, mluvčího Stálého zastoupení ČR při EU, je dokument již na ministerstvu pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou (za ANO).
Zdroj: iRozhlas, 29.11.2019, ZDE.
AKTUALIZACE 3.12.2019:
Evropská komise požaduje vrátit skoro 284 milionů korun, které od 9. února 2017 získal na dotacích holding Agrofert. Píše se to v jedné z klíčových pasáží utajovaného dokumentu, kterou získal server iROZHLAS.cz a podle níž kontroloři konstatovali nesoulad s evropským právem i českým zákonem o střetu zájmů. O další peníze by mohlo Česko přijít kvůli nedostatkům v řízení a kontrole evropských fondů.
iRozhlas ZDE.
…Nejpodstatnější pro další vývoj však bude, jak se k možnému požadavku vrátit dotace postaví vláda. Zda poručí Agrofertu, aby požadavky Bruselu uspokojil. Nebo povede s Evropskou komisí další měsíce a možná i roky spory. Dostálová, ač v úterý opakovala, že neví, co v auditu je, se kloní k druhé variantě. „Nevidím důvod, abychom se nehájili do posledního dechu. Může to skončit u Evropského soudního dvora,“ prohlašovala ministryně. Trvala také na tom, že ať už je v auditu napsané cokoli, nejde ještě o finální verzi. Komise se podle ní v podstatě ptá vlády na názor, zda znění „auditu přijme, nebo nikoli“…
ANO hraje o čas. ČSSD má z auditu, který má usvědčovat Babiše ze střetu zájmů těžkou hlavu, HN 4.12.2019 ZDE.
