Všechno má svoji životnost. Také hudební nástroj. I přes nejlepší péči se hraním ve velkém koncertním sále ničí…
… na rozdíl od houslí, které časem získávají na ceně, je mechanika u klavíru velmi složitý, jemný systém složený z tisíců komponentů, a ty neslouží věčně…
Pořídit nový klavír se do evropské centrály věhlasné manufaktury v hanzovní metropoli vydali v polovině února generální ředitel České filharmonie David Mareček a jeho dva kolegové – klavíristé. Ivo Kahánek a Kirill Gerstein.
„Rozhodl zvukový potenciál klavíru. Jeho schopnost reagovat na to, co chcete či potřebujete,“ odtajňuje důvody volby Ivo Kahánek. „Na takovém špičkovém nástroji se totiž vystřídá několik pianistů a každý je jiný. Ostatně principem toho, proč u výběru není jeden umělec, je i to, že každý z nás má jiné zvukové představy, jiný duševní svět převedený do světa tónů. Tento klavír jsme vybrali mimo jiné i proto, že dosahuje nejvyšších dynamických hladin, je otevřený, transparentní, ale zároveň i v tom nejvyšším dynamickém rejstříku příjemný,“ dělí se o své bezprostřední pocity.
V hamburské manufaktuře se hledal klavír zvukově vyrovnaný, variabilní, řemeslně špičkový, s krásným, zajímavým a nosným zvukem pro Rudolfinum, který je už poměrně velkým sálem. Křídlo disponující tolika možnostmi, aby mohl jakémukoli umělci vyhovět a naplnit jeho představy. Takové se evidentně našlo. Nový klavír, jehož převozu do Prahy nečekaná pandemie koronavirem naštěstí nezabránila, se samozřejmě bude muset ještě v prvních měsících „ohrát“. Zda se výběr povedl, to snad již brzy nejlépe posoudí samotní umělci i publikum pražského Rudolfina.
Poutavou reportáž z výběru nového Steinwaye pro Rudolfinum najdete v červnovém Magazinu ČF ZDE.
