SHRNUTÍ KAUZY HRABOŠ
Na povolení plošného trávení hrabošů, které by znamenalo ohrožení mnoha druhů živočichů, ČSO začátkem srpna upozornila v mediích. Následně se zvedla nevídaná vlna odporu ze strany veřejnosti a jednoznačně se proti plošnému trávení vyjádřilo Ministerstvo životního prostředí a mnoho dalších organizací a jednotlivých odborníků. Zúčastnili jsme se schůzky odborníků na Ministerstvu zemědělství a přispěli jsme k uhájení zákazu plošné aplikace jedu na hlodavce Stutox II rozmetáním po povrchu. Nadále smí být aplikován pouze do nor.
Naše tisková zpráva: https://www.birdlife.cz/
PRVNÍ OBĚTI JEDU NA HRABOŠE
ČSO je proti jakémukoli používání jedů v přírodě, je to krátkodobé a nebezpečné řešení. To bohužel potvrzují již existující oběti Stutoxu II – 62 zajíců a tři bažanti na Brněnsku a smutně nás zasáhla zpráva, že fosfid zinku, který je účinnou látkou Stutoxu II, stál za úhynem dvou čápů ze severní Moravy, kteří se nažrali hrabošů. 22.8. jsme k tomu vydali tiskovou zprávu https://www.birdlife.cz/jed-
JAKÉ NAVRHUJEME ŘEŠENÍ
Ideálním řešením by bylo nechat gradaci hrabošů přirozeně zkolabovat. Jakékoli trávení teď populaci naředí, dojde k migraci na uvolněná pole, nedojde k pořádnému kolapsu a další gradace se může opakovat mnohem dříve. ČSO podporuje odpovědnou péči o krajinu, která zahrnuje zmenšení lánů, obnovu remízků, polních cest, mezí, mokřadů. Proti hrabošům jde bojovat i pěstováním meziplodin, hlubokou orbou, kterou rozhodně všichni zemědělci nepoužívají, a také podporou přirozených predátorů, především dravců. Toto vše aplikují tisíce českých biofarem a přináší to výsledky, i v podobě menšího množství hrabošů, jak v této tiskové zprávě uvádí Martin Hutař, ekologicky hospodařící na jižní Moravě.
GRADACE JSOU BĚŽNÉ
Současně je nutno si uvědomit, že hraboší gradace tady vždy byly a budou a i hraboš má v ekosystému své místo – provzdušňuje půdu, zatahuje do ní části rostlin, do rozvrtané půdy se lépe vsakuje voda. A samozřejmě slouží jako potrava dalším živočichům – možná jste zaznamenali zprávy o obřích hejnech čápů, která se slétla na střední Moravu – prostřený hraboší stůl jim pomůže nabrat dostatek sil před dlouhou cestou do Afriky.
LEPŠÍ ŘEŠENÍ ZE ŠPATNÝCH
Fosfid zinku, použitý ve Stutoxu II se po požití hlodavcem v těle mění na jedovatý fosfan, který vcelku rychle (za 1-3 hodiny) zabíjí a pak unikne, nekontaminuje tedy ani půdu ani vody. Schválená aplikace do nor není dobrým řešením, ale je tím lepším ze špatných. Tato aplikace u nás i v okolních státech běžně probíhá řadu let. Naopak v okolních státech neprobíhá plošné trávení rozhazováním po povrchu. K jedu aplikovanému do nor se necílové druhy dostanou v menší míře, ale stále je to velmi nebezpečné např. pro ohrožené křečky, navíc otrávení hraboši se mohou dostat z nor ven. I proto v ČSO tento způsob kritizujeme, navíc se mohou otrávit i vzácnější hlodavci. Prosazení úplného vyloučení rodenticidů ze zemědělské praxe ale bude ještě vyžadovat delší úsilí. Nicméně v tažení proti jedům v krajině budeme nadále pokračovat.
EPIDEMIE NEHROZÍ
Ještě bychom rádi uvedli na pravou míru často zmiňované obavy z přenášení chorob z hrabošů na člověka. Na schůzce odborníků na MZe to jasně odmítla hlavní hygienička ČR Eva Gottwaldová, riziko je podle ní minimální, především díky tomu, že hraboši se dostávají do blízkého styku s lidi zcela výjimečně.
Zůstaňte aktivní a dál podporujte zdravou přírodu a krajinu. Choďte do přírody s očima otevřenýma, a pokud uvidíte nějakou nepravost, nenechte si ji pro sebe. To platí obecně, nejen v případě trávení hrabošů.
CO TEDY MŮŽE KAŽDÝ Z NÁS UDĚLAT?
- Při výletech do přírody sledujte, zda na polích neleží volně zelenošedé granulky – jak vypadá Stutox II zjistíte na tomto odkazu https://tn.nova.cz/clanek/
pejskari-pozor-takto-vypada- prudky-jed-na-hubeni-hrabosu. html Pak je záhodno zbystřit a zjistit, zda v okolí neleží otrávená zvířata, např. zajíci, ptáci ad. Všímejte si také, zda se na polích ve větším množství nehromadí mrtví hlodavci, kteří musejí být podle nařízení denně odklízeni. - Vše foťte a posílejte na Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz.
- Početnější nálezy mrtvých zvířat (ne hlodavců) nebo i jednotlivé nálezy otrávených zvláště chráněných druhů hlaste na Českou inspekci životního prostředí. Obzvláště u predátorů se ovšem může jednat o otravu nebezpečným karbofuranem, hlavně když je kolem mrtvý hmyz. V tom případě doporučujeme konzultovat s psovodkou ČSO Klárou Hlubockou 606 412 422 a rozhodně na zvíře nesahejte!
- Pokud je nalezené zvíře ještě živé, volejte nejbližší záchrannou stanici, jejich seznam získáte na zvirevnouzi.cz
- Kromě toho všichni prosím šiřte mezi svými přáteli petici za zdravou zemědělskou krajinu Vraťme život do krajiny, https://www.birdlife.cz/
petice-za-krajinu/ která má již přes 38 000 on-line podpisů a tisíce dalších papírově. V petici jsou sepsány naše konkrétní požadavky na podporu šetrnějšího zemědělského hospodaření. - Můžete též požadovat po svých lokálních politicích, aby podporovali rozumnou péči o krajinu.
- Podporujte šetrně hospodařící zemědělce (ekozemědělci, místní osvědčení statkáři apod.) nákupem jejich výrobků.
- Pokud vlastníte a pronajímáte zemědělské pozemky, můžete přímo po svých nájemcích požadovat, aby hospodařili s ohledem na přírodu.
- Pokud jste přímo zemědělec, tak sdílejte prosím své zkušenosti s šetrným hospodařením.
- Co můžete udělat pro krajinu, zjistíte i na tomto odkazu: https://www.birdlife.cz/co-
mohu-udelat-pro-krajinu
Zdroj: Česká společnost ornitologická
Náhledový obrázek: ilustrační
Předchozí v ON:
