„V novele George Orwella Farma zvířat je scéna, v níž zvířata nedlouho po úspěšné vzpouře proti farmáři panu Jonesovi začnou reptat. Zjistí totiž, že prasata, která revoluci vedla a nyní farmu řídí, si začala přilepšovat ze společného. Prasata se hájí protiútokem: „Přece nechcete, aby se vrátil pan Jones!“ volají. To zvířata nechtějí, a tak zmlknou. Vzpomněl jsem si na tuhle pasáž při sledování televizní debaty, kde Andrej Babiš, zahnaný do úzkých v kauze nedaněných dluhopisů, použil třiatřicetkrát jméno Miroslava Kalouska. ..
Obraz nepřítele lze použít pokaždé, když je potřeba odvést pozornost od vlastních problémů či na někoho svést vlastní neúspěchy. …Předseda ANO se možná bude nad tímhle srovnáním durdit, ale marná sláva: Pokud si někdo hraje s obrazem nepřítele jako on, dostává se na samotný okraj toho, co se ještě dá nazývat demokratickou politikou.
V demokratické politice totiž proti sobě nestojí nepřátelé, ale oponenti. Na řešení problémů společnosti lze samozřejmě mít různé názory, je možné se přít, někdy i faulovat, ale politický protivník je vždy především oponent, nikoliv démon. O co jde, osvětluje věta jednoho německého sociálnědemokratického politika: „S Angelou Merkelovou nesouhlasím, ale v životě by mě nenapadlo, že to s Německem nemyslí dobře.“ A to je ono. Demokracie je debata, ideový střet. Ne snaha někoho znemožnit, zavřít, zlikvidovat. Není to malování obrazu nepřítele, jak to dělá Babiš, když démonizuje Kalouska.
… Vytváření obrazu nepřítele, ve kterém momentálně jede Andrej Babiš, zpravidla nebývá jen defenzivní taktikou. Může být i součástí ofenzivy v tom smyslu, že generuje společenskou poptávku po „příteli“, tedy po někom, kdo nás před „nepřítelem“ zachrání a komu se za to z vděčnosti rádi cele odevzdáme. Hádejte, kdo to asi tak má v tomto případě být….“
celý článek Petra Honzejka ze 14.2.2017 v HN doporučujeme ZDE
