Úvodní stránka 30 DOPORUČUJEME 30 Pranostiky a zkušenosti z minula přestaly platit. V Česku se změnilo klima a dopady jsou komplexní. Naše myšlení a chování se ale mění pomalu a pozdě

Pranostiky a zkušenosti z minula přestaly platit. V Česku se změnilo klima a dopady jsou komplexní. Naše myšlení a chování se ale mění pomalu a pozdě

Vědci z Ústavu globální změny Akademie věd ČR detailně sledují, jak se mění hlavní aspekty počasí v Česku.

Průměrná teplota v posledních třech dekádách oproti období let 1961–1990 vzrostla o 1,2 stupně Celsia. V top desítce let s nejvyššími teplotami vzduchu je pouze jediný ročník před rokem 2000. Všechny zbylé už novém tisíciletí. A to, pozor, pracujeme s datovými řadami do roku 1780…

Zimy se oteplují, v poslední dekádě měly průměrnou hodnotu 0 stupňů Celsia.

„Jsme tedy na rozhraní toho, jestli nám vypadávají srážky sněhové či dešťové. V průměru v České republice nasněží 98 centimetrů nového sněhu, ale každou dekádou to klesá o 6 centimetrů. Máme prokazatelně kratší zimní sezonu,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček ze zmíněného ústavu globální změny.

 

V novém tisíciletí paradoxně přibylo povodní i epizod sucha.

„V posledních letech vyšly dvě studie, které hovoří o tom, že letních povodní bylo na území střední Evropy v posledních 30 letech nejvíce v kontextu posledních 500 let. A druhá studie hovoří o tom stejném, ale v kontextu sucha. Každý čtenář si pak musí myslet, že jsme se jako klimatologové zbláznili a je naším cílem strašit,“ sdělil Zahradníček. Oba fenomény k českému území patří, jenže klimatická změna umocňuje jejich průběh a četnost.

 

Všechny tyto faktory výrazně mění krajinu, na kterou jsme byli zvyklí.

Jaro u nás oproti šedesátým letům začíná o půl měsíce dřív. Týká se to časnějšího květu meruněk i jiných plodin. Má to i konkrétní dopady na zvířata…

 

Pro české zemědělství je to obrovská a zatím jen zčásti využitá výzva.
Vegetační období se neprotahuje jen na jaře, ale také v září, na konci sezony…

 

 

Je však třeba pěstovat lesy, které korespondují s ekologickými podmínkami. Staré druhové skladby už kvůli změně klimatu neplatí…

Klimatologové ve svých doporučeních zdůrazňují, že je třeba ke krajině přistupovat komplexně.
Neoddělovat třeba lesnictví od zemědělské krajiny.


Kapitola, která by vydala na samostatný článek, je adaptace obcí a měst.

Jejich samosprávám často chybí konkrétnější návody od státu. „Co bych mu vytknul, je hospodaření na jeho vlastní půdě. Třeba víc ozelenit budovy ministerstev. Státní instituce mají být živými laboratořemi a motivovat ostatní,“ sdělil Macháč…

Přesto přibývá čestných výjimek. Třeba v brněnském Novém Lískovci už dvacet let postupují podle jasné vize. Zadržování vody na sídlištích, přirozené ochlazování zástavby či zelené střechy…

 

DOPORUČUJEME celou analýzu Tomáše Svobody na Seznam Zprávy, 28. 6. 2022:
V Česku se mění počasí nejvíc za mnoho staletí. Ovlivní to život každého

Náhledový obrázek: ilustrační – vyschlý a mrtvý lužní les

Podrobnosti o uživateli Zita Kazdová

MUDr. Zita Kazdová dobrovolnice v neziskovém sektoru, původní povolání stomatolog Přemýšlejme globálně, čiňme se lokálně – naše okolí i svět zázračně prokouknou!

Jeden komentář

Odeslat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude publikována. Required fields are marked *

*

x

Check Also

Zapal svíčku, ne planetu! Adventní věnec 2022 od Nadace Partnerství

K předvánoční době neodmyslitelně patří zapalování svíček na adventním věnci. I my jsme pro vás letos jeden připravili. Každou neděli můžete rozsvítit svíčku a vybrat si dar.   Vaše dary ...