Ve čtvrtek 1. listopadu se v pražském kině Lucerna v 19 h uskuteční slavnostní zahájení 14. ročníku projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Jeho tématem je únor 1948.
„Mladí lidé by si měli uvědomit, že demokracie není samozřejmá, že je třeba o ni pečovat. Je to důležité zejména v době, kdy je oslabována. A k tomu v České republice dochází. Naše společnost se jakoby vzdává některých prvků demokratického systému. Politika se stává doménou antisystémových populistů, demagogů a xenofobů. Nejen z jejich strany dochází k relativizaci zločinné podstaty předlistopadového režimu. Mnozí politici ve společnosti rozdmýchávají napětí a přitom přiživují různé nejistoty a strachy. Je omezována svoboda masových médií, která by měla nezávisle kontrolovat fungování demokratického zřízení.“ říká ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota
Během slavnostního zahájení budou předány Ceny Příběhů bezpráví třem pamětníkům za jejich odvážné postoje a vzdor vůči komunistickému režimu. Ceny předají nedávno propuštěný politický vězeň z Ázerbájdžánu Rasul Jarafov, novinářka a moderátorka Daniela Drtinová a publicista a spoluautor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století Adam Drda.
Letošními laureáty Ceny Příběhů bezpráví jsou:
František Rudl (*1946) absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po vojně byl krátce zaměstnán v Organizaci zahraničního obchodu Inspecta. Své pozice ihned začal využívat k pašování knih z exilových nakladatelství do Československa. Když ale bylo jeho ukrývání knih do krabic s pracím práškem odhaleno, o práci přišel a nakonec se několik let živil jako instruktor v autoškole. V roce 1978 podepsal Chartu 77 a dále ji šířil mezi své známé. V roce 1980 na něj StB vyvíjela stále větší tlak, během krátké doby přišel o práci, byl za nejasných okolností přepaden a perzekuce zasáhla i jeho rodinu. Spolu s rodinou byl nakonec v rámci akce Asanace vystěhován z Československa a zbytek života prožil v Rakousku. Cena bude udělena in memoriam.
Miloš Rejchrt (*1946) vystudoval Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Státní souhlas k výkonu duchovního povolání ale ztratil krátce po absolvování, už na podzim 1972. Až do pádu komunistického režimu se živil jako topič parních kotlů. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77 a v letech 1980 – 81 byl také jejím mluvčím. V hledáčku StB se ale ocitl už dříve díky svým vazbám na sledované disidenty. Na své okolí Miloš Rejchrt výrazně působil i skrze hudbu – už od základní školy psal vlastní písně s křesťanskými texty a v dospělosti se stal jednou z hlavních postav folkové hudební skupiny Berani.
Anna Honová (*1926) vystudovala ekonomickou střední školu. Ve svém rodišti, Uherském Brodě, nastoupila do potravinářské firmy Raciola pana Bruštíka. Pan Bruštík byl na začátku února 1950 zatčen, a krátce po něm byla uvězněna i Anna Honová, tehdy ještě Krmenčíková. Byla obviněná z opisování a šíření protistátních letáků, které se ve firmě Raciola přibalovaly do zásilek mířících do zahraničí. Dlouhé měsíce strávila ve vyšetřovací vazbě v obávané věznici v Uherském Hradišti a setkala se s nejkrutějšími vyšetřovateli. Celkem strávila ve vězení dva a půl roku, propuštěna byla v červnu 1952. Své politické postoje opět projevila v roce 1968, kdy byla jedním ze zakládajících členů regionální pobočky K 231.
Podrobné informace o projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách naleznete na www.pribehybezpravi.cz.
FB https://www.facebook.com/pribehybezpravi/
Zde naleznete mapu zapojených škol.
Zdroj: Člověk v tísni – Jeden svět na školách ZDE, Příběhy bezpráví
