Podle autorů
je nový zákon z hlediska ochrany veřejných hodnot, jako je příroda, ale i veřejný prostor, prostupnost krajiny, kvalita architektury, podpora pěších a cyklistů, zadržování vody v krajině apod. velký přínos oproti dnešnímu, velmi technicistnímu a přeformalizovanému zákonu. Přesun orgánů ochrany přírody ze samospráv na státní stavební úřad také nemůže být na škodu. Specializované orgány typu CHKO či AOPK zůstanou. A účast veřejnosti, která vypadla od 1.1.2018 z územního řízení, se vrací.
Podle oponentů
návrh „jednostranně posiluje pozici investorů na úkor práv vlastníků dotčených i sousedních nemovitostí a územních samospráv, jakož i na úkor ochrany dotčených veřejných zájmů“. Kriticky se o zákonu vyjádřila také Bezpečnostní informační služba, podle níž nově navrhované procesy stavebního řízení přinášejí „korupční riziko“.
O tom všem bude beseda, kde si vyslechneme panelisty a budeme s nimi diskutovat.
Související: Tisková zpráva zeleného kruhu t 25.11.2019:
Související:
Návrh stavebního zákona znepokojuje památkový ústav. Bojí se, že přinese omezení památkové péče
na iRozhlas, 26.11.2019 ZDE.
Zaorálek o připravovaném stavebním zákonu: Nespatří světlo světa, pokud nenajdeme dohodu
na iRozhlas, 29.11.2019 ZDE.
Jedno razítko a maximálně do roka může investor kopnout do země. Právě to sliboval nový stavební zákon. Jenže to má háček. Aby současný systém zrychlil, chce stát krátit práva památkářů, ochránců přírody, ale i veřejnosti. Národní památkový ústav varuje před ohrožením nejvýznamnějších památek včetně Karlova mostu. Ministerstvo kultury návrh odmítá. Zákon je podle něj napsaný pro developery a stavaře.
Náhledový obrázek: ilustrační
