Poučení z povodní? Řeky jsou živou a životodárnou součástí krajiny a potřebují prostor a respekt. O odpovědnosti za povolování staveb v záplavovém území čeští asfaltéři a betonáři mlčí…

Týden po letošních povodních jsem se byla podívat na Jesenicku, jak vypadají některé rozvodněné toky, které je způsobily.
A také na to, jakým způsobem ovlivnily krajinu v jejich blízkosti.
Zásadní změny, které v ní způsobily, nám opět připomínají, jak důležité je přistupovat k řekám s respektem a rozvahou.
Co jsem tedy, hlavně z hlediska charakteru vodních toků, viděla?

 

Celý článek s fotodokumntací doporučujeme v Ekolistu 6. 12. 2024:
Gita Matlášková: Kdy se poučíme z povodní?

 

 

Je prokazatelné, že přihlédnutí k přirozené morfologii řeky hraje klíčovou roli při minimalizaci škod plynoucích z povodní.

Olomouc díky rozlivům v lužních lesích CHKO Litovelské Pomoraví, a Ostrava díky CHKO Poodří ukázaly, jak důležitý je prostor, kde se voda může přirozeně rozlévat, vsakovat a zpomalovat svůj tok.

Přírodní ekosystémy jsou nenahraditelné při tlumení dopadů klimatických změn – zadržují vodu v krajině a biomase, kterou pak uvolňují během sucha, a zároveň mají obrovskou retenční kapacitu v době povodní.

Řeky nejsou jen kanály na odvod vody – jsou živou součástí krajiny, která potřebuje svůj prostor a respekt. Povodně nám znovu a znovu ukazují, že spoléhat na konzervativní opatření nestačí. Místo oprav hrází chránících jen ornou půdu nebo trvalý travní porost bychom měli revidovat jejich smysl a přemýšlet o lepším využití rozlivných území, která mohou zmírnit dopady extrémních srážek.

Kolik varování ještě potřebujeme, než pochopíme, že místo překotného bagrování řek a improvizovaných zásahů je efektivnější začít s rozvahou plánovat? Respektovat přirozenou dynamiku řek a promýšlet ochranu krajiny i lidských životů s dlouhodobou vizí. Možná je teď ten pravý čas zastavit se, naslouchat řece a začít konečně jednat s pokorou.

 

 

Související:

Ačkoliv Česko zažilo v nedávné minulosti dvě ničivé povodně, ne všude to vedlo k ponaučení.
V aktivních záplavových zónách vyrostly nové stavby, které mohou při povodních způsobit problémy.

Nejvyšší kontrolní úřad na nedodržování zákazu staveb v aktivní zóně upozornil už v roce 2020.

Celou analýzu Josefa Mačího najdete na Seznam Zprávách, 14. 9. 2024
Česko zažilo extrémní povodně. Přesto se dál staví v místech záplav

 

 

Související:

Mohou úřady stavby v záplavových oblastech zakázat?
Na čem to závisí?
Poslechněte si celý rozhovor Na Radiožurnálu, 4. 11. 2024 ZDE.

 

 


Související:

… z komentářů v Ekolistu

Náhledový obrázek: ilustrační (pxhere)

Související příspěvky