Poplatky za Českou televizi a Český rozhlas se vzdor odporu opozice zvednou. Je to správné rozhodnutí. Argumenty odpůrců, hlavně z hnutí ANO a SPD, byly dílem slabé, dílem bizarní a dílem zástupné. Je dobře, že jim sněmovní většina nepopřála sluchu…
… Každému, kdo neuvažuje ideologicky, ale věcně, je jasné, že veřejnoprávní média přidat potřebovala. Televizní poplatek se nezvyšoval patnáct, rozhlasový dokonce osmnáct let. Úkoly médií veřejné služby jsou přitom podle zákona stále stejné…
Argument, že se přidávat nemusí, protože náklady na výrobu audiovizuálního obsahu se v průběhu let razantně snížily, je úsměvný. Je sice pravda, že dnes si může video nebo podcast natočit každý. Ale používat to jako argument v debatě o rozpočtu velkých médií je podobné jako pochybovat o rozpočtu velkých koncertů špičkových kapel, když si přece každý může zazpívat zadarmo karaoke v obýváku…
Asi nejsilnější argument proti mediální novele zněl, že platit se nově má ne za televizní či rozhlasový přijímač, ale za každé zařízení, které je schopno přijímat signál. Tedy i za počítače a mobilní telefony. Odpůrci tvrdili, že jde o zásadní změnu a že jde fakticky o „daň z internetu“. Jenže ve skutečnosti se na podstatě nezměnilo nic. Platí se stále za každé zařízení, na kterém lze program ČT a ČRo zachytit. Dříve to byly jednoúčelové přijímače, nyní to jsou multifunkční zařízení, včetně chytrých televizí, které už dávno umějí zobrazovat jak program ČT, tak prohlížení internetu. Jde jen o uzpůsobení legislativy technologickému vývoji, o nic jiného…
Hnutí ANO a SPD otevřeně říkají, že po volbách, pokud vyhrají, poplatky zruší a převedou obě média přímo pod stát. Následovat má sloučení, snížení počtu programů, osekání programové nabídky. Všechno je samozřejmě oficiálně motivováno úsporami. Skutečnost je ale jiná. Nejde o nic jiného než faktickou snahu obě média zneškodnit a pokud možno postupně úplně zlikvidovat.
Omezování programové nabídky je pak čistokrevná babišovská kulišárna. Odehrávat se má ve třech krocích. Nejprve se řekne: „Ať dělají pouze zpravodajství a publicistiku, ne vzdělání, sport a zábavu!“ Řada lidí zatleská, neboť úspory. Omezením žánrové pestrosti se ale logicky sníží počet diváků a posluchačů, takže se v druhém kroku konstatuje: „Proč dávat tolik peněz na něco, co nikdo nesleduje? Osekejme je finančně ještě trochu!“ Pak se už zhorší logicky i nabídka zpravodajství a publicistiky, nebude například na zahraniční zpravodaje. Takže v třetím kroku zazní: „Vždyť tam není žádná přidaná hodnota proti privátním médiím – zrušit!!!“
Kompletní komentář Petra Honzejka najdete v HN, 6. 3. 2025:
Dvě Babišovy metody jak po volbách zničit Českou televizi. Ohlášené zestátnění je ta méně rafinovaná
Náhledový obrázek: ilustrační (GoodFon)
Předchozí k tématu v ON:
Konečně naděje na novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlase? Další úkol pro novou vládu
Hříšná České televize a spasitelka Hanka. Další výplody zpitomělého obyvatelstva babišova agrostátu
Komu vadí Česká televize? Senátní speciál Davida Smoljaka v červnu 2021
