- Též bychom mohli předstírat, že na české politické scéně ještě existuje sociálně-demokratická strana. Ale ne. ČSSD dostala výprask až nezaslouženě přísný, přesto se sluší poděkovat všem jejím voličům. Jmenovitě tedy Frantovi, Karlovi, Anně a zbylým dvěma.
„Pro mě je to signál, že se sociální demokracie odrazila ode dna.“
(předseda ČSSD Jan Hamáček komentuje „solidní výsledek“ své strany v komunálních volbách, 6. října)
Možná jsme v sobotu sledovali jiné volební výsledky než pan předseda, čili si nejprve srovnáme noty: ČSSD už po prvním kole ztratila osm z třinácti obhajovaných senátorských mandátů, poprvé od roku 1990 vyklidila pražské zastupitelstvo, nebude v zastupitelstvech v Liberci, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem a ve zbylých krajských městech, kde přelezla přes 5 procent, nemá šanci se podílet na vládě. Hamáčka to ovšem neznervózňuje, vyzdvihl úspěch ČSSD v Náchodě, Karviné a Frýdku-Místku. Jak trefně na facebooku poznamenala naše novinářská kolegyně Lenka Vrtišková Nejezchlebová, prostě pohoda, klídek, Hamáček.
- V pražském zastupitelstvu budou chybět (tedy jak komu) i komunisté, což jejich lídryně Marta Semelová odmítla vzít na vědomí.
„V každém případě budeme pokračovat v práci, to znamená, že budeme dále sledovat zastupitelstvo a připravovat se na něj. Budeme vystupovat v interpelacích v rámci jednotlivých bodů. Pracovali bychom dál jak na zastupitelstvu jako občané, tak mezi lidmi.“
(Marta Semelová předvádí psychologickou figuru zvanou popírání, 6. října)
Je to vlastně milá představa. V zastupitelstvu bude sedět 65 zvolených zástupců pěti stran a s nimi vždy i Semelová. Vzorně připravená, samozřejmě. Americká psycholožka Elisabeth Kübler-Rossová představila už v roce 1969 model pěti oddělených fází procesu, jimiž se lidé vyrovnávají se smutkem a nenadálou tragédií: po fázi popírání přichází hněv, smlouvání s osudem, deprese a nakonec smíření. Tak doufejme, že k němu nakonec paní Semelová dojde, má na to teď čtyři roky.
- Problém samozřejmě je, že nás komunální volby nezbavily přízraku migrantů, číhajících ve veřejných parcích, připravených kdykoli znásilňovat naše české ženy. A přitom byla Okamurova SPD připravena na radnicích proti tomuto neřádu pracovat, jen blbci voliči zase nic nepochopili.
Lídr SPD v Praze 14 Pavel Pešan ( „Víte co? Tak já vám ty migranty přeju.“) prostě umí unést porážku. Stejně jako jiný Okamurův kandidát Pepa Nos ( „Další politické strany vpříštích volbách: feťáci..darmožrouti..idioti..psychopati..s*áči..zloději..blbci..“), který v Mladé Boleslavi v boji o senát získal krásné sedmé místo ze sedmi kandidátů a odporoučel se do politického zapomnění.
Zdroj: HlídacíPes.org – Psí uši, 7.10.2018 ZDE.
XXXXXXXXXXXX
„Čeští voliči, alespoň podle voleb do Senátu (komunální volby v tomto smyslu nejsou natolik směrodatné) opět dávají najevo, jak jim česká demokracie nejen neleží na srdci, ale je jim dokonce ze srdce ukradená…Příčinu vidím především z naprostého selhání české demokratické levice…Za levici, abychom si dobře rozuměli, nepovažuju stranu komunistickou…Výběr se mi tak zužuje jen na sociální demokracii.
Avšak ani sociální demokracii v dnešním hamáčkovské podobě nelze za levici považovat, pokud mám na mysli levici, co se od samotných počátků sociálních hnutí vyznačovala otevřeností, houževnatým tahem k demokracii a k sociálně spravedlivé společnosti a nekompromisně se znala k solidaritě nejen mezi sociálními vrstvami ale i k solidaritě nadnárodní. Nic z toho pro českou sociální demokracii dnes neplatí a zcela po zásluze jí to voliči i v těchto volbách, ať vědomě, anebo bezděky dávají najevo…
Nastává proto čas poohlídnout se po levici hodné toho jména. Nejen kvůli propadu Hamáčkovců v nynějších volbách. Nepříjemné ale na celé věci je, že se sotva bude moci jmenovat sociální demokracie. Byť se tak jmenuje už celých 150 let.“ celý komentář Ivana Šterna DOPORUČUJEME na iRozhlas, 8.10.2018 ZDE – včetně odkazů na přehled výsledků komunálních a senátních voleb.
XXXXXXXXXXXX
Náhledový obrázek: ilustrační
AKTUALIZACE 12.10.2018:
„Z titulků většiny médií by se mohlo zdát, že letošní komunální volby vyhrála ODS nebo třeba ANO. Ale není to pravda. Ani trochu.
Když poměříme počet získaných zastupitelů, a jejich zisk je v komunálních volbách tím hlavním cílem, vítězem se s obrovitánským náskokem stali nezávislí kandidáti. Po celém Česku se jim podařilo získat téměř 35 tisíc mandátů obecního zastupitele. K nim je možné ještě připočíst úspěšné kandidáty za STAN a další starostenská sdružení, kterých jsou další skoro čtyři tisíce. Celkem je výsledek nezávislých kandidátů zhruba patnáctkrát vyšší než u dalších stran v pořadí.
Z těch tradičních velkých politických stran byli letos opět nejúspěšnější lidovci. Zároveň ale platí, že síla jejich značky poněkud zeslábla. KDU-ČSL získala v roce 2014 získala 3795 zastupitelů, letos o 564 méně.
Následují ODS a ČSSD. Občanští demokraté zůstali prakticky na svém minulém výsledku, ale ti sociální zažili asi největší propadák, pokud jde o počet zastupitelů. Z čísla 3763 spadli na 1882.
Až páté místo mezi politickými stranami patří jinak všemocnému hnutí miliardáře Babiše. I přes nevídaně masivní reklamní kampaň nedokázalo ANO vyhrát v Praze. Ztratí nejspíš i Brno, kde sice vyhrálo, ale ostatní se dohodli na koalici bez něj. (Ano, to je ten „megapodraz“, jak to nazval sám Babiš. Což je docela úsměvné vzhledem k tomu, že je to za prvné docela běžná praxe, se kterou volební právo v Česku vysloveně počítá, a za druhé je to také docela obvyklá politika samotného Babišova hnutí. Politici mnoha jiných měst by mohli vyprávět.)
Dalším loserem letošních voleb jsou pak komunisté. Přišli o více než tisícovku zastupitelů. To je dobrá zpráva. Navíc se zdá jisté, že po tomto víkendu zcela vypadnou i ze Senátu. To by byla také dobrá zpráva.
Vám, které dnes a zítra čeká ještě druhé kolo senátních voleb, přejeme dobrou volbu a všem pak hezký víkend a dobré čtení v našich Názorech.
Jan Kubita, editor“ HN
Všechny informace, názory a pozvánky ke komunálním a senátním volbám 2018
jsou soustředěny v Otevřených novinách pod štítkem Volby 2018.
