Pořádání celosvětové sportovní akce je jedinečný způsob, jak pořadatelskou zemi zviditelnit a vytvořit pocit přátelství a jednoty. Představa, že se symbolem této jednoty a přátelství stala totalitní Čína, je absurdní. Zkrátka mi nepřijde normální slavit v zemi, jejíž vláda o pár kilometrů dál vraždí své odpůrce…
Nestalo se tak. Někteří naši představitelé nám dokonce radí, ať do cizích věcí nestrkáme nos. Naštěstí nejsme v Číně, takže je nemusíme brát vážně…
… celý Komentář: S diktátory se nespolupracuje
od Davida Nováka z 15. 2. 2022 ZDE.
Související a dokreslující – vtipné shrnutí poněkud tragických událostí Deníku N ze 17. 2. 2022:
Pointa N: Kdo mlčel, promluvil. A kdo mluvil už dřív, mluvil dál
Promluvil mlčící prezident
Miloš Zeman, toho času stále prezident České republiky, promluvil o svých názorech a postojích. Poté, co hlava státu několik dnů mlčela (nejen) ke konfliktu na východě Evropy, se rozhodla prolomit ticho nikoli vlastním, svébytným vyjádřením, nýbrž rozhovorem pro MF Dnes. Prezident označil americké zpravodajské informace o tom, že se Rusko chystá k útoku na Ukrajinu, za blamáž.
„Nemohu vyloučit nějaký velmi lokální konflikt na hranicích Doněcké či Luhanské republiky. Ale to je něco úplně jiného než ruská agrese vůči Ukrajině. Když se mě ptáte, proč to Západ dělá, a generální tajemník NATO Stoltenberg – který by měl odstoupit kvůli stažení se z Afghánistánu – říká, že Rusové jsou připraveni a válka může začít každý okamžik, proti tomu mluví stahování ruských jednotek. To začalo poté, co na svém vlastním území Rusové dokončili vojenské cvičení,“ prohlásil prezident.
Zemanovo mlčení není nic překvapivého, ve vztahu k Číně a Rusku vystupuje spíše v roli obhájce, a proto i v tomto rozhovoru taktně pominul, proč k eskalaci situace došlo. Tedy že se kolem ukrajinské hranice srocují tisíce a tisíce ruských vojáků včetně techniky a Rusové také nově postavili polní nemocnici. Každopádně ať už tomuto konfliktu rozumíte více, či méně, motiv, který se Zeman svou promluvou snaží sdělit, je jasný: Západ selhal.
O blamáž jde v případě amerických zpravodajců podle Zemana už potřetí, poprvé k takové ostudě došlo prý v případě Iráku, kde „se nenašly zbraně hromadného ničení“, a podruhé v Afghánistánu, když zpravodajci tvrdili, že „Tálibán nikdy nedobude Kábul“. Zemanovy výroky z rozhovoru rozebral kolega Jan Wirnitzer, jehož text doporučuji.
Další factcheck provedl sám předseda Senátu Miloš Vystrčil, kterého prezident – spolu se senátorem Pavlem Fischerem – označil za pučistu. Vystrčil rozporoval, že by horní komora loni požádala o diagnózu Zemanova zdravotního stavu, jak prezident tvrdí. V tom má šéf Senátu pravdu, neboť, jak sám dále píše, horní komora žádala jen o sdělení, zda byl prezident v daný okamžik schopen vykonávat svůj úřad.
Nemocnice tehdy odpověděla přesně v této rovině – Zeman nebyl schopen ze zdravotních důvodů vykonávat pracovní povinnosti. Žádná diagnóza, žádné detaily.
Informaci o prezidentově schopnosti vykonávat svůj úřad Vystrčil navíc ani nikdy nezveřejnil, nýbrž z ní „po dohodě s nemocnicí citoval“. Což je opět v rozporu s tím, co Zeman v rozhovoru s MF Dnes tvrdí.
Jelikož na další budeme zřejmě zase delší dobu čekat, pojďme si ještě telegraficky říct, o kom prezident dále mluvil: urazil ministra zahraničí Jana Lipavského, souhlasil s bývalým prezidentem Václavem Klausem, strefil se do Markéty Pekarové Adamové a senátorky Miroslavy Němcové, zkritizoval Helenu Langšádlovou a pochválil bývalou ministryni Alenu Schillerovou.
Těšíme se na další rozhovor.
Neúnavný Okamura
Kdo se rozhodně promluvit nebojí, je Tomio Okamura. Po nočním maratonu obstrukcí právě pod taktovkou SPD k novele pandemického zákona začala ve čtvrtek ráno mimořádná schůze k rostoucím cenám energií, svolaná na popud opozičního hnutí ANO. Jeden by myslel, že šéf SPD využije tento čas k odpočinku a načerpání sil, ale zřejmě mu řečnický pult přirostl natolik k srdci, že si nemohl pomoct.
Kolega Jan Tvrdoň právě o sněmovních obstrukcích mluvil s Pekarovou Adamovou. Šéfka dolní komory popisuje, jaké možnosti existují pro řešení této patové situace, která od ustavení nové Sněmovny v podstatě zablokovala její práci.
Mezi nimi je změna jednacího řádu, ačkoliv i ta by pravděpodobně podléhala opozičním obstrukcím a k jejímu přijetí by rozhodně nevedla jednoduchá cesta. Kromě toho se podle předsedkyně TOP 09 nabízí i lepší specifikace některých pasáží jednacího řádu, k čemuž může Sněmovna přistoupit formou usnesení. Nutno ovšem říct, že obstrukční taktiky nemálo využívala také současná vláda v době, kdy i Pekarová Adamová seděla v opozičních lavicích. Třeba když ODS k zákonu o EET načetla 800 pozměňovacích návrhů.
Nicméně jednání Sněmovny – ovšem pouze protentokrát – skončilo už po pěti hodinách diskuse, neboť vládní koalice svými hlasy program mimořádné schůze odmítla.
Je ostřelování válka?
Ačkoliv Zeman tvrdil, že se americké tajné služby zmýlily, když tvrdily, že útok Moskvy přijde každým dnem, začalo ve čtvrtek ráno na rusko-ukrajinské hranici ostřelování. Asi můžeme debatovat o tom, kdy ještě to válka není a kdy už ano, ale třeba v obci Novo-Kondrašovka, která leží na území spravovaném Kyjevem, byla zasažena školka a pozorovatelé OBSE hlásili v průběhu dne několik dalších takových incidentů.
Obě strany se ihned začaly vzájemně obviňovat ze zhoršení situace. Na podporu argumentu, že se ruští vojáci včetně techniky stahují zpátky na základny, zveřejnilo ruské ministerstvo obrany video.
Na hranice s Ukrajinou přitom v posledních několika dnech dorazilo dalších sedm tisíc vojáků. Že k žádné deeskalaci nedochází a že ruská vojska jsou stále početnější, ohlásil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. O důkazech ohledně zesílení bojů a těžkém ostřelování mluvil ostatně také šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Zdroj: Newsetter Deníku N
Předchozí Minulý týden v ON:
