Normalizační vykuk je otázka charakteru, nikoli doby. Stačí se rozhlédnout

Vyprávět o normalizaci jako dějinném období má svá úskalí. Ve veřejné sféře jsme si zvykli slýchat, že se jednalo o éru bezčasí, stagnace, kdy společnost ustrnula, kdy nedocházelo k událostem tvořícím „velké dějiny“. Jak jinak lze vyprávět takové období než skrze osobní, často rodinné příběhy? Právě o to se ostatně snažila už dobová televizní produkce, která ve své vrcholné formě dietlovského seriálu nabádala společnost k depolitizaci a stažení se do soukromí.

Současný vlajkový seriál k 70. výročí České televize Volha nabízí pohled na odvrácenou tvář dietlovské normalizační selanky…

Ve Volze jde o společnost morálně zlomenou, kde už je všechno jedno, a každý se snaží v obecném marasmu získat pro sebe, co může.

Volha bude určitě srovnávána s jiným seriálem České televize, který se také snažil ztvárnit normalizační zkušenost. Seriál Vyprávěj, vysílaný v letech 2009 až 2013, může posloužit jako dobrý příklad toho, jakým způsobem česká popkultura obecně vypráví o normalizaci. Hrdinové této rodinné soap opery v socialistických kulisách stojí jednoznačně na „správné straně dějin“…

Ve Volze se tvůrcům povedlo rozehrát jinou výchozí situaci, která možná zachycuje určitou historickou zkušenost věrněji než jednoduché dělení na správné hrdiny a zlé komunisty, jež představuje výrazný, i když určitě ne jediný, způsob vyprávění o komunismu…

Celý komentář Veroniky Pehe z 28. 4. 2023 na A2larm:‘
Na Volhu se dívá špatně. Normalizační společnosti nastavuje nelichotivé zrcadlo
Náhledový obrázek: ilustrační

 

Související:

Jan Urban: Demokracie jako rituál kšeftů a korupce. Kocourkov a Hulvátov jsou stále v kurzu

Související příspěvky