„Poslanci vybrali nového ombudsmana. Stanislava Křečka, který kdysi lhal, že je doktor, který zastává dost zkostnatělé a stereotypní názory na třeba menšiny a který se do této funkce nehodí podle pozoruhodně velkého množství lidí.
Jenže demokratická opozice nemá sílu prosadit někoho jiného a zbytek politického spektra, včetně části ČSSD a ODS, spojuje s panem Křečkem i jisté hodnotové nastavení. Třeba to, že svobody jednotlivců nejsou zase tak podstatné nebo to, že se proti státním pořádkům nemá protestovat, zvlášť, když ty protesty organizuje Milion chvilek pro demokracii.
Toto hnutí se stalo jakýmsi hromosvodem hněvu, může prý za to, že Křečka poslanci zvolili. Prý zbytečně dopředu “vyhrožovali” demonstrací, pokud bude zvolen.
Především, za hlasování jsou zodpovědní sami poslanci, nikdo jiný. Jestli je může v takto důležité věci ovlivnit animozita vůči skupině aktivistů, nezasluhují si svůj mandát. A pak, je zcela správné dávat občansky najevo nespokojenost s rozhodováním zákonodárců, vlády nebo prezidenta. Vytýkat to někomu znamená, vzdávat se dobrovolně svých vlastních práv na to samé. A to se nikdy v historii nikomu nevyplatilo.“
Dobré čtení v Názorech HN přeje Jan Kubita, editor HN
Křeček argumentuje, že by se „rozhodně chtěl vrátit k pojetí, které razil první ombudsman Otakar Motejl − přísného státního úřadu, který kontroluje činnost jiných státních orgánů“. Jenže ač tato větička není zcela prázdná, je úplně falešná.
Otakar Motejl byl všechno jiné než jen ouřada. Kromě toho, že efektivně poskytoval ochranu všem z řad většinové společnosti, kteří se na něj obrátili (stejně jako jeho nástupci Varvařovský a Šabatová), dokázal jít proti proudu většinového mínění. Zastal se Romů vystěhovaných ze Vsetína, vystoupil proti exekucím na sociální dávky a neuhnul, ani když mu podle svědectví jeho spolupracovníků chodily denně desítky nenávistných e-mailů.
Přesně to vyjádřil jeho nekrolog na stránkách Veřejného ochránce práv: „Věděl, že právo a spravedlnost není jen to, co se líbí jen někomu, a společnost, která v právu rozlišuje, se nikdy nemůže nazývat demokratickou.“
Křečkova redukce úřadu na práva většiny definovaná větou z rozhovoru pro DVTV, že „Romové by se o svá práva měli starat sami“, jde zcela proti tomu, co prosazoval Motejl, a smysl úřadu ombudsmana by dokonale vytunelovala.
Celý názor Petra Honzejka v HN 12.2.2020 ZDE.
Související:
Odcházející veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová trvá na tom, že její nástupce Stanislav Křeček nebyl dobrým kandidátem na funkci. Šabatová, jíž 18. 2. 2020 skončí šestiletý mandát, ale míní, že instituce ombudsmana je dobře vybudovaná a dané mantinely znemožňují popřít její zákonné poslání…
V agendě, kterou měl přidělenou Stanislav Křeček jako zástupce veřejné ochránkyně práv, bylo za šest let více než 12.000 podnětů. V 1500 případech zástupce ombudsmanky zjistil pochybení.
Křeček se v průběhu šesti let ve funkci zástupce ombudsmanky zabýval problémy lidí v několika oblastech. Šlo například o stavebnictví a územní plánování, pozemkové právo a restituce, ochranu životního prostředí, památkovou péči nebo ochranu osobních údajů. „V těchto oblastech se za uplynulých šest let vyřídilo více než 12.000 podnětů. Nezákonný postup, nečinnost nebo jiné pochybení úřadu zjistil zástupce ombudsmanky v 1500 případech. Prakticky vždy se mu ale podařilo zajistit nápravu, jen v 57 případech už náprava nebyla možná, případně ji úřad odmítl a nepomohlo ani zveřejnění případu nebo informování nadřízeného úřadu,“ uvedla mluvčí…“
Celá zpráva ČTK na České justici, 13.2.2020 ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
