Národní plán obnovy je reakce na iniciativu Evropské rady, která členským zemím EU nabízí balík 750 miliard eur. Je to reakce na covid a na recesi ekonomiky, která po covidu pravděpodobně ve většině zemí bude následovat.
Evropská rada v červenci 2020 schválila právě tento plán, kde v rámci nástroje pro obnovu a odolnost alokovala jednotlivým členským zemím 750 miliard eur. Jednak v grantech a jednak v půjčkách, které ty země mají čerpat v letech 2021–2027. Ten plán je postaven tak, že ekonomicky slabší země dostanou více peněz. Záleží samozřejmě na počtu obyvatel, ale tato úprava tam je.
Česko má z toho plánu dostat 172 miliard korun.
Jak s tím vším naložila Česká republika? Jak vypadá český plán na využití těch 172 miliard korun?
Popíšu, jak jsme se k tomu dostali my jako datoví novináři iRozhlasu. Původní představa byla, že vezmeme tabulku celého národního plánu, všech projektů, které tam jsou – v té verzi jich bylo 123. Pak že se podíváme projekt po projektu, co znamená – spojíme nějaké tabulky, tam jsou milníky a cíle u každého projektu. A nakonec z toho zkusíme pochopit, na co ty peníze doopravdy mají jít. Nejen ty buzzwordy, které jsou v názvu projektů, ale opravdu pointa jednotlivých projektů.
Postupně jsem se začal potýkat s tím, že i když to byla vlastně jedna verze dokumentu – ty tabulky vůči k sobě neseděly.
Některé projekty v některých tabulkách chyběly. Jedna z těch tabulek byla v angličtině, přestože to je český web a byly tam úplně nesmyslné překlady – jako třeba cargo kola byla přeložená „cargo cola“. Takže jsem měl pocit, že ten dokument je polotovar, že není hotový.
V tu chvíli jsem se začal vyptávat lidí, kteří mají zkušenost s Národním plánem obnovy hned od začátku, zhruba od srpna nebo září 2020. Mluvil jsem s Tomášem Jungwirthem z Asociace pro mezinárodní otázky, s Annou Kárníkovou z Hnutí DUHA, s Danem Vondroušem ze Zeleného kruhu a s několika úředníky.
Ani mě to vlastně nepřekvapilo, ale spíš rozesmutnilo, že popisovali totéž, co jsem zažíval já s těmi tabulkami: verze nesedí, dostat se k aktuální verzi bylo problematické v průběhu schvalování Národního plánu obnovy, projekty, které tam jsou, jsou často opravdu jen ty buzzwordy, projekty nemají žádný obsah, projekty se tam dostávaly nekoncepčně, není žádná vize za strategií – což je jedna z těch věcí, které EU požaduje.
Měl jsem z toho pocit, že je to takový šlendrián. Postupně, jak jsem se prokousával těmi dokumenty a zjišťoval o tom víc, tak se mi tato představa nerozpustila. Ten pocit šlendriánu přetrvává.
…
poslechněte si a přečtěte si Podcast Vinohradská 12 ze dne 10. 6. 2021:
Česko na přelomu měsíce odeslalo do Bruselu materiál, na jehož základě bude čerpat bezmála 200 miliard korun z evropských zdrojů. Podle požadavků Evropské komise by měl takzvaný Národní plán obnovy posunout členské země na cestě k zelené nebo digitální transformaci. Odpovídá tomu podoba tuzemských projektů? A jakým způsobem důležitý dokument v Česku vlastně vznikal?
Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Matěj Válek, Ondřej Franta, Martin Hůla
ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
