Národní plán obnovy za evropské peníze? Další šlendrián babišovy vlády

Národní plán obnovy je reakce na iniciativu Evropské rady, která členským zemím EU nabízí balík 750 miliard eur. Je to reakce na covid a na recesi ekonomiky, která po covidu pravděpodobně ve většině zemí bude následovat.

Evropská rada v červenci 2020 schválila právě tento plán, kde v rámci nástroje pro obnovu a odolnost alokovala jednotlivým členským zemím 750 miliard eur. Jednak v grantech a jednak v půjčkách, které ty země mají čerpat v letech 2021–2027. Ten plán je postaven tak, že ekonomicky slabší země dostanou více peněz. Záleží samozřejmě na počtu obyvatel, ale tato úprava tam je.

Česko má z toho plánu dostat 172 miliard korun.

 

Jak s tím vším naložila Česká republika? Jak vypadá český plán na využití těch 172 miliard korun?


Popíšu, jak jsme se k tomu dostali my jako datoví novináři iRozhlasu. Původní představa byla, že vezmeme tabulku celého národního plánu, všech projektů, které tam jsou – v té verzi jich bylo 123. Pak že se podíváme projekt po projektu, co znamená – spojíme nějaké tabulky, tam jsou milníky a cíle u každého projektu. A nakonec z toho zkusíme pochopit, na co ty peníze doopravdy mají jít. Nejen ty buzzwordy, které jsou v názvu projektů, ale opravdu pointa jednotlivých projektů.

Postupně jsem se začal potýkat s tím, že i když to byla vlastně jedna verze dokumentu – ty tabulky vůči k sobě neseděly.

Některé projekty v některých tabulkách chyběly. Jedna z těch tabulek byla v angličtině, přestože to je český web a byly tam úplně nesmyslné překlady – jako třeba cargo kola byla přeložená „cargo cola“. Takže jsem měl pocit, že ten dokument je polotovar, že není hotový.

V tu chvíli jsem se začal vyptávat lidí, kteří mají zkušenost s Národním plánem obnovy hned od začátku, zhruba od srpna nebo září 2020. Mluvil jsem s Tomášem Jungwirthem z Asociace pro mezinárodní otázky, s Annou Kárníkovou z Hnutí DUHA, s Danem Vondroušem ze Zeleného kruhu a s několika úředníky.

Ani mě to vlastně nepřekvapilo, ale spíš rozesmutnilo, že popisovali totéž, co jsem zažíval já s těmi tabulkami: verze nesedí, dostat se k aktuální verzi bylo problematické v průběhu schvalování Národního plánu obnovy, projekty, které tam jsou, jsou často opravdu jen ty buzzwordy, projekty nemají žádný obsah, projekty se tam dostávaly nekoncepčně, není žádná vize za strategií – což je jedna z těch věcí, které EU požaduje.

Měl jsem z toho pocit, že je to takový šlendrián. Postupně, jak jsem se prokousával těmi dokumenty a zjišťoval o tom víc, tak se mi tato představa nerozpustila. Ten pocit šlendriánu přetrvává.

poslechněte si a přečtěte si Podcast Vinohradská 12 ze dne 10. 6. 2021:

Česko na přelomu měsíce odeslalo do Bruselu materiál, na jehož základě bude čerpat bezmála 200 miliard korun z evropských zdrojů. Podle požadavků Evropské komise by měl takzvaný Národní plán obnovy posunout členské země na cestě k zelené nebo digitální transformaci. Odpovídá tomu podoba tuzemských projektů? A jakým způsobem důležitý dokument v Česku vlastně vznikal?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Matěj Válek, Ondřej Franta, Martin Hůla

ZDE.

 

Náhledový obrázek: ilustrační

Související příspěvky