Celkem 200 tisíc roušek zamířilo v druhé vlně pandemie do Česka přes čínské velvyslanectví. Deník N pátral po tom, kdo jejich nákup financoval… celkem 150 tisíc roušek věnovala společnost China General Nuclear Power Group (CGN), která se řadí mezi zájemce o výstavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny. Roušky podle zjištění Deníku N zamíří k lidem v jejím okolí.
Krajský úřad Středočeského kraje pod vedením hejtmanky Jermanové opakovaně odmítl novináři sdělit platy svých zaměstnanců, ač ho k tomu zavazuje jak zákon, tak opakované nařízení ministerstva vnitra. Čím to úředníci zdůvodnili? Tím, že je reportér Vojtěch Blažek ze Seznamu prý chce zesměšnit a informace zneužít politicky. Kraj dokonce ministerstvo zažaloval, nové vedení však žalobu stáhne. Kauzu přibližuje Eliška Hradilková Bártová.
Proč je tak těžké přiznat chybu? ptá se ve svém komentáři Ján Simkanič. Má samozřejmě na mysli hlavně politiky, ale předložená úvaha platí pro každého. (Viz též závěrečný citát tohoto Notesu.)
O zpřísňování protipotratových zákonů v Polsku se u nás ví poměrně dost. Málo je známo, že o podobné zpřísnění usiluje i současná slovenská vláda. Velmi mnoho vám o tom řekne komentář Evy Mošpanové
„Tady zase koluje milion konspiračních teorií,“ říká Roman Prymula v našem (předčasně ukončeném) rozhovoru. Načež začne sám od sebe mluvit o tom, zda byly na schůzce, kterou měl v restauraci Rio’s a na Vyšehradě, odposlechy. On sám s nimi každopádně počítá, takže prý nic významného neřekl. Ten rozhovor si přečtěte. Není to veselé čtení. Mimo jiné ukazuje, že když trávíte více času poblíž premiéra, na jehož řeč nutně potřebujete trikodér ze Star Treku, začnete mluvit podobně. Třeba takto:
Na Vyšehradě jste tedy byl nejdřív sám s panem Faltýnkem?
No tak tam byla ještě jedna osoba, ale ta tam asi má být.
A to byl kdo, někdo z té restaurace?
Tak někdo asi. Já je neznám, takže to je všechno.
Možná byl ministr na odchodu prostě jen unavený. Včera večer zveřejnil další vlnu náhodných opatření pro naši bezpečnost. Jestli jste z pravidel mírně zmatení, nabízíme vám vysvětlení v podobě otázek a odpovědí. I tak zůstává spousta otázek nezodpovězených. Například: Jak je definován sportovec? Sportovním oblečením, rychlostí vyšší než malou, nebo tepovou frekvencí? Nebo co dělat, když se vám pes zaběhne více než 500 metrů od domu? A spadá pod „venčení psů“ i venčení fretek a želv?
Roman Prymula se při své obhajobě, že nijak nepochybil, odvolával na právní analýzu bývalého právníka Hradu Pavla Hasenkopfa. Ten ale pouze zveřejnil na webu svůj názor na situaci, s Prymulou se vůbec nezná a nepracoval podle svého tvrzení na ničí zakázku. Jak se o textu Prymula dozvěděl, opět ukazuje na jeho exaktní vědecké vyjadřování: „Někde to visí ve veřejném prostoru, někdo mi to posílal.“
Zdroj: Notesy Deníku N
Zatím od něj víme jen obecnosti. Chce rozhodnutí zakládat na datech, stavět na transparentnosti, sdílet informace. A s veřejností komunikovat jemně − slovo „přitvrdíme“ od něj prý neuslyšíme. To nezní zle. Jedna část vyjádření je přesto varující. „Je třeba změnit atmosféru ve společnosti. Změnit strach v respekt, protože strach paralyzuje, a co hůř, rozděluje,“ uvedl Blatný. Naznačuje to nepochopení situace. Problémem není strach. Kdyby byl, tak by řada lidí zavedená opatření neignorovala. Problém je v tom, že lidé nedůvěřují vládě. Doufejme, že tuhle část projevu napsali novému ministrovi v marketingové dílně hnutí ANO a on sám bude jednat zorientovaně a zapracuje hlavně na komunikaci a důvěře veřejnosti…“ komentář Petra Honzejka ke jmenování nového ministra zdravotnictví MUDr. Blatného za ANO dne 29.10.2020, celý text Až moc nekonkrétní Blatný v HN ZDE.
Budovy VZP uchovávají citlivá data šesti milionů Čechů. Za stamiliony korun je od roku 1993 strážila firma Lenia. Ovládal ji zavražděný spolupracovník Františka Mrázka, který pro „kmotra“ získával kompromitující materiály. Nynější ředitel VZP Zdeněk Kabátek bez tendru posvětil pokračování smlouvy. Podle auditu ministerstva zdravotnictví, který mají Aktuálně.cz a HN k dispozici, protizákonně…
celá info na Aktuálně.cz, 29.10.2020 ZDE.
Nedůvěřují „systému“ a zásadní význam pro ně mají „tradiční hodnoty“, které údajně ohrožuje například Evropská unie a migranti. Skupina Čechů, kteří věří konspiračním teoriím a sami je šíří, je pestrá co do vzdělání, věku, příjmů i životních postojů. Nová studie ukazuje, že konspiracím se více daří třeba na střední či severní Moravě, není ale pravda, že by se šířily hlavně na vesnici…
Podle STEM je lze rozdělit do dvou skupin. „Spontánní šiřitelé“ sdílí v podstatě vše, co jim připadá šokující a zábavné, a to za účelem udržování sociálního kontaktu. „Nezajímají se o factchecking, neznají dezinformační média a připomínání hrozeb dezinformací pro ně může být často jen potvrzením, že všichni lžou a pravdy se nelze dobrat.“
Další jsou takzvaní „expertní šiřitelé“, kteří mají poměrně vysokou zpravodajskou gramotnost, ale zároveň i velký sklon ke konspiracím.
Celou analýzu Jana Žabky „Konspirace v Česku nelze svádět jen na venkov či seniory. Imunní nejsou ani vysokoškoláci“ najdete na HlídacíPes.org, 28. 10. 2020 ZDE.
Jak to v takové menší nemocnici v těchto dnech vypadá, si můžete ostatně sami přečíst v posledním Respektu v (jako obvykle) skvělé reportáži kolegyně Ivany Svobodové z Uherského Hradiště. Nezničitelná Ivana nahlédla na klíčová oddělení, ale také nasála atmosféru města, které je na tom v tuto chvíli vlastně u nás nejhůř. Reportáž končí v okamžiku, kdy si přejeme, aby se čas zastavil a začal zase pomalu couvat: „Ještě tam nejsme“, říká ředitel nemocnice a myslí tím chvíli, kdy by se kapacity nemocnice naplnily a lékaři by stáli tváří v tvář situaci, kterou si vlastně ani nechtějí představovat. „Ještě tam nejsme“.
Zdroj: Vzkaz z RESPEKTu
Kraje a města jsou v koronavirové krizi „nárazníkem“ mezi občany a vládou. Právě na hejtmanech a starostech do velké míry záleží, jak převedou do praxe celostátní opatření a zákazy. Krajské a obecní rozpočty teď ale výrazně zatěžují výdaje na zdravotní péči a příští rok můžou mít samosprávy finanční problémy. Vedení krajů a měst si také stěžuje na nejistotu, v níž je vláda udržuje…
celý článek na HlídacíPes.org, 30.10.2020 ZDE.
Máme nového ministra, pana Jana Blatného. A hned tu máme skandálek. Jinak to asi ani v české politice nejde a od doby, kdy jí vévodí Andrej Babiš už vůbec ne.
Pan doktor Blatný je uznávaný lékař a před časem udělal takovou občansky sympatickou věc – podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii, která označovala za nepřijatelné, aby byl premiérem v Česku spolupracovník StB, tedy Andrej Babiš. A teď je v nepříjemné pozici, k tomu samému Andreji Babišovi vlezl do vlády.
Ale to by vlastně byla ještě řešitelná situace. Mohl třeba říct, že si svůj názor ponechává, ale že je profesionál, země je v těžkém stavu a on ji chce pomoci. Pořád by to mělo poněkud pikantní nádech, ale bylo to pochopitelné a hlavně důstojné. Protože taková vůbec není reakce našeho nového ministra zdravotnictví.
On totiž zapírá. Nejdřív řekl, že nic nepodepsal, pak tvrdil, že se za něj možná podepsal někdo jiný a pak, když Deník N prokázal, že je jeho podpis pod peticí potvrzen jeho pracovním emailem, se odmlčel.
Dobře, je tu miniaturní možnost, že si někdo dal kdysi docela dost práce, aby hacknul účet jednoho tehdy nevýznamného pediatra a podepsal jeho jménem petici. (V takovém případě se panu ministrovi omluvím). Mnohem pravděpodobnější ale je, že nový ministr je prostě trapný lhář. V české politice nic výjimečného, ale zrovna dnes se to tedy mimořádně nehodí.
Jan Kubita
dobré čtení v Názorech HN
Předchozí v ON:
