Babišova politická budoucnost záleží na tom, kolik lidí se kvůli němu bude cítit zahanbeně: tváří v tvář cynismu, manipulaci, lži. Symbolem takového zahanbení je pro ně kobliha, respektive vítězení „koblihy“ v jejích nejrůznějších podobách…Babišovo koblihoidní paradigma „pumpujeme peníze – lidi se mají líp – tak co jim vadí“ je s normalizací plně srovnatelné.
Celý článek Jana Lipolda „Pumpujeme peníze a lidi nám demonstrují. Babiš nechápe, ani milion koblih mu nepomůže“ z 24.6.2019 na Aktuálně.cz ZDE.
„…Ve středu se poslanci sejdou k hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Žádost sepsali zástupci ODS, Pirátů, lidovců, TOP 09 a hnutí STAN. Dohromady dali 66 podpisů. K vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlas. Nestane se tedy nic. Bude to jen obvyklá deklarace známých postojů.
Přesto stojí za to vyjít do ulic, když je nespokojenost takhle velká. Už ta situace ve sněmovně je pro to důvodem. Jinak se odsuzujeme k sebedestruktivní pasivitě…“. celý článek Jana Kubity „Neposlouchejte Zemana, demonstrace jsou zdravé“ v HN 25.6.2019 ZDE.
„Právo se shromáždit a svobodně vyjádřit svůj názor je základní občanské právo, které nejenže není v rozporu s volbami či parlamentem, ale stejně jako ony je neodmyslitelnou součástí systému zvaného demokracie – bez něj by volby stejně jako parlament ztratily svůj smysl.
Demokracie se nekoná jednou za čtyři roky u voleb, a pak – děj se vůle boží, ale je to každodenní starost o věci veřejné, na prvním místě o kontrolu a výkon moci. Legitimita zvolených či jmenovaných funkcionářů i politických stran není jednou provždy (na čtyři či více let) daná, ale je oslabována tím, jak politici a strany neplní své předvolební sliby a program, s kterým šli do voleb a díky kterým získali svůj mandát.
S tím se pojí i určité zásady.
Není pravda, že premiér může odstoupit jen dvěma Zemanem uvedenými způsoby: především může – má rezignovat sám ve chvíli, kdy existuje závažné podezření, že se dopustil trestného činu, neřku-li když začne být trestně stíhán, stejně jako když se ocitne v mnohonásobném střetu zájmů,…“ celý článek Petra Placáka „Demonstrace a Zemanův (ne)smysl“ v Revue Babylon 11.6.2019 ZDE.
Milí a vzácní přátelé!
Jsou za námi dva měsíce protestů. Pokaždé větší účast. Třikrát Staromák, dvakrát Václavák, teď Letná. 100 statečně protestujících obcí v dubnu, 200 v květnu, 300 v červnu. Fotky, které obletěly celý svět, od Austrálie po Kanadu a od Finska po Japonsko. Připojilo se mnoho různých organizací a osobností. A dalších 70 000 lidí podepsalo petici za odstoupení Andreje Babiše. Celkem petici na www.milionchvilek.cz podepsalo již 400 tisíc lidí! Děkujeme!
Naše společná síla a odhodlání rostou. Víme, že si teď žádný politik nedovolí jen tak odvolat nejvyššího státního zástupce. A víme, že tohle vše není konec, ale začátek další cesty.
Setkání na Letné je jistě přirozeným vrcholem dosavadních protestů. Není to však tečka, je to dvojtečka. Dovolte, abychom Vám představili náš plán, který má pět kroků.
1) Je před námi léto. A je jasné, že není možné, aby týden co týden chodilo protestovat stále více a více lidí. To ani není náš hlavní cíl. Protesty nikdy nesmí být samoúčelné. Mají bránit, někdy i preventivně, společný prostor pro svobodný život. Slibme si však vzájemně jednu věc. Pokud dojde na vážné porušení pravidel demokratické hry, sejdeme se na náměstích znovu, ať to bude v červenci nebo v srpnu. Musíme zůstat ve střehu a v pohotovosti.
2) Mnoho obcí už nám napsalo, že se budou setkávat dál. Třeba ne každý týden a třeba ne jen kvůli protestům. Lidé se ale chtějí potkávat, chtějí spolu mluvit, chtějí hledat cestu dál. To je skvělé. Jen do toho. Obdivujeme vás a děkujeme – velké protesty v Praze čerpají svoji největší sílu právě z malých obcí a dalších měst. Jako vynikající příležitost k setkání se jeví především výročí 21. srpna.
3) Je třeba, aby každý z nás osobně pokračoval v tom, co se teď nastartovalo. Tomáš Garrigue Masaryk tomu říkal každodenní práce drobná. Udělejme přes léto vše proto, aby se i nadále vnitřně proměňovala situace v naší zemi. Prosíme Vás, abyste nám posílali mailem či na Facebooku příběhy o tom, jak dopadly Vaše rozhovory s přáteli, co důležitého jste si uvědomili a co jste Vy sami či Vaši známí zkusili pro demokracii udělat.
4) Na 28. září chystáme celorepublikovou akci nazvanou Kroky pro demokracii. Doufáme, že se stovky obcí a skupin zapojí uspořádáním pochodu, procházky, výstupu na kopec či běhu pro demokracii.
5) To hlavní nakonec. Je pravděpodobné, že během léta a podzimu se problémy našeho premiéra zase o něco více prohloubí. Je možné, že bude obžalován a půjde před soud. Je možné, že dosud předběžné audity Evropské komise budou na podzim finální. Dovolte nám proto oznámit, že 16. listopadu 2019 se opět potkáme na Letenské pláni. V sobotu 16. listopadu celá republika na Letné, v neděli 17. listopadu setkání ve stovkách obcí po celé republice.
To je náš plán.
Chceme však zdůraznit dvě věci.
Zaprvé: pokud nastanou mimořádné události, sejdeme se dřív, ať to bude v červenci, srpnu či září. Buďme na to připraveni.
Ale to ještě důležitější. To, co se bude dít, nezávisí na jednom spolku, je to věcí nás všech. Náš spolek je tvořen pár lidmi, z nichž většina jsou dobrovolníci. Lidé od našeho spolku očekávají víc, než dokážeme naplnit. Vážíme si toho a jsme rádi, že jsme pomohli probudit vlnu občanského zájmu v naší zemi. Nečekejte ale od nás, prosím, zázraky. Namísto toho Vy sami převezměte odpovědnost. Najděte si malou či velkou věc, kterou budete pro demokracii dělat právě Vy. Stav demokracie v naší zemi nezávisí na pár lidech. Závisí na nás všech. Závisí na všech lidech, kteří věří, že má smysl s laskavostí, odvahou i rozvahou pečovat o to, co je nám všem společné, o veřejný prostor, o svobodu a právo, o demokracii. I pár lidí s velkou vytrvalostí může dokázat velké věci, natož když se takových lidí najde milion.
Milí a vzácní přátelé, 25. listopadu 1989 pronesl Josef Kemr na Letné památnou větu: „Přátelé, jsme běžci na dlouhou trať, desetkrát delší než maraton. Připravme se a vydržme.“ Dnes víme, že velký zlom přišel hned záhy. A přece měl Josef Kemr pravdu. Revoluce od nesvobodného režimu sice proběhla rychle. Avšak revoluce od nesvobodného myšlení není hotová ještě ani dnes.
Václav Havel to ve své slavné eseji Moc bezmocných vyjádřil jasně: Pouhá změna režimu nestačí. Je zapotřebí také změna myšlení. Sametová revoluce tedy nepřinesla konec, ale nový začátek nebo lépe řečeno, úkol. Tomuto úkolu Václav Havel říkal existenciální revoluce. Ten úkol spočívá právě v tom, že se bude každý jednotlivec, každý z nás, vnitřně proměňovat a stávat oním bytostným demokratem, po němž volal Masaryk, a oním svobodným a zodpovědným občanem, po němž volal Karel Kryl.
Možná, že i dnes už je změna, kterou požadujeme, blízko. Kdo ví? Buďme však připraveni i na to, že tato změna může být během na dlouhou trať. Předpokládá totiž vnitřní proměnu společnosti. Jsme odhodláni tento běh na dlouhou trať podstoupit? Jsme odhodláni běžet maraton? Maraton nelze běžet sprintem. Tak i my míříme k cíli na způsob indiánského běhu – chvilku sprint, chvilku klus – a opět sprint. K dosažení velkých cílů je zapotřebí mnoho malých krůčků. Mnoho chvilek. Možná i více než milion.
Je nad slunce jasné, že nám teď škarohlídi řeknou: Vidíte? Andrej Babiš nerezignoval. Tak k čemu to bylo? Bylo to zcela zbytečné. Nic se nezměnilo.
Není to pravda. Věci se pomalu mění. Před rokem nás bylo na náměstí 20 tisíc. Teď nějakých 300 tisíc. Kolik nás bude na podzim? Kolik nás bude za rok? Věci se mění. My se měníme. Měníme se, protože dál trváme na tom, že pravda je pravda a jako takovou je třeba ji i v politice ctít. Nepochybujme o tom, že pokud v tomto postoji vytrváme, pravda se nakonec prosadí.
Pokud Andrej Babiš nerezignuje, znamená to snad, že rezignujeme my? Nikoliv. Dnes nikdo z nás nemusí skládat ruce do klína. Dnes nejsme bezmocní. Máme totiž svobodu. Každý z nás má obrovskou moc. A je nás moc. Nejsme bezmocní a nejsme naivní. Víme, že nás čeká spousta práce. Víme, že i dnešní Letná není konec, nýbrž začátek. Zároveň ale víme, že naše republika je plná lidí, kterým na demokracii záleží. Díky Vám se pomalu, ale jistě – tak jako zlátne obilí – uskutečňuje vnitřní proměna naší společnosti. Naděje zlátne. V tomto pohybu vnitřní proměny tkví ten největší význam našich setkávání.
Pokud se totiž v úsilí o nadějnou budoucnost spojí statisíce lidí, vytvoří společně sílu, která může pomoci proměnit celou zemi. Tato proměna se po většinu času odehrává pomalu a neviditelně v lidských srdcích. Jednoho dne se však její výsledky zhmotní viditelně – ať už na plných náměstích, na výrazech lidských tváří či ve výsledcích voleb. Je nám ctí být spolu s Vámi součástí tohoto velkého trpělivého úsilí o pozitivní proměnu naší země. Nevíme, jak dlouho to vše bude trvat. Víme však, že to společně dokážeme.
Děkujeme Vám.
Mikuláš Minář
Milion chvilek pro demokracii
P. S. Událost LETNÁ 16/11 už je na Facebooku. Pozvěte prosím přátele.
P. P. S. Záznam celé demonstrace je ke shlédnutí ZDE.
P. P. P. S. Vítáme všechny nové signatáře, kteří se přidali v poslední době! Je nás již 420 tisíc. Kdyby každý z nás sehnal jednoho a čtvrt dalšího člověka, byl by nás milion. Zkusíte najít toho svého?
Zdroj: Milion chvilek pro demokracii
Náhledový obrázek: https://www.facebook.com/milionchvilek/posts/1143812589159551
Foto v textu: ON