„Třináct ministrů životního prostředí členských států Evropské unie vydalozačátkem dubna 2020 prohlášení, ve kterém požadují urychlení zelené transformace, která by z jejich hlediska měla být společným výchozím bodem pro řešení nadcházející ekonomické krize. Česká republika se nepřidala, svojí pozici v současnosti řeší.“
Celý rozbor Radka Kubaly „Evropou zní volání po rychlejší zelené transformaci. ČR opět stojí stranou“ v Deníku Referendum ZDE.
Budoucí vývoj klimatu závisí do velké míry na tom, jak se budou dále vyvíjet emise skleníkových plynů nebo odlesňování. Pro porovnání možných budoucností slouží emisní scénáře (RCP). Zároveň větší změna klimatu přináší větší rizika a při překročení bodů zlomu i možnost kolapsu některých ekosystémů a klimatických systémů. Zdroj: https://faktaoklimatu.cz/
Přestože na globální úrovni se vědci i politici snaží odvrátit ohřátí planety o 1,5 °C, Česko už je za touto hranicí. Stejně jako většina severní polokoule. „Nárůst teploty v ČR je přibližně dvojnásobný než nárůst světové průměrné teplotní anomálie,“ vysvětluje rozdíl mezi českým a globálním průměrem Ondřej Přibyla, koordinátor webu Fakta o klimatu.
„Tím, že začne dříve jaro, začnou rostliny časněji růst a spotřebovávat půdní vláhu, která jim potom chybí dřív, než tomu bylo v minulosti. Proto se často rozvíjí sucho už na jaře,“ vysvětluje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
„V dubnu a květnu pak prakticky vždy přijdou mrazy od severu a severovýchodu,“ dodává Zahradníček. „To je meteorologická situace, na kterou nemá změna klimatu žádný vliv. V současné době je v zemědělských oblastech – jižní Moravě a Polabí – riziko, že přijde mráz a poškodí ovoce, 25 procent. Do budoucna se počítá, že to riziko bude 60 procent.“
Dá se říct, kde je situace nejhorší?, ptá se moderátorka Lenka Kabrhelová vpodcastu Vinohradská 12.
„Nejhorší je prakticky všude,“ odpovídá klimatolog….
DOPORUČUJEME: Data meteorologů: Česko se za posledních šedesát let ohřálo o dva stupně Celsia, v zimě a létě téměř o tři na iRozhlas, únor 2020 ZDE.
„…Zákazy pro auta, úspornější budovy či lepší infrastruktura pro cyklisty. Světové metropole z Evropy, Spojených státu, Jižní Ameriky i Afriky plánují využít opatření proti koronaviru a investovat do ekologických opatření pro zkvalitnění městského života. Plány měst koordinuje iniciativa C40, kam patří například kolumbijská Bogota, kanadský Montreal, španělská Barcelona nebo jihoafrické Kapské město. Česká republika mezi městy svého zástupce nemá.
Představitelé zapojených měst zároveň sepsali doporučení na zelenou a spravedlivou transformaci měst pro dobu po pandemii. Patří mezi ně již zmíněné zákazy pro auta, rozšiřování chodníků a cyklopruhů, rekonstrukce a zateplování budov, podpora městského a komunitního zahradničení, výsadba stromů a investice do městských obnovitelných zdrojů.
Hlavní město Praha pokračuje ve svých plánech snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o pětačtyřicet procent. Dosáhnout toho chce pomocí elektrifikace autobusů či omezení automobilové dopravy, jako nejpravděpodobnější variantu zvažuje zavedení mýta pro vjezd. Město se v loňském roce přidalo k iniciativě evropských metropolí, které chtějí snižovat emise skleníkových plynů, přičemž konkrétní plán má vzniknout do léta. Zavádět razantnější opatření v souvislosti s koronavirem magistrát však zatím neplánuje…“
Celý článek Radka Kubaly „Světové metropole po koronaviru ozelení ulice. Česká města nového nechystají nic“ v Deníku Referndum ZDE.
…ALE – na různých místech České republiky provádějí města, podniky, neziskové organizace, ale i aktivní jednotlivci a spolky dobrovolníků klimatická opatření, která život zachraňují.
DOPORUČUJEME video NSZM:
Informace, pozvánky, aktuality a dobrá praxe zdravých měst, obcí a městských částí
v Otevřených novinách souhrnně pod štítkem NSZM.
