V římském kalendáři byl prosinec desátým měsícem (proto se v „našich“ kalendářích často objevuje i název december, podle decem = deset).
Ač by se zdálo, s ohledem na požehnané svátky Mikuláše a Vánoc, že bude slovíčko „prosinec“ pocházet od slovesa „prositi“ není tomu tak. Jméno měsíce je prý z ruského slovesa „prosiněti“ = prosvítati, což potvrzuje, že se jedná o čas, ve kterém Slunce už jen občas prosvitne mezi mraky, anebo ještě užší zdůvodnění – po zimním slunovratu začne Sluníčko opět nabírat dech a prosvítá tmou k lepším zítřkům. S tím by korespondovalo i dávné pojmenování vánočních svátků coby „světlých“ dnů. Název měsíce může však být odvozen i od slova siný (modravý, šedivý). Každopádně přicházíme do časů, ve kterých k nám dopadne vůbec nejméně slunečního záření v roce – v Praze to dělá v porovnání s červnem 8%. A čeká nás nejvíce zamračených dnů podpořených navíc hustou (hnusnou) mlhou. Aspoň v prosinci ještě nebývá krutá zima, což je tím, že od oceánu se k nám stále ještě tlačí teplé vzduchové proudy a prosinec si zachovává i v zimních teplotách příznivou bronzovou medaili, byť velice těsně za únorem. Zlatou medaili zimy pochopitelně drží leden – už to jméno. Ještě do poloviny 19. století se u nás oficiálně používal i výraz „prasinec“ – a tady je původ jména nasnadě, vždyť nebyly lednice.
V církevním kalendáři (řídícím se podle toho, na který den v měsíci připadne Štědrý den) nastává Advent (adventus = příchod – čtyřtýdenní doba čekání na narození Ježíše, jak – na Ježíška) – letos začal už 27. 11.
A jedna zajímavůstka: prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září.
Nejteplejším prosincovým dnem v klementinské observatoři byl zaznamenán 5. den v roce 1961 – v Praze byla naměřena teplota 17,4 oC. Naopak největší zimu měli Pražané 26. prosince v roce 1853: -24,8 oC.
21. prosince 2016 přestoupí Slunce ze znamení Střelce do znamení Kozoroha – a je tu zimní slunovrat, začátek astronomické zimy, blížíme se k létu na severní polokouli nejkratší den v roce a tudíž noc bude nejdelší.
Od jisté doby pravidelně dostává každý ROK od organizace OSN (samozřejmě, že po velice složitých procedurách) svůj název, patrona, či zasvěcení. Letos budeme slavit: Mezinárodní rok udržitelného rozvoje cestovního ruchu.
Toť o prosinci obecně všechno a teď pomalu a hezky po pořádku (samozřejmě s pomocí kamaráda Internetu) o všem významném co se tento měsíc, v létech končících na magických 17, událo doma či ve světě – dobrého i zlého:
1. prosince
Světový den boje proti AIDS – vyhlášený Světovou zdravotnickou organizací z podnětu mezinárodní konference o AIDS, která se konala v lednu 1988 v Londýně. Symbol solidarity s lidmi postiženými touto chorobou představuje Červená stužka (Red ribbon). Poprvé se stužky objevily při založení organizace Red Ribbon International na koncertě, který pořádal Freddie Mercury o Velikonočním pondělí roku 1992 na londýnském stadionu ve Wembley.
2.
1946 – V Bratislavě byl zahájen soudní proces s představiteli fašistického Slovenského státu. Jozef Tiso byl v něm odsouzen k trestu smrti (vykonán 18. dubna 1947).
1926 – *Miloš Macourek, dramatik, scenárista a básník († 30. září 2002). Jako scenárista se podílel na mnoha českých komediích, na nichž spolupracoval především s režiséry Oldřichem Lipským a Václavem Vorlíčkem – např. Pane, vy jste vdova! nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku) a seriálech (především Arabela nebo večerníčky s Machem a Šebestovou.
1946 – *Gianni Versace, italský módní návrhář († 15. července 1997).
Mezinárodní den za vymýcení otroctví. (Světový den boje proti otroctví) – slaví se od roku 1984 z iniciativy OSN k výročí přijetí Úmluvy o zákazu obchodování s lidmi a zneužívání k prostituci v roce 1949.
3.
Mezinárodní den osob s postižením (Mezinárodní den osob se zdravotním postižením); Mezinárodní den postižených lidí; Evropský den zdravotně postižených; …). Vyhlásila jej OSN, připomínáme si ho od roku 1993. Má upozorňovat na problémy, se kterými se postižení lidé (zejména v rozvojových zemích) setkávají a je jedno, jestli jde o osoby s fyzickým či mentálním postižením.
Mezinárodní den bez pesticidů. Vyhlásila jej společnost PAN roku 1998 na připomínku jedné z největších chemických katastrof, která se udála v noci z 2. na 3. 12. 1984 v indickém Bhopálu, kdy do okolí továrny na pesticidy uniklo obrovské množství jedovatého plynu. Důsledkem byly tisíce mrtvých krátce po havárii, další tisíce lidí, kteří zemřeli na následky otravy, a statisíce lidí s trvalými následky. Soudní spor o potrestání viníků a odškodnění obětí stále není u konce. Přestože máme tento Mezinárodní den a o katastrofě ví OSN i celý svět, není místo havárie vyčištěno a jedy stále pronikají do půdy a vody.
4.
1866 – *Vasilij Kandinskij, ruský malíř († 1944).
1926 – †Viktor Ponrepo, majitel prvního stálého kina v Čechách (* 6. června 1858).
1926 – †Claude Monet, francouzský malíř (* 1840).
Svatá Barbora mosty mostí, Sába (sv. Sabas – 5.12.) hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Na svatou Barboru saně do dvoru a snítek třešně do domu.
5.
Mezinárodní den dobrovolníků (pro hospodářský a sociální rozvoj) a Mezinárodní den půdy.
Tihle dva oslavenci spolu samozřejmě věcně příliš nesouvisí (i když – vše souvisí se vším) a každý se slaví odděleně. A navíc, na první pohled by se mohla zdát taková oslava téměř nadbytečná, ale zkusme si představit, co tak významného se za oběma fenomény skrývá: Dobrovolnictví (slaví se od r. 1986 z rozhodnutí Valného shromáždění OSN na počest těch, kteří dobrovolně pomáhají trpícím) patří na celém světě k nejstarším lidským ctnostem vůbec. Základním postulátem je tu neziskovost – třebaže za vším lidským konáním je samozřejmě „zisk“, potřebný motor a smysl konání. Jenže ne vždycky musí být tím ziskem upachtěné honění se za penězi. Dobrovolníky z celého světa (a považte, že i dnes!) zahřeje i radost prostá, vědomí užitečných, smysluplných skutků, které posvětí nejen lidičky někdy zcela vzdálené a neznámé, ale i vykonavatele samého, jakož i jeho nejbližší. Čest a sláva tedy všem, kteří se dnešního dne mohou cítit osl(a)oveni.
Pak je tu ta Půda. Copak je tady ale ke slavení, že jo!? To budeme mít brzy taky dny mraků, taky možná slova nebo dechu, jen aby se mohli zaměstnat noví úředníci a předejít tak valícím se sociálním nepokojům. Ale ne vše je třeba měřit ztrátou, nebo ziskem (viz výše) a i prosté, nemusí být ještě nízké a bez významu. Každopádně se my lidé, potažmo celé lidské společenství nechováme ani k půdě, ani k zemi tak, jak bychom měli a o tom to nejspíš bude. Uvědomit si, že sůl je nad zlato, že PůDA – to je naše zem a Zem je náš život. Budiž tedy chráněna, kultivována a – tímto i oslavena!
!!! Mikulášská nadílka – NEZAPOMENOUT!!!
Její původce – svatý Mikuláš, se narodil někdy kolem roku 280, tradice mikulášské nadílky má dlouhou historii, vznikla na podkladě světcova milostiplného života a je doložitelná v německých zemích již od 10. století.
Tož – bohatou nadílku a dětem hódně radosti, ať mají taky na co vzpomínat – jen si vzpomeňte!
6.
Svatý Mikuláš (* cca 280/286) – patron Ruska a Lotrinska, ministrantů, panen, poutníků, zajatců, advokátů, notářů, soudců, hostinských, lékárníků, řezníků, vorařů, pekařů, knihařů, knoflíkářů, hasičů, námořníků, rybářů, šťastného manželství, dětí a žáků, mlynářů, obchodních cestující, ochránců dobytka a před Janem z Nepomuku i patronem vod a mostů. Úctyhodný výčet, pracovitý chlapík tenhle svatý, není-liž pravda, a tak není divu, že má u nás 125 kostelů, nesoucích jeho jméno.
Veršovaná pranostika ze stoletého kalendáře: o svatém Mikuláši často snížek práší; ale – když na Mikuláše prší, zima lidi zkruší; a ještě jedna – Na svatého Mikuláše je už zima celá naše.
7.
1856 – *Josef Fanta, český architekt, návrhář nábytku, malíř († 20. června 1954).
Mezinárodní den civilního letectví byl vyhlášen u příležitosti 50. výročí založení Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Tato mezivládní organizace, přidružená k OSN, má za cíl regulovat mezinárodní civilní letectví, a to tak, aby bylo nejen bezpečné, ale aby docházelo k rovnosti příležitostí, tj. např. pomáhá budovat letiště chudým zemím či modernizovat letiště již vybudovaná.
9.
Mezinárodní den proti korupci – V říjnu 2003 došlo k podpisu Úmluvy proti korupci a již 9. 12. 2003 jsme si mohli Den proti korupci poprvé zapsat do kalendáře. Přestože si jej letos připomínáme teprve po osmé, neubírá to nic na jeho důležitosti, korupce patří mezi velmi diskutované společenské problémy s fatálními důsledky pro společnost.
Arabský den boje za odstranění negramotnosti.
10.
1936 – Král Edvard VIII. podepsal abdikační listinu a stal se tak jediným britským monarchou, který se dobrovolně vzdal trůnu.
1896 – †Alfred Nobel, švédský chemik (* 21. října 1833).
1936 – †Luigi Pirandello, italský dramatik (* 28. června 1867).
1816 – *Bedřich Silva-Tarouca, kněz, malíř, sběratel umění († 23. června 1881). Matici moravské odkázal veškeré své sbírky mincí a starožitností a především obsáhlý, na dva a půl tisíce položek zahrnující soubor kreseb a grafických listů nejrůznějších autorů od 16. do 19. století. Z taroucovské sbírky prezentuje Moravská galerie v Brně díla českých tvůrců — mj. Josefa, Antonína i Václava Mánesových, Josefa Vojtěcha Hellicha, Antonína Chittussiho…
Den lidských práv a svobod. V tento den roku 1948 přijalo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv a o 2 roky později při této příležitosti vyhlásilo i Den lidských práv. Hlasovalo PRO ni téměř 50 národů (mezi jinými i Čína); 8 národů – mezi nimi i ČSR (samozřejmě také SSSR), se hlasování zdrželo. Samotná Deklarace je nezávazný dokument se závazností právního obyčeje. Hlasující státy se tehdy zavazovaly, že budou v oblasti lidských práv a základních svobod nadále postupovat právě v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv. Každý rok jsou 10. 12. oceněni lidé, kteří se významně zasadili o dodržování lidských práv. Mezi „nedodržování“ se počítá nejen fyzické omezování, týrání, nesvoboda projevu, zákaz vyznávat svou víru, …, ale v podstatě i jakákoli forma diskriminace, tedy i nepoměr mezi právy žen a mužů, útisk menšin, znevýhodnění handicapovaných lidí, atd.
Slavnostní předání Nobelových cen ve výroční den úmrtí zakladatele ceny. Alfred Nobel (21. 10. 1833 – 10. 12. 1896) byl švédský chemik, všeobecně známý především díky svému nejslavnějšímu vynálezu – dynamitu. Ve své závěti ustanovil, aby se každý rok udělovaly z jeho pozůstalosti ceny lidem, kteří se zasloužili o zásadní technický objev, prováděli či provádí důležitý vědecký výzkum či jinak významně přispěli lidské společnosti. Ceny rozdělil do pěti kategorií: za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu, literaturu a za mír (evidentně na seznamu oceněných oborů chybí matematika, ač je vědou, bez níž by se většina ostatních věd neobešla – Alfred Nobel ji prý záměrně vynechal). Od roku 1901 jsou tyto ceny udělovány v den výročí jeho úmrtí. V současnosti laureát ceny obdrží i vysokou finanční odměnu, aby mohl ve své záslužné činnosti pokračovat
11.
Mezinárodní den solidarity s ženami a dětmi Afriky. Za tímto dnem stojí rozhodnutí Celoafrické organizace žen z roku 1984.
Mezinárodní den hor. Vyhlásila jej OSN roku 2002, poprvé jsme si jej mohli připomenout roku 2003. Den hor upozorňuje na globální význam horských ekosystémů a na potřebu tyto ekosystémy chránit.
Světový den dětství. Další z mnoha dnů věnovaných dětem. UNICEF = Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci /United Nations International Children’s Emergency Fund/ jako součást Organizace spojených národů byl založen právě 11. 12. 1946 a Den dětství byl vyhlášen na výročí jeho založení.
12.
1986 – †Rudolf Cortés, český herec a zpěvák (* 16. března 1921).
13.
1946 – *Radim Hladík, český rockový kytarista.
1816 – *Ernst Werner von Siemens, německý vynálezce a průmyslník († 6. prosince 1892).
1996 – †František Venclovský, přeplaval jako první Čech kanál La Manche (* 25. dubna 1932).
Den boje proti policejnímu násilí.
V juliánském kalendáři obvykle byl tento den svátkem zimního slunovratu, podle současného, gregoriánského kalendáře, je kalendář o 13 dní pozadu (proto se Vánoce, např. v Rusku, slaví až za 13 dní po římskokatolických Vánocích). Z toho posunu plyne, že ono známé přísloví: Lucie noci upije, posunutím kalendáře dnes neodpovídá pravdě. Přesto – ať žijí Lucie! (z latinského slova lux – světlo a význam jména je „světlá“, „zářící“) – světlo našich dnů.
2006 – Přijata Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením.
14.
1546 – *Tycho Brahe, dánský astronom († 24. října 1601). Něžné upozornění – ta populární příčina jeho smrti není do dneška spolehlivě potvrzena.
15.
1966 – †Walt Disney (* 5. prosince 1901) – americký filmový producent, režisér, scenárista, dabér, animátor, podnikatel a filantrop .
Zamenhofův den – den narozenin L. L. Zamenhofa (1859–1917) – iniciátora jazyka esperanto,
současně nejvíce oslavovaným svátkem esperantské kultury.
16.
1886 – †Josef Drásal, (* 4. července 1841). Údajně nejvyšší člověk v Česku (cca 242 cm – byl by 15. na světě a 9. v Evropě). Kopie jeho kostry je uložena v Anatomickém ústavu lékařské fakulty Masarykovy university v Brně.
17.
546 – Ostrogótský král Totila dobyl město Řím.
1986 – †Alfréd Technik, (* 6. srpna 1913) – spisovatel, reportér a scenárista. 23. 11. jsme si na FK21 promítali páně Vláčilův film Ďáblova past podle spisovatelova románu Mlýn na ponorné řece.
1946 – *Steven Spielberg, americký režisér.
18.
Mezinárodní den migrantů – vyhlášen OSN
Mezinárodní den stěhovavých ptáků – Světový fond na ochranu přírody varoval, že v důsledku rostoucích teplot by mohla vyhynout až třetina evropských druhů ptáků.
19.
1956 – *Martin Stropnický, herec, bývalý velvyslanec ve Vatikánu, Ministr národní obrany.
1986 – *Zuzana Hejnová, česká atletka.
1996 – †Marcello Mastroianni, italský herec (* 28. 9. 1924). V roce 1993 získal Čestného Césara
za celoživotní dílo.
Skončila bitva u Verdunu, která byla jednou z nejkrvavějších bitev první světové války. Na obou stranách padlo zhruba 700 000 vojáků.
Den OSN pro spolupráci jih-jih.
20.
Mezinárodní den lidské solidarity.
21.
1926 – *Arnošt Lustig, spisovatel († 26. února 2011). Od roku 1942 byl internován v Terezíně, později poznal i Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti. Během holokaustu přišel téměř o celou svoji rodinu a tak se jeho díla zabývají tematikou Židů a války. Po invazi Rusů žil v Izraeli, v od roku 1970 v USA, kde od roku 1973 přednášel film, literaturu a scenáristiku na Americké univerzitě ve Washingtonu. V roce 1978 byl jmenován profesorem na washingtonské American University . V roce 1995 se stal šéfredaktorem českého časopisu Playboy.
V 18.00 hod nastává zimní slunovrat a jsme první den ve znamení Kozoroha – což je príma, třebaže tím jsme teprve na začátku astronomické zimy.
22.
1896 – *Jaroslav Zaorálek, překladatel († 20. října 1947). Přeložil z francouzštiny odhadem 40 titulů klasických čtenářských bestselerů (např.: Zvonokosy, Hledání ztraceného času, Petr a Lucie) a další z němčiny, španělštiny i angličtiny.
23.
1946 – *Edita Gruberová, slovenská sopranistka.
1466 – Na Jiřího z Poděbrad byla uvalena papežem Pavlem II. klatba. Současně byl prohlášen za kacíře a sesazen z trůnu.
24.
Štědrý den, Svatvečer, Narození Páně.
Znamená u nás vrchol vánočních svátků, ačkoliv do křesťanských Vánoc tento slavný večírek ještě nepatří. Až zítra. (Někdy a někde je do vánočního času zahrnována i doba adventní, která Vánocům předcházívá.)
Vánoce, no řekněte, krom „lásky“, má ještě něco tolik přívlastků a tváří jako České Vánoce? Počítejte se mnou – vánoční čas, kouzlo, posezení, koleda, hvězda, věnec, zvyky, ozdoby, mše, papír, ubrus, prostírání, kaktus, svíčky, svátky, stromek, jesličky (betlém), vánoční pohledy a přání a vánoční dárky, vánoční nálada, vánoční cukroví a kapr, vánočka, nákupy, tradice, kuchařka, výzdoba a to všechno ještě nádavkem s nefalšovanou vánoční atmosférou – vynechal jsem něco? Jo – dva Vánoční ostrovy – jeden v Tichém a druhý v Indickém oceánu. Některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisely s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době, ač se původní, náboženský význam Vánoc vytrácí, se Vánoce považují za jeden z nejvýznamnějších, dnes i občanských svátků.
Končí jimi Advent a postní období, takže ještě i Štědrovečerní večeře, byť si měla mít slavnostní ráz, má býti složena jen z postních jídel.
„Svatvečerem“ končí čtyřnedělní Advent (= příchod ) – původně tím byl samozřejmě míněn příchod Krista na Zem. V současnosti ovšem celý svět spíše zaměstnává večerní příchod „Ježíška“. Někdy kolem r. 1535 navrhnul Martin Luther přenést původně mikulášské obdarovávání až na Vánoce a od těch časů u nás, v sousedním Rakousku, Německu – také na příklad v Chorvatsku, Itálii a třeba až v Brazílii nosí dárky Ježíšek (Christkind).
Svátek mají Adam a Eva – patroni zahradníků a zahrádkářů!!! – jedna z lidových pranostik: Na Adama Evu čekejte oblevu. … a ještě jednu romantickou, milou lež: dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
První lidé. Alespoň podle křesťanské bible. Adam v hebrejštině znamená obecně člověk (pozemšťan z hlíny) a Eva – „mužena“ – žena stvořená z muže, bývá překládána už ne tak jednoznačně jako živá. V Bibli pak následuje náramná pohádka o ráji, o jablku (Židé věří, že šlo o fíkový strom), o zlém hadu a ještě zlejším bohu, který chtěl zamlčet lidem pravdu a touhu po poznání. Tímto bychom mohli plynně navázat na zítřejší boží narození.
Světový den osobních práv. Tento den spadá do seznamu dnů týkajících se lidského zdraví.
Vánoce – vánice.
25.
1. svátek Vánoční – Boží hod vánoční. Půlnoční mší a dnem narození Páně začínají vlastní svátky.
Roku 0 se narodil Adam – druhý Kristus.
Narození Krista (v pravoslavném náboženství je oslavováno až 6. ledna) je druhým nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Už v názvu Boží hod vánoční je slyšet cinkot příborů a skleniček, přípitků a bujarého veselí jak se na každé poctivé hody sluší a patří (církev vnímá a ctí pochopitelně především možné spirituální sycení Boží milost). Ale i pro nekřesťanské současníky je tento čas hypotetického narození Vykupitele zajisté velmi důležitý. Stalo se přeci obecně platným mezníkem časomíry v rozdělení historických epoch – čas před, a čas po Kristu.
Tento slavný křesťanský svátek sloužíval i jako počátek kalendářního roku. V Čechách až do 15. století, v některých zemích Německa až do 16. století.
Tmavé vánoce – světlé stodoly.
Do západu slunce probíhá letos /rok 2016 – 5776 žid. kalendáře) osmidenní židovský svátek Chanuka – doslova „zasvěcení“ nebo „dedikace“, známá také jako Svátek světel. Připomíná zázrak, který se udál ve 2. století př. n. l. po povstání Makabejských. Po příchodu do znesvěceného II. Chrámu našli kněží nádobu s čistým olivovým olejem, ta následně dokázala svítit ne jeden den, ale osm dní, což stačilo, aby byl posvěcen nový olej a jím chrám znovu vysvěcen. Odtud také „osmiramenný chanukový svícen“, který se postupně každý večer zapaluje od ústředního devátého, takže na konci hoří všech osm. Na paměť tohoto zázraku se jí i jídla připravená na oleji (např. bramboráky, nebo koblihy …)
Chanuka je svátek, při kterém neplatí zákaz práce.
26.
2. svátek Vánoční – Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka. Na svatého Štěpána každý se má za pána.
U nás na Slovácku se říkalo: Na Štěpána není pána a s tím, nevím proč, souviselo, že děda – Štěpán – musel! dopoledne do hospody, protože doma směly zůstat jen ženy. Těžký den, náročný svatý… , není-liž pravda, neboť každý rok chudák děda dostal večer vynadáno.
27.
1566 – *Ján Jesenský, Jessenius, slovenský lékař, politik, filozof . V roce 1600 Jessenius navštívil Prahu a provedl tu (na těle odsouzeného oběšence) první veřejnou pitvu v českých zemích. Odbornou veřejností nadšeně, laiky byl odsouzen a tak když se 21. června 1621 ocitnul mezi popravenými českými pány na Staroměstském náměstí, dobový tisk napsal: čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen.
1936 – *Eduard Hrubeš, konferenciér, moderátor, hudebník, scenárista a režisér.
1876 – *Viktor Kaplan, († 1934) – inženýr a vynálezce (např.: své – Kaplanovy turbíny) .
1966 – †Vincenc Makovský, český sochař (* 3. května 1900).
28.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let, a když večer, mrou starci.
Hlavně zdraví!!! A ať nás nic nebolí…
29.
1926 – †Rainer Maria Rilke, český básník píšící německy (* 1875).
1986 – †Andrej Tarkovskij, (* 4. dubna 1932) – filmový režisér, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších filmařů sovětské éry a světové kinematografie vůbec. Např.: Andrej Rublev – 1966; Stalker – 1979. Jeho tvorba se vyznačuje velkou lyričností a obrazovou bohatostí.
Mezinárodní den biologické různorodosti – den biodiverzity – rozmanitosti živé hmoty obývající Zemi, svátek všeho živého. Slaví se z rozhodnutí ekologů a OSN v roce 1994 | 29.12. – Mezinárodní den biodiverzity – rozmanitosti živé hmoty obývající Zemi, svátek všeho živého, slaví se z rozhodnutí ekologů a OSN v roce 1994.
30.
1916 – Karel I. se nechal korunovat uherským králem jako „Karel IV.“.
2006 – V Iráku byl popraven bývalý prezident Saddám Husajn.
1756 – *Pavel Vranický, († 26. září 1808) – skladatel, dirigent a houslista, přátelil se s Mozartem ( spolu byli členy zednářské lóže Ke korunované naději, s Haydnem i Beethovenem. Zkomponoval 51 symfonií, 56 smyčcových kvartet, jeho asi nejznámější dílo je opera Oberon, král elfů (premiéra 1789).
31.
Podle gregoriánského kalendáře 365. je poslední den roku.
Sv. Silvestr – patron a ochránce domácích zvířat. Dohlížitel na největší mejdan na Zemi a snad i ochranitel budoucího Nového roku.
Ať je tedy dobrý, co dobrý – výborný, ať nebolí a přinese nám hodně radostí – přát si na zdraví, zpívat a doufat, můžeme co hrdlo ráčí.
„Na shledanou v dobrých časech“ … zpívali V&W.
TAK NA SHLEDANOU, přátelé!
O Silvestru papeži snížek si již poleží
♥♥♥
V E Č E R NÍ O B L O H A V P R O S I N C I 2016
Nad jihojihozápadním obzorem prosincové oblohy září “ Večernice“ – planeta Venuše – zapadá až po 20. hodině.
Jupiter bude vidět ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem.
14. prosince – Měsíc bude v úplňku, čímž zcela přesvítí pohled na meteorický roj Gemini.
21. – v poledne (11:43), vstoupí Slunce do znamení Kozoroha, čímž nastane u nás ZIMNÍ
SLUNOVRAT a HURÁ do tepla…
Petr Mach
náhledový obrázek: Otakar Hůrka – Prosinec
