Jako počátek nového úředního roku byl 1. leden stanoven v Římě roku 153 př. n. l., od roku 46 př. n. l. se pak stal i začátkem občanského roku. (V Rusku byl takový počátek roku zaveden carem Petrem I. až v roce 1700 – dosavadní „byzantský letopočet“ začínal 1. září.).
Zatímco ve starém Řecku se kalendář rozvíjel „teprve“ od 1. tis. př. n. l., Sumerové sjednotili své městské kalendáře do jednoho oficiálního už ve 2. tis. př. n. l. Ale co je to všechno proti Číně, kde se první kalendář objevuje už ve 4. tis. př. n. l. Jejich současný kalendář (tzv. jing), který podle legendy vytvořil Žlutý císař (vládl v letech 2698 – 2599 př. n. l.), je užíván dodnes i v Japonsku, Koreji, na Taiwanu a drží ho i naši vietnamští přátelé.
V lednu se k nám za rotujícím severovýchodním proudem dostává studený arktický vzduch od východu. Tahle skutečnost se ale v posledních létech jaksi mírní, ale ani to zas není v historii až tak nový stav. Dlouhodobé klimatické výkyvy minulého tisíciletí měly dvě významné klimatické periody a ty dostaly jak svá jména, tak i pevné časové vymezení. „Malé klimatické optimum“ (zhruba od poloviny 15. století do začátku 17. st.) bylo charakterizováno výrazně teplejším počasím. Z té doby pramení u nás rozkvět vinařství, ale i doložitelné pěstování melounů, šafránu, zakládání oranžérií … i skřivánci si toho povšimli a přilétali už na Hromnice, což bývá na začátku února. Po výrazně teplejším období následovala „Malá doba ledová“ (trvající až do začátku minulého století), kterou 50. ti letý velebený kmet Vrchlický opěvoval v nedostižné ódě na radost Vánoc: „…rampouchy ze střech visí dolů, jak varhan dlouhé píšťaly …! Na sklonku tohoto období konstituoval pro Čechy Mistr Josef Lada etalon idylických českých Vánoc tak, jak si je on sám pamatoval z hrusického dětství.
V přestupném roce 2016 začne leden stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku a stejným dnem jako první den dubna a července.
Na začátku ledna je Slunce ve znamení Kozoroha, na konci ve znamení Vodnáře.
Rok 2016 odpovídá:
a) rokům 5776/5777 židovské éry (roky se počítají od vzniku světa – 7. října 3761 před Kristem). Rok 5776 začal 14. září, a skončí 2. října 2016. Rok 5777 začíná 3. října, je nepřestupný, trvá 353 dnů a končí 20. září 2017. Židovský kalendář se počítá jako lunární, ale s pomocí vkládaných dnů dorovnává rok s kalendářem solárním.
b) rokům 1437/1438 muslimské éry Hidžry. Rok 1437 má 354 dní začal 15. října 2015 a skončí 2. října 2016. Rok 1438 bude trvat 354 dní a skončí 21. září 2017. Ramadán v roce 1437 začíná 7. června 2016 a končí 6. července 2016. Islámský rok je přísně lunární, tzn., že má jen 354 -5 dní a tak se s naším slunečním kalendářem každý rok rozchází o 11-12 dní. Spolu se kalendáře sejdou vždycky jednou za 33 let (tahle skoro-shoda nastala naposledy v roce 2008) a to pak třiatřicetiletému pravověrnému muslimovi bude tím pádem vždycky o rok méně. Muslimský kalendář éry Hidžra se počítá ode dne, kdy Muhammad emigroval z Mekky do Medíny, tedy od roku 622 křesťanského letopočtu.
c) 28. roku japonské éry Heisei. Éra začala 8. ledna 1989 s nástupem japonského císaře Akihita.
d) v čínském kalendáři, po poněkud klidnějším období Dřevěné Kozy (Ovce), který bude trvat až do 7. února roku 2016, nastoupí 8. února rok OPICE.
e) církevní rok začíná Adventem.
68 valné shromáždění OSN prohlásilo rok 2016 za Mezinárodní rok luštěnin (IYP)
Ale – bez ohledu (na to) i na datum – připijeme si na radosti bohatý celý nový rok, mnoho úspěchů a mír. Bez bolesti – tj. ZDRAVÍ!; lásku – tj. ŠTĚSTÍ! a pak naplnit život dobrem – DLOUHÁ LÉTA! Leden jasný, roček krásný.
Toť všeobecně pro leden vše a teď, s pomocí kamaráda Internetu, hezky pomalu, po pořádku a barevně o všem možném co se v minulých létech končících na mladou „16ku“ událo doma či ve světě:
1. leden
Státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu (slovensky Deň vzniku Slovenskej republiky).
3.
1956 – ⃰Mel Gibson, americký herec.
4.
1896 – V pražském Rudolfinu se konal první koncert České filharmonie.
1846 – ⃰Jan Karafiát, český evangelický farář a spisovatel (autor Broučků) († 31. ledna 1929).
1966 – ⃰Anna K, česká zpěvačka.
5.
1876 – ⃰Konrad Adenauer, německý kancléř († 19. dubna 1967).
6.
1946 – ⃰Syd Barrett, britský hudebník, zakladatel skupiny Pink Floyd († 7. července 2006).
Tři králové ( Slovensko – Den pracovního klidu: Zjavenie Pána)
Není-li od Tří králů až do Matěje (24. únor) obměku, bude obilí na sýpkách až po střechu.
7.
1906 – ⃰Alois Chocholáč, výtvarník, zakladatel umění samorostů († 3. června 1983).
1956 – ⃰Václav Vydra, herec
Začíná masopust.
Mezinárodní den švihlé chůze je den, kdy se konají pochody „švihlé“ chůze na připomínku kultovního britského seriálu Monty Python, ve kterém se objevil skeč pojednávající o Ministerstvu švihlé chůze. Svátek se slaví každoročně 7. ledna. V České republice se pochod pořádá například v Brně, Praze a Ostravě. Pochody se pořádají i v několika, převážně evropských, metropolích.
Pravoslavné církevní kalendárium (podle starého juliánského kalendáře 25. prosinec): Narození Pána našeho, Ježíše Krista; slaví se 10 dnů.
8.
1896 – †Paul Verlaine, francouzský básník (* 30. března 1844).
1920 – Byla založena Církev československá, která byla v roce 1971 přejmenovaná na Církev československou husitskou.
10.
1986 – †Jaroslav Seifert – (* 23. září 1901). Básník, spisovatel, novinář, překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Na dveře jeho domu kdosi nesmazatelně napsal: OPRAVDovÝ národní umělec.
Narodil se v chudé rodině na Žižkově. Studovat na žižkovském a vinohradském gymnáziu, ale k maturitě nedošel. Od 20. let byl redaktorem redaktor Rudého právu a Rovnosti. Byl spoluzakladatelem i mluvčím Devětsilu, aktivně účasten téměř všech proměn českého básnictví od avantgardy, proletářské poezie, poetismu až do let pozdějších, kdy se jeho působivý, třebaže tak přirozeně a vlídně znějící rým vytratil a básník si našel hutný, volný verš, akcentující vzpomínky na dětství, lásky minulé, válečné časy, bolesti stáří a motiv smrti.
Jako komunista v roce 1929 byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ a byl z KSČ vyloučen. V roce 1956 přednesl král českého poetismu bojovný projev na 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů – krásné čtení, ovšem v té době rovno téměř rozsudku smrti. V televizním vystoupení v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 – 70 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. Podepsal i Chartu 77.
Mimořádnost osoby Jaroslava Seiferta spočívá však nejen v opravdovosti, občanském hrdinství a pevnosti zásad, kterými se veřejně prezentoval, ale především v jeho samotném díle, které bylo vždy lidsky upřímné a umělecky přesvědčivé a bylo ryzí – jako sám básník.
11. října 1984 mu byla za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“ udělena Nobelova cena za literaturu.“
My, dychtiví čtenáři jsme byli zprvu zaskočeni tou neuvěřitelnou změnou ve stylu básní, které napsal po několika letech odmlčení. On – Mistr nad Mistry „ve veršování“ se najednou vyjadřoval jinak. O to působivější byla básníkova zpověď, kterou uvedl ke sbírce Koncert na ostrově z roku 1967: …musil jsem začít jinak. Stálo to dost bolesti a námahy. Teď teprve poznávám, jak rým lehce nese zbytečná slova. Mnozí čtenáři mi to zazlívají. Vyčítají mi, že jsem se chtěl přizpůsobit moderní poezii. Nebyl to ten důvod. Sypával jsem verše z rukávů. Dnes mi dalo práci i banální čtyřverší do památníku. Prostě to už neumím. Ale mohu vás ubezpečit, že volný nebo uvolněný verš je mnohem pracnější.
1946 – V Londýně se konalo první Valné shromáždění Organizace spojených národů za účasti zástupců z 51 členských zemí, včetně Československa. Dnes se koná každoročně
1920 – Společnost národů ratifikovala Versailleskou smlouvu, která oficiálně ukončila první světovou válku.
12.
1876 – ⃰Jack London, americký spisovatel († 22. listopadu 1916).
1996 – †Eduard Haken, operní zpěvák (* 22. března 1910).
1856 – †Ľudovít Štúr, slovenský národní buditel (* 28. října 1815).
1976 – †Christie, anglická spisovatelka (* 15. září 1890)
13.
1996 – †Krumbachová, režisérka, dramatička, spisovatelka, scenáristka, výtvarnice, scénografka a kostýmní návrhářka (* 12. listopadu 1923).
14.
1926 – †August Sedláček, český historik, genealog a heraldik (* 28. srpna 1843).
Pravoslavné církevní kalendárium (podle starého juliánského kalendáře 1. leden).
15.
1866 – †Vojtěch Lanna, český průmyslník a podnikatel (* 23. dubna 1805).
Spojené státy – Tradiční den M. L. Kinga.
16.
1996 – Na observatoři na Kleti byla objevena planetka 1996 BG, která později dostala jméno Járacimrman.
18.
1936 – †Rudyard Kipling, britský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 30. prosince 1865).
19.
1736 – ⃰James Watt, skotský mechanik a fyzik, vynálezce moderního parního stroje († 19. srpna 1819).
1896 – †Václav František Červený, (* 27. září 1819) – jeden z nejvýznamnějších výrobců, zejména žesťových hudebních nástrojů, u nás. Dědeček kabaretiéra Jiřího Červeného a tím pádem pradědeček operní Pěvkyně Soni Červené.
20.
1976 – ⃰Ivana Gottová, produkční, moderátorka, manželka zpěváka Karel Gotta.
USA – Prezidenti jsou uváděni do úřadu.
21.
1896 – Byl založen fotbalový klub Slavia Praha.
… a Slunce vstoupí do souhvězdí Vodnáře – souhvězdí je tradičně spojováno s vodou, s deštěm, záplavami, morem, potažmo i s vínem.
23.
1956 – †Daniel Swarovski, umělecký sklář (* 24. října 1862). Brusič skla českého původu a zakladatel podniku Swarovski, který se stal světoznámým díky svému broušenému sklu. Vybudoval nadnárodní společnost působící ve více než 40 zemích světa s více než 25 000 zaměstnanců.
24.
1916 – ⃰Jiřina Steimarová – († 7. října 2007) – zakladatelka hereckého rodu, vnučka Vendelína Budila, významného českého herce (jeho podobizna v roli krále Leara visí i v Shakespearově domě – jako pocta Anglie), režiséra, divadelního ředitele. Její rodiče byli rovněž herci, měla z prvního manželství se sochařem Janem Kodetem syna – herce Jiřího Kodeta, z druhého manželství pochází dcera – herečka Evelyna Steimarová, jejíž dvě dcery jsou rovněž herečky. Poslední z dlouhé řady Herců – Steimarů je vnučka Barbora.
25.
Židovský menší svátek – Tu bi-švat – Nový rok stromů („Svátek stromů“ či „Slavnost plodů“), předznamenává začátek nového vegetačního období, čas, kdy v Izraeli začínají kvést první mandlovníky. Součástí oslav je i výsadba stromů.
26.
1926 – Ve vesnici Ojmjakon v SSSR byla naměřena historicky nejnižší teplota na severní polokouli (−71 °C).
27.
1756 – ⃰Wolfgang Amadeus Mozart, rakouský hudební skladatel († 5. prosince 1791) – klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos; hudebník pro mnohé, a právem, největší z Velkých; geniální, celoživotní Dítě (už v šesti letech koncertoval – i v Bratislavě), autor 626 děl světského i duchovního charakteru – opery, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mše a chorály.
Mozartova hudba je skutečně živou vodou s postižitelnou vnitřní silou. Dokonce existují i konkrétní doporučení k jejímu léčebnému využití – od akné až po Alzheimra. Depardieur si jejím poslechem prý vyléčil dětskou koktavost, nebo – na německých nádražích Mozartova hudba snížila kriminalitu. Každopádně je jeho hudba průzračná, radostná, srozumitelná a zpěvná, ani si to neuvědomujeme, ale je slyšet všude kolem nás – i v supermarketech, ve výtazích, motivy jeho symfonií a oper znějí z mobilních telefonů. Je, jak řekl pianista Schnabel:“ příliš lehká pro děti, moc těžká pro umělce“. Největší radost z Mozartovy hudby měl nejspíše však skladatel sám. Ve smutných časech kdy umíral jeho milovaný otec a kdy se potýkal s šibeničním termínem, který si vymínili české stavy k napsání předem zaplacené opery Don Giovanni, složil i Malou noční hudbu – diamant čisté radosti a pohody.
V čase kdy nemohl najít pochopení ve Vídni, zazářil na krátký čas i v Praze. Ale to už se psal rok 1787 a jemu se život beznadějně krátil. Opera Figarova svatba měla v Praze mimořádný ohlas a nebyli to jen zdejší Němci, kteří dokázali ocenit Mistrovo novátorství, které Vídeň nepochopila. Ani to nebyla jen často zmiňovaná rodina Duškova z Bertramky – existuje např. domněnka, že v r. 1787 navštívil Mistr i Sadskou při návštěvě svého přítele F. X. Němečka (autora prvního skladatelova životopisu). S jistotou se však ví, že v Sadské několikrát pobýval i jeho syn Karel (na náměstí je pamětní deska vážící se k této události). Manželé Mozartovi (manželka – Konstance Weberová, byla sestřenicí hudebního skladatele von Webera) měli celkem 6 dětí, dospělého věku se však dožili jen dva synové.
A tak, třebaže onen povznášející citát „mí Pražané mi rozumí“ není doložen, je jisté, že i my pro Mistrovu hudbu máme zasloužené porozumění.
1926 – John Logie Baird předvedl veřejně první televizní vysílání. Skotský inženýr a vynálezce prvního televizoru, na kterém byl předveden v roce 1926 přenos živého obrazu. O dva roky později uskutečnil dálkový přenos z Londýna do New Yorku. Také vynalezl první plně elektronickou trubici pro výrobu obrazovek barevných televizních přijímačů a v srpnu 1944 představil první barevnou obrazovku.
Ing. ⃰Josef Kocourek (†1. srpna 2004) byl podle Guinnessovy knihy rekordů 1999 nejstarším a nejdéle působícím parlamentním stenografem na světě. V roce 2004 jej prezident republiky Václav Klaus vyznamenal in memoriam Medailí Za zásluhy prvního stupně za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti. Kromě toho obdržel již v roce 1946 Československý válečný kříž.
1996 – †Olga Havlová, první manželka Václava Havla (* 11. července 1933).
2006 – †Antonín Moskalyk, režisér (* 11. listopadu 1930).
Mezinárodní den památky obětí holocaustu – Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
28.
1986 – 73 sekund po startu explodoval raketoplán Challenger, celá sedmičlenná posádka zahynula.
Mezinárodní den mobilizace proti jaderné válce.
Den širokopásmových služeb.
Den ochrany osobních údajů.
29.
1886 – Karl Benz získal patent na první benzínem poháněný automobil. Veřejně byl automobil (už s elektrickým zapalováním, karburátorem a vodním chladičem) předveden v červnu téhož roku v Mannheimu.
31.
1966 – Vystartovala Luna 9 – první sonda, která přistála měkce na Měsíci.
Světový den pomoci malomocným.
Hezký čas vánoční užívat i v lednu, neboť Vánoce zdaleka nekončí Ježíškem a už vůbec ne Silvestrem – teprve po nich by mohla konečně nastat vytoužený klid a pohoda. To všechno Vám, milý čtenáři a přátelé, přeje redakce.
N O Č N Í O B L O H A V L E D N U 2016
2. ledna – Měsíc v odzemí (404 236 km); 3.1. – Země nejblíže Slunci (147,1 miliónu km);
4. 1. – maximum meteorického roje Kvadrantid, patří mezi čtyřku každoročně nejaktivnějších meteorických rojů, maximum nastává bohužel přes den. Kvadrantidy patří mezi středně rychlé meteory (výrazně pomalejší než Perseidy) a často lze zahlédnout jejich velmi dlouhé stopy, které někdy zasahují i přes půlku oblohy; 7. 1. Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc severně; ráno nad jihovýchodním obzorem seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu); 15. 1. – bude ve 3 h Měsíc v přízemí (369 653 km); 20. 1. – v 16 h Slunce vystoupí z Kozoroha do znamení Vodnáře; 27. 1. – ve 24 h bude Měsíc v blízkosti Jupitera; a 30. 1. – dopoledne bude Měsíc v odzemí (404 514 km).
Venuše bude pozorovatelná ráno nad jihovýchodním obzorem; Mars ráno vysoko nad jihovýchodním a jižním obzorem; Jupiter, kromě večera, po celou noc.
Na obloze se začne vylupovat kometa CATALINA – poprvé pozorovaná už v roce 2013. Na hranici pozorovatelnosti pouhým okem se bude pohybovat s maximem jasnosti sedmnáctého ledna. Začátkem měsíce ji najdeme nedaleko jasné hvězdy Arcturus – (cca 5x do leva od „spodních kol Velkého vozu”, 17. února se bude blížit ke konci oje). Bude důležité naplánovat svá pozorování v čase, kdy nás Měsíc nebude rušit – 10. ledna bude Měsíc v Novu.
Petr Mach
náhledový obrázek: Jakub Chrudina, fotoblog
