V pátek 25. listopadu 2022, přesně 49 dní před prvním kolem voleb ministerstvo vnitra rozhodlo, kdo se vlastně bude ucházet o hlasy voličů v lednovém prezidentském klání.
Do voleb v příštím roce jde přinejmenším devět uchazečů.
Proč přinejmenším? Podnikatel Karel Diviš neprošel jen velmi těsně (o 116 podpisů) a chce se proti rozhodnutí odvolat. Vzhledem k tomu, že mu chyběl jen zlomek podpisů, je možné, že uspěje.
Už samotná registrace kandidátů na vnitru ale ukázala přinejmenším dva zajímavé momenty.
První se týká zaregistrované kandidátky Denisy Rohanové. O co jde?
Druhým momentem je rozdílná míra chybovosti u občanských podpisů.
Danuše Nerudová s Petrem Pavlem jako jediní podle ministerstva dokázali sesbírat potřebný počet podpisů a nutno dodat, že se jim podařilo odevzdat archy s podpisy s minimálním počtem chyb.
Danuše Nerudová v tomto týdnu čelila první výrazné negativní pozornosti médií v horké fázi kampaně. Server Seznam Zprávy ve dvou textech informoval o problémech, které se týkaly Mendelovy univerzity v době, kdy ji vedla.
Petr Pavel v týdnu formálně představil svůj expertní tým. Do něj patří například ekonomové David Marek nebo Vladimír Bezděk, sociolog Jan Hartl či viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. S nimi v Praze nasimuloval před novináři jedno expertní jednání, které sestávalo víceméně z referátů odborníků.
Pavel Fischer v podcastu Aréna N popsal, že by v případě neúspěchu v prvním kole podpořil Petra Pavla i Danuši Nerudovou. „Samozřejmě,“ odvětil senátor na přímý dotaz, zda by je podpořil. Kromě dalšího také řekl, že prezidentská kancelář by neměla sídlit na Hradě nebo že by se sešel se studenty protestujícími kvůli klimatu.
Jaroslav Bašta jako jeden z prvních kandidátů začal investovat do letákové propagace. Schránky zaplavil letáčkem, ve kterém popisuje svůj životní příběh…
Tomáš Zima by ve funkci prezidenta uvažoval o udělení amnestie, Josef Středula k tomu nevidí důvod. Marek Hilšer by zase v roli prezidenta usiloval o to, aby vládu nevedl trestně stíhaný premiér.
Část kandidátů ve velké anketě Deníku N popsala, jak by nakládali s prezidentskými kompetencemi.
Zdroj: Pointa N, 25. 11. 2022
Náhledový obrázek: ilustrační
Sledujte téma Prezidentské volby 2023 v Otevřených novinách.
AKTUALIZACE 13. 12. 2022:
představte si, že by nějaký uchazeč od zákonodárců posbíral dostatek podpisů a pak se rozhodl kandidovat třeba až 10 nebo 15 let poté. Kdyby Nejvyšší správní soud nyní Rohanovou z voleb nevyloučil, právě takový scénář mohl v budoucnu následovat.
„Ministerstvo se dopustilo chyb, ale stále větší chybovost je na straně pořizovatele petice,“ konstatoval soudce Ivo Pospíšil. Podnikatelovi sběrači s petičními archy manipulovali a podepisovali na ně například smyšlené lidi.
Janeček s Rohanovou chtějí nynější verdikt zvrátit u Ústavního soudu, na což mají pochopitelně právo. Věřme nicméně, že i tam budou zástupci justice podobně soudní jako jejich kolegové z NSS.
Zdroj: Pointa N, 13. 12. 2022
AKTUALIZACE 14. 12. 2022:
… Prostě by stačilo stanovit, že kandidát potřebuje dejme tomu pět tisíc ověřených podpisů z Czech Pointu a hotovo. Žádné zkoumání, žádné mediální divadlo, žádné zbytečnosti, které jen dělají všem zle. Mohli bychom se místo toho zabývat ve veřejném prostoru podstatnějšími záležitostmi.
Proč to nejde a zřejmě to nepůjde ani v budoucnu? Možná je v tom cosi jako ironická metafyzika. Tak, jako je prezident symbolickou hlavou státu, způsob jeho volby je symbolickou demonstrací toho, jak český stát ve skutečnosti funguje. Zbytečně komplikovaně, zbytečně draze, tak, aby se zbytečně obrovskou spotřebou lidské práce a energie vyplivlo něco, co ve finále jen zbytečně dělá zlou krev, načež o tom vznikají zbytečné zprávy, kterými se zbytečně vzrušuje většina populace. Prostě perpetuum nesmyslum, Czech made.
Celý komentář Petra Honzejka ZDE.
