Je nutné zmenšit přebujelý a neefektivní stát, pomáhat potřebným a hlavně – mít plán. Rady ekonomů babišovu Česku po pandemii

Vládě Andreje Babiše se podařilo protlačit do druhého čtení návrh na rozpočtový schodek ve výši 500 miliard pro příští rok.
Nejenže jde o opravdu obří částku, ale vláda bohužel jaksi nesdělila, jak ho chce splácet. 

A proto, že se zdá, že to ani moc dobře neví, rozhodli jsme se, že jí pomůžeme. Zeptali jsme chytrých osobností ze světa ekonomiky, co by měl stát dělat, aby zmírnil tvrdé dopady koronavirové krize, jak se říká tomu, co velmi kvapně přichází.

Odpovědi byly jasné.
Česko má přebujelý a neefektivní stát a ten je třeba zmenšit a šetřit na něm, kde se dá.
A Babišova vláda by se měla přestat chovat chaoticky a neměla by rozdávat bezmyšlenkovitě kdekomu, ale zejména těm, kdo pomoc opravdu potřebují a kde dává smysl.
Především by ale měla mít plán a měla by nám o něm říct. 

Uvidíme, třeba si vláda nechá poradit. Bylo by to víc než záhodno…:

Singer, Vávra, Horská a další ekonomové radí vládě, co dělat proti krizi.
Zmenšete státní správu, peníze dávejte těm, kdo je skutečně potřebují

 

Dobré čtení v Názorech HN nám přeje
Jan Kubita, editor HN

Náhledový obrázek: ilustrační

Související:

…Místní šíření koronaviru a snaha o jeho včasné zachycení a omezení budou nejspíš hlavní charakteristikou očekávané a tolik diskutované druhé vlny nákazy. Budou s tím spojena dilemata v rozhodování, zda v případě nákazy zavřít a izolovat jednu firmu, jednu nemocnici či jednu školu, nebo jestli bude potřeba větší opatření. Vzhledem k dosavadnímu lehkému průběhu nákazy v Česku a například na Slovensku budeme mít tendenci situaci spíš podceňovat a tlačit na politiky, kteří − jak se ukázalo − jsou náchylní méně poslouchat odborníky na epidemiologii a více experty na veřejné mínění.

Druhá vlna bude omezená a lokální, pokud se nestaneme Amerikou nebo Brazílií a dokážeme nejen v Česku, ale v celé Evropě udržet i přes léto jistou sebedisciplínu. Tu pak budeme ve zvýšené míře potřebovat, až se objeví první vakcína. Na jedné straně se o ni svede geopolitický souboj, protože bude zdravotnickým ekvivalentem jaderné zbraně: kdo ji má, může ji mocensky použít − nebo ne.

Na straně druhé si ale mnoho lidí položí otázku: opravdu se chci nechat očkovat produktem, který byl vyvinut pod obrovským politickým a společenským tlakem, a nemusí tedy být dostatečně prověřena jeho bezpečnost?..

Dimenze zdravotnická, osobní, ekonomická a plánovací bude ještě doplněna o rozměr politický...“

Celou úvahu Martina Ehla, hlavního analytika HN, z 25.6.2020 najdete v HN ZDE.

Související příspěvky