„Nejzajímavější postavou dnešních dní se zdá být pan Roman Prymula. To je ten člověk, který nejdříve zavřel školy a pak nám naordinoval karanténu. A dnes, v pátek, pohrozil, že možná zavede „zákaz vycházení“.
Zdá se, že Ústřední krizový štáb v čele s panem Prymulou je ve válce. Ale tady je také důležité dobře se rozhodnout, jaké zbraně se v té válce budou používat. Abychom se totiž až příliš snadno nepřiklonili ke způsobům obvyklým spíše v Číně.
Na druhou stranu je třeba respektovat opatření státu. Ono se totiž ukázalo, že ten je až překvapivě křehký a nepřipravený na „další španělskou chřipku“. Hlavním smyslem současných opatření je totiž zabránit lidem, aby hromadně chodili do nemocnic a přivedli tak zdravotnictví ke kolapsu. Zdravotnictví, které nemělo od státu, tedy svého patrona, ani dost roušek pro doktory a sestry, do něj, zdá se, může spadnout docela snadno.
Ať už pan Prymula nařídí cokoli drastického, je třeba se nyní podřídit. Ale je nutné se také ptát po skutečném smyslu, účelnosti a dávat najevo, že to není normální. Nesmířit se jen tak s čímkoliv jen proto, že máme zrovna strach.“
Přeji dobré čtení v našich Názorech, dobrý víkend a pevné zdraví.
Jan Kubita, editor HN, 20.3.2020
Náhledový obrázek: ilustrační
Možnost přivézt desítky tun zdravotnického nákladu ukrajinským letounem Antonov AN-A124 jsme získali jen díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance, která má pro případy strategické dopravy tento letoun k dispozici.
Celý článek Martina Ehla v HN 20.3.2020 „Letadlo plné roušek máme díky NATO. Čína má navrch v informační válce“ najdete ZDE.
Kdo očekával, že se prezident aspoň ve chvíli největší krize od roku 1989 dokáže oprostit od všech nenávistí, musel být zklamán už před projevem
Kromě toho, že jsme se dozvěděli, že se těší dobrému zdraví, dokázal oslovit a asi i trochu uklidnit a motivovat své voliče. Pravil, že je dobré se vyhnout dvěma extrémům – na jednu stranu zlehčování epidemie a na druhou stranu propadání panice, neb „strach oslabuje“. To je jistě pravda. Pak už jen vyzval opozici ať pomáhá vládě, nebo ať mlčí…
Ale vlastně se nelze divit. Zemanův úspěch zatím vždy stál na tom, že před někým varoval, nebo se proti někomu snažil obrátit lidi.
… je škoda, že závěr projevu, který byl Zeman pronášel jako obvykle spatra, nebyl přeci jen, vzhledem k neobvyklé situaci, propracovanější a nezněl třeba takhle:
„Jsme demokracie. Nežijeme z donucení, ale ze sdíleného poznání a spoluúčasti. To je historická úloha a můžeme ji zvládnout pouze společně. Že tuto krizi překonáme, to je zcela jisté. Ale kolik bude obětí? Kolik milovaných lidí ztratíme? To máme z velké části ve svých vlastních rukou. Můžeme teď reagovat, odhodlaně a všichni spolu. Můžeme přijmout současná omezení a stát si bok po boku.
Situace je vážná a je otevřená. To znamená, že bude záviset ne výhradně, ale také na tom, jak disciplinovaně každý budeme dodržovat a uplatňovat pravidla. I když jsme nikdy nic takového nezažili, musíme ukázat, že jednáme laskavě a rozumně, a tím zachraňujeme životy. Bez výjimky to záleží na každém jednotlivci, a tedy na nás všech. Dávejte dobře pozor na sebe a na své nejmilejší. Děkuji vám.
Prezident České republiky Miloš Zeman možná chtěl říci přesně toto.
Takže poděkujme Angele Merkelové, že to řekla za něj.
Celý komentář Petra Honzejka v HN 19.3.2020 „Co měl Zeman říci a neřekl“ doporučujeme ZDE.
Odkaz pro sdílení:
https://nazory.ihned.cz/c7-66738170-mcrn6-a7b8fb5ec7b3244
