Končí další z novodobých českých zim, kdy ani nepršelo, ani nesněžilo a nejčastějším počasí bylo kolem nuly, zataženo a sucho, maximálně s mrholením. Na měsíc od 9.3. do 5.4. předpovídá Český hydrometeorologický ústav teploty průměrné ( interval průměrných teplot je 4,4 – 6,0°C ) a srážky podprůměrné ( interval průměrných srážek je 33 – 47 mm) podrobně, včetně aktualizací ZDE
O suchu, které přichází na střídačku s obdobími extrémních srážkových úhrnů, a doporučení, jak se s těmito jevy nejzodpovědněji vypořádat, uvádíme:
Jak bojovat proti povodním a suchu? Rozumným zacházením se zemědělskou půdou a nakládáním s krajinou jako s veřejným prostorem.
Výstupy ze semináře pořádaného Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR najdete ZDE.Absorpci vody a tím doplňování spodních zásob brání technologiemi udusaná půda, ze které voda odtéká, místo aby se vsakovala. „Před 20 lety pršelo první den a nic, pršelo druhý den, voda začala mírně stoupat, až třetí den intenzivního deště řeky stoupaly výrazněji. Teď je nástup povodní po 6-8 hodinách“.
Podle Václava Cílka jsou hlavními důvody:
– Vybetonované a vyasfaltované plochy (10% povrchu Země jsou plochy, které nic nesají.)
– Zhutnělé půdy, které nevsakují vodu. Příčinou je vodní eroze, která odvádí horní vrstvu orné půdy.
– Menší absorpční schopnost lesa. Důvodem, proč les nesaje tolik, může být i to, že kvůli znečištění ovzduší neroste tolik lišejníků. Na jednom vzrostlém stromě je totiž schopen zachytit až 200 litrů vody.
Další pak dodává Petr Havel:
– Velké plochy půdy, které nejsou přerušované, žádnými krajinnými prvky
– Plochy rybníků se zmenšily na 1/3 toho, co jsme měli v minulosti. Na jižní Moravě bylo od dob Marie Terezie zrušeno několik tisíc rybníků. Drobné vodní plochy totiž vytváří místní mikroklima a zabraňují erozi.
Společným jmenovatelem je tedy průmyslová produkce.
Rozhovor „Sucho bude, varují odborníci …“ na ČRo Dvojka najdete ZDEKlimatická změna může způsobit nebo přispět ke zvýšení potíží vobou extrémech hydrologického režimu, vobdobích hydrologického sucha i při výskytu povodní. Jedná se o situace, kdy nejsou splněny potřeby obyvatelstva, vpřípadě sucha zejména na odběry vody a ředění vypouštěných odpadních vod, vpřípadě povodní potřeby na ochranu obyvatelstva a všeho co využívají (v dosahu účinku povodně). Oba extrémy mohou poškozovat ekosystémy v plošném měřítku krajiny, zejména však ekosystémy přímo spojené svodními toky. Podstatné je že, výskyt období s nedostatkem vody je očekáván s větší pravděpodobností, než zvětšení intenzity a četnosti přívalových srážek, které jsou příčinou povodní.Ze závěrečné zprávy „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhyadaptačních opatření“, kterou pro ČR již v roce 2011 zpracoval ČHMÚ, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka,Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Centrum výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby ZDE
