„Ještě v roce 1968 věřil Kriegel podle Fíly ve vládu jedné strany, přestože byl perzekvován už počátkem padesátých let, kdy probíhaly antisemitské čistky. Tehdy odešel na pozvání Che Guevary na Kubu budovat socialistické zdravotnictví, které tam podle jeho modelu funguje prakticky dodnes. V srpnu 1968 již ale neměl iluze a byl smířený i se smrtí. Dokonce už seděl v letadle, které ho mělo transportovat na Sibiř… Přesto se vzepřel a nepodepsal…“
Strhující příběh Františka Kriegla (1908-1979), který v srpnu 1968 jako jediný nepodepsal Moskevský protokol, přináší román Muž, který stál v cestě. Jeho autor, filmový režisér a scenárista Ivan Fíla, nyní připravuje jeho filmovou verzi. Té předcházela verze rozhlasová – od neděle 11. srpna se z románu Muž, který stál v cestě četlo v Radioknize na stanici Plus.
O muži, který stál v cestě v Týdeníku Rozhlas ZDE.
[box type=“shadow“ ]
V srpnu 1968 okupanté unesli do Moskvy skupinu vysokých československých politiků v čele s Alexandrem Dubčekem. Byl mezi nimi také František Kriegel. Jako jediný člen československé delegace tam odmítl podepsat takzvaný Moskevský protokol, který znamenal konec Pražského jara. František Krigel patřil i mezi čtyři statečné poslance, kteří poté v říjnu stejného roku v parlamentu odmítli souhlasit s přítomností sovětských vojsk na československém území…Historik Michal Stehlík z Národního muzea k tomu ale dodává, že v roce 1968 nepodepsal Klieger v Moskvě kvůli tomu, že to jako dobrý komunista nepovažoval za správné a soudružské. „Nevycházel z demokratických a demokratizujících principů, on vycházel z toho, že takhle se komunisté nechovají,“ vysvětluje. Ať byly motivy jakékoliv, ještě v roce 1969 František Kriegel přišel o poslanecký post i členství v KSČ. František Kriegl mezi prvními podepsal Chartu 77.
Zdroj: Muži pražského jara – Radiožurnál 2018 ZDE.
[/box]
Související:
„Karel Hvížďala: 26. srpen 1968 a František Kriegel“ 27.8.2018, ČRoPlus ZDE.
Náhledový obrázek: wikimedia, autor Ben Skála, Benfoto
